Peníze jsou věda
Jak Česko financuje svůj výzkum

V Česku šly na vědu, vývoj a inovace v roce 2014 necelá 2 % HDP. S výjimkou Slovinska to bylo nejvíc z bývalého východního bloku, více než polovina prostředků na vědu přitom přitéká z pokladen podniků. Necelá třetina výdajů jde z domácích veřejných výdajů (státního rozpočtu), 16 % pak ze zahraničních veřejných zdrojů (tedy především z fondů EU). Podívejte se s námi, kdo a jak zajišťuje financování české vědy!

Kdo zodpovídá za financování české vědy

Za výzkum a vývoj v Česku odpovídá největší měrou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, část oblastí pak spadá pod Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Ministerstvo odpovídá za rozvoj infrastruktury a vysokoškolský výzkum, zajišťuje mezinárodní spolupráci zejména na úrovni Evropské unie a hospodaří s prostředky z unijních fondů.

Rada pro výzkum, vývoj a inovace je poradním orgánem vlády v této oblasti, společně s ministerstvem pak připravuje Národní politiku výzkumu, vývoje a inovací a dohlíží na její realizaci. Zajišťuje také pravidelné roční analýzy a srovnání se zahraničím. Rada zároveň zpracovává návrhy střednědobého výhledu podpory výzkumu a vývoje a navrhuje výši celkových výdajů na výzkum a vývoj a rozdělení prostředků.

Grantová agentura České republiky (GAČR) hospodaří zcela samostatně s prostředky, které získává ze státního rozpočtu. Připravuje a vyhlašuje veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji na podporu grantových projektů, poskytuje účelovou podporu na základě smluv nebo rozhodnutí o poskytnutí podpory. Zároveň dohlíží na plnění podmínek a cílů všech grantových projektů.

Obdobný charakter jako GAČR má i Technologická agentura České republiky založená v roce 2009. Zaměřuje se na podporu vzájemné spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem a působí také jako poradní instituce.

Akademie věd ČR uskutečňuje základní výzkum v řadě oblastí. Skládá se z řady autonomních věděckých pracovišť, podílí se mimo jiné na medializaci a popularizaci vědy a na praktickém využívání výsledků výzkumu.

Jak se financuje česká věda

Ačkoli je vědecká činnost v ČR financována z řady zdrojů, ten hlavní tvoří institucionální podpora, prostřednictvím které stát podporuje vysoké školy, Akademii věd ČR a další výzkumné organizace. Je tak určena na jejich dlouhodobý koncepční rozvoj. Prostřednictvím účelové podpory pak získávají prostředky konkrétní projekty a granty. O získání těchto prostředků se může ucházet jakákoli právnická či fyzická osoba a jejich výběr probíhá prostřednictvím veřejné soutěže.

Institucionální financování pak podporuje primárně samotný výzkum. Prostředky v rámci něj může získat pouze právnická osoba vytvořená nikoli za účelem podnikání, ale za účelem provádění výzkumu - znamená to, že jsou takto prostředky přidělovány výhradně konkrétním výzkumným institucím.

Největší podíl na poskytování podpory pro vědu a výzkum ze státního rozpočtu má MŠMT spolu s Akademií věd ČR, menší měrou se na něm pak podílí Ministerstvo průmyslu a obchodu, GAČR a ostatní instituce.

Počet podniků využívajících daňovou podporu jako nepřímou formu podpory výzkumu v poslední době poměrně rychle roste, mezi lety 2009 a 2014 se zdvojnásobil. Zároveň ale téměř 40 % společností v České republice dělá největší starost nejistota u posuzování dotací nebo právě odpočtů při finanční kontrole. Více než 80 % společností pak v roce 2017 plánuje vynaložit na svůj výzkum a vývoj větší (45 % společností) nebo alespoň stejnou částku jako loňský rok (36 % společností).

Luděk Hanáček, partner v daňovém a právním oddělení Deloitte

Nejvýznamnějším zdrojem jsou peníze podniků

Výdaje na vědu a výzkum rostou. V roce 2015 dosáhly rekordní výše 88,7 mld. Kč, z čehož 45,6 mld. korun pocházelo z podnikatelské sféry, 28,6 mld. z veřejných zdrojů z ČR a 13,8 mld. z veřejných zdrojů ze zahraničí. Státní příspěvek na vědu a výzkum se oproti roku 2014 zvýšil přibližně o půl miliardy korun.

Státní příspěvek na vědu a výzkum činil mezi lety 2005 a 2015 přibližně 250 mld. korun, ze soukromého sektoru (podnikatelské sféry) to za stejné období bylo asi 316 mld. korun. Pokud se podíváme na plánované výdaje státního rozpočtu na oblast vědy pro rok 2018, ty jsou zhruba 36 miliard korun, což znamená navýšení o jednu miliardu oproti původně schválenému střednědobému výhledu.

Petr Šlajchrt, SAS Institute ČR

Peníze na výzkum pocházející přímo od podniků (zmíněných 45,6 mld. korun v roce 2015) pak plynou z převážné většiny zpět do podnikatelské sféry (firmy si tak financují vlastní výzkum a vývoj). Přes 42 mld. Kč (což je asi 92 %) skončilo opět v podnikatelské sféře, ve sféře vládní pak zhruba 2,2 mld. korun a u vysokých škol asi 930 milionů. Z 28,5 miliardy pocházejících ze státního rozpočtu šlo 13,6 mld. (48 %) do výzkumu a vývoje na vysokých školách, 11,1 mld. (39 %) do vládního sektoru a 3,7 mld. (13 %) do podnikatelského sektoru.

Z více než 48 mld. korun, které v roce 2015 plynuly na výzkum a vývoj do podnikatelské sféry, profitovala hlavně oblast technických věd, které dostaly téměř 70 % z celkové částky. Logicky to vyplývá z toho, že podniky investují především do zdokonalování vlastních technologií.

To prostředky plynoucí do vysokých škol jsou rozděleny rovnoměrněji. Nejvíce jich sice také plyne do výzkumu v oblasti technických věd (7,9 mld. Kč v roce 2015, tedy 36 % z celkové částky 22,1 mld.), do oblasti přírodních věd ale ve stejném roce přiteklo 7 mld. korun (32 %) a do výzkumu v oblasti lékařství 3,3 mld. (tedy 15 %). Zbytek prostředků byl rozdělen mezi sociální a humanitní vědy a výzkum v oblasti zemědělství.

Zdroje přicházející z podnikatelské sféry vzrostly od roku 2011 o 53 %, zatímco veřejné domácí zdroje pouze o 9 %. Podnikatelské zdroje se od roku 2011 do roku 2014 každoročně zvyšovaly o 10 a více procent. I když v roce 2015 došlo ke zpomalení tohoto růstu na 5 %, jednalo se o výrazně vyšší nárůst než v případě zmiňovaných veřejných zdrojů. Jejich růst se v posledních letech pohyboval kolem 2 % ročně.

Neoddělitelnou složkou oblasti výzkumu, vývoje a inovací jsou i začínající malí a střední podnikatelé s ambicemi rychlého růstu podnikatelské činnosti. České startupy investují do vědy a výzkumu nejvíce ze zemí V4, a to včetně počtu a úspěšnosti podaných žádostí o patentovou ochranu. Česká republika je zároveň na vrcholu Globálního inovačního indexu v regionu V4, který sestavuje Cornellova Univerzita ve spolupráci s INSEAD a Světovou organizací intelektuálního vlastnictví.

Senta Čermáková, ředitelka pro strategické projekty a vedoucí projektu Deloitte Startups