(Malo)obchodní tajemství

(Malo)obchodní tajemství

Poboček obchodních řetězců v Česku neubývá, ve východní Evropě rostou obraty e-shopů nejrychleji na světě

Celá čtvrtina firem v Evropě se řadí mezi maloobchody a velkoobchody, společně pak vytvářejí na 29 milionů pracovních míst. V Česku se největší množství řetězců zabývá prodejem oblečení a obuvi, které Češi nejčastěji nakupují i na internetu. Z hlediska počtu prodejen potravin u nás vede Coop, největší tržby ale patří řetězci Kaufland.

Automatické doplňování regálů, mobilní navigace k hledanému zboží či interaktivní pomocníci při nákupech. Tak nějak může vypadat budoucnost maloobchodů. Ačkoliv obdobné inovace technologické firmy jako Microsoft či Amazon skutečně připravují, současný stav je o poznání všednější.

Co přesně si pod termínem maloobchod představit? Maloobchod neboli retail je obchodním místem, které se specializuje na prodej menšího objemu spotřebního zboží koncovým zákazníkům. Opačným typem podniku je velkoobchod (v angličtině wholesale), ve kterém se zboží přeprodává dalším firmám, mezi které patří i maloobchody. Mezi maloobchody se řadí nejen veškeré večerky, supermarkety a hypermarkety, ale i obchody s elektronikou či autodíly, trafiky, optiky a další firmy prodávající zboží koncovým zákazníkům. Toto rozdělení tedy nemá nic společného s velikostí prodejny.

Móda, tahoun českého retailu

Až čtvrtina firem v Evropě se řadí mezi maloobchody a velkoobchody, přičemž 99 % z nich zaměstnává do 250 lidí. Podle studie společnosti Deloitte v Evropě funguje na 5,4 milionu takových firem a v poměru 2:1 převažují maloobchody. Velko- a maloobchody v Evropě vytváří 29 milionů pracovních míst.

Největší zastoupení mají v České republice maloobchodní řetězce zabývající se prodejem oblečení. Těch na našem území funguje 39, jak uvádí nizozemská výzkumná agentura Veraat Research Group, která porovnává retaily s minimálně pěti pobočkami a obratem v hodnotě alespoň 3 miliony eur. Ve světovém měřítku však oděvní řetězce provozované v Česku představují pouze 1,5 % všech značek s obdobným zaměřením. Móda je totiž celkově odvětvím s největším počtem specializovaných prodejců. V databázi nizozemské agentury jich je 2 566. Největší podíl na světových retailech má Česko mezi prodejci náčiní pro sport a volný čas. Na konkurenci 621 prodejních firem ve světě se 30 společností s provozovnami v Česku podílí téměř pěti procenty. V počtu maloobchodních prodejců zaměřujících se na toto odvětví se společně se Španělskem dělíme o pátou příčku.

Souboj “obchoďáků”

Z hlediska počtu obchodů s potravinami v Česku jednoznačně vede řetězec Coop, který provozuje téměř 2,5 tisíce prodejen po celém Česku. Je to dáno hlavně tím, že pod hlavičkou družstva Coop se skrývají i Jednoty, které jsou zastoupeny hlavně v malých obcích. Co se týká obchodních řetězců provozovaných jedním majitelem, vede podle dat ze začátku roku 2020 Penny Market s 383 pobočkami, což je o 53 prodejen více, než má druhý Albert. Trojici prodejců smíšeného zboží s nejvyšším počtem prodejen uzavírá Lidl, který svůj sortiment podle projektu Obce v datech společnosti Deloitte nabízí ve 236 prodejnách.

Od roku 2017 vzniklo nejvíce nových poboček supermarketů v Praze, kde jich bylo ke konci roku 2019 o 13 více než před třemi roky. Největší úbytek z velkých měst naopak zaznamenal Třinec, kde jich je o pět méně.

Absolutní počet prodejen obchodních řetězců je mezi obcemi s rozšířenou působností dle očekávání nejvyšší v Praze, nicméně při vztažení počtu prodejen na počet obyvatel patří Praze až 181. místo z 206 obcí. V tomto porovnání jsou na čele Semily v Libereckém kraji, kde se na 1 000 obyvatel nachází více než trojnásobek prodejen oproti Praze. Vysoký počet prodejen v menších obcích má však i svá negativa, jelikož vede k zániku lokálních prodejen, které velkým obchodním řetězcům nemohou cenově konkurovat.

Jan Kopačka, Consultant Deloitte

Největší tržby má mezi maloobchody na českém území s 57,7 miliardami korun Kaufland, který následuje Lidl s 52,3 miliardami a Albert, který ročně utrží necelých 49,8 miliard. Data prezentovaná týdeníkem Zboží a prodej sice vycházejí z ročního srovnání, ale kvůli rozdílným uzávěrkám jednotlivých firem se mezi sebou zkoumaná období liší. U Kauflandu a Lidlu jde o kalendářní rok 2017 a v případě Albertu období začíná březnem 2017 a končí posledním únorem roku 2018.

Největší světové retaily

Tabulce největší světových retailů již několik let vévodí americký Wal-Mart s ročním příjmem přes půl bilionu dolarů. Wal-Mart funguje v devětadvaceti zemích po celém světě a v ročních příjmech převyšuje druhý řetězec Costco o více než 372 miliard. I třetí a pátou pozici obsadily americké firmy – Amazon a Kroger. V roce 2018 se z páté na čtvrtou příčku vyšplhala evropská Schwarz Group, pod kterou mimo jiné spadají řetězce Lidl a Kaufland. Mezi TOP 10 největšími světovými maloobchodními řetězci roku 2018 má Evropa ještě dvě další želízka, a to Aldi a Tesco na osmém a desátém místě. Schwarz group má obrat 121,6 miliard dolarů, Aldi 106,2 miliard a obrat Tesca činí 82,8 miliard dolarů.

Dříve však měly evropské podniky na celosvětovém maloobchodním trhu silnější zastoupení. V roce 2007 bylo mezi deseti největšími maloobchodními společnostmi pět evropských, přičemž Carrefour, Tesco a Metro zaujímaly druhou, třetí a čtvrtou příčku.

Celkově však Evropa v žebříčku 250 největších maloobchodních společností dominuje i v současnosti, jelikož má na tomto seznamu 88 firem. Na druhém místě je s 84 společnostmi Severní Amerika a trojici uzavírá Asie a Tichomoří s 58 firmami. V Latinské Americe má své sídlo jedenáct a v Africe devět společností.

Evropští maloobchodníci zůstávají nejvíce globálně aktivní, protože stále hledají příležitosti i mimo své domácí trhy. Velká konkurence a nasycení trhu je zároveň nutí zaměřit se na co největší pohodlí koncového zákazníka. Samoobslužné pokladny a prodej prostřednictvím internetu se tak stávají novým standardem prostředí zemí střední Evropy.

Michal Černý, Director v oddělení Auditu Deloitte

Španělská oděvní společnost Inditex, pod kterou spadají řetězce jako Zara, Bershka, Pull & Bear nebo Stradivarius, má kamenné obchody v 96 zemích, a je tak řetězcem s vůbec největším světovým pokrytím. Na druhém místě je z tohoto hlediska francouzská skupina Kering, pod kterou spadají luxusní značky jako Gucci, Yves Saint Laurent nebo Balenciaga. Kering má své pobočky v 95 zemích světa. O poznání menší pokrytí - v šestasedmdesáti zemích - má v pořadí třetí společnost s názvem L Brands, která zastřešuje především značky Victoria’s Secret a Bath & Body Works.

E-shopy na trůně prodejů

Jedním z aspektů, které zásadním způsobem ovlivňují podobu maloobchodních trhů, je raketový růst prodejů přes internet. Každý druhý Evropan využívá e-shopy, ale 81 % z nich stále věří pouze tuzemským obchodům. Čínské e-shopy celosvětovému trhu vévodí, jelikož tamní e-commerce v roce 2017 představoval 51 % veškerých online prodejů. Spojené státy se na nich podílely z 23 procent a Evropa stála za 19 procenty. Zbytek světa se na online prodejích podílel ze sedmi procent.

Z dat Eurostatu vyplývá, že právě nákupy přes internet jsou za posledních deset let tou nejrychleji rostoucí sférou v naprosté většině zemí Evropské unie. Ačkoliv například v Řecku a Lucembursku index obratu online objednávek poklesl, e-commerce v EU stále bezkonkurenčně vítězí. Nejvýraznější je nárůst od roku 2010 v zemích bývalého východního bloku, a to především v Maďarsku, Litvě, Rumunsku nebo Česku. Výrazná je i změna ve Velké Británii a Španělsku, ale v zemích východní Evropy je nárůst mezi lety 2010 a 2019 zásadnější.

Čeští zákazníci pokračují v přechodu na online nakupování. Pomáhají tomu i doprovodné služby, které obchodníci nabízejí, a lepší zážitek z doručování, jako například Balíkovna od České pošty nebo Zásilkovna. Velkou roli také hraje i technologická základna a moderní architektura IT.

Pavel Špryňar, senior manager v oddělení Consultingu Deloitte

O tom, kde si mohou Češi své objednávky z e-shopů vyzvednout, jsme psali v článku Kam pro zásilky?.

V Česku zažil znatelný rozmach i prodej textilií, oblečení, obuvi a koženého zboží ve specializovaných obchodech. K mírnému poklesu u nás došlo pouze v prodeji potravin, nápojů a tabákových výrobku.

Ženy v domácnosti jako tažná síla české e-commerce

Jak už bylo zmíněno výše, Evropané si stále nedokázali vybudovat skutečnou důvěru k e-shopům za hranicemi svých zemí, a ani Češi nejsou výjimkou. Tuzemské e-shopy však využíváme velmi často a podíl e-commerce na českém maloobchodu se v roce 2019 vyšplhal na třináct procent, což je patnáctiprocentní nárůst oproti roku 2018. Češi přes internet nejčastěji nakupují oblečení, obuv a módní doplňky. Podle Českého statistického úřadu internetové obchody k těmto nákupům využívá až 36,7 % českých občanů starších patnácti let a zároveň 62,4 % nakupujících na internetu. Oděvní sortiment je nejčastěji nakupovaným artiklem ve všech kategoriích, které Český statistický úřad rozlišuje, a to jak z hlediska věku, tak pohlaví či dosaženého vzdělání.

Velké oblibě se těší i nákupy vstupenek na koncerty, které si online pořizuje 27,3 % Čechů, nebo rezervace ubytování, které přes internet objednává každý čtvrtý. Přes 20 % obyvatel České republiky si na e-shopech kupuje i televize, mobilní telefony a fotoaparáty nebo jízdenky a letenky. Nejméně nakupujeme léky, vitamíny a doplňky stravy (8,2 %), bílou techniku (8,8 %) a potraviny, nápoje nebo krmivo (9,3 %).

Z celkového hlediska nakupují na internetu průměrně nejčastěji Češi ve věku 25-34 let, ženy (především pak ženy v domácnosti), a lidé s vysokoškolským vzděláním. Nejmenší kupní sílu představují na e-shopech senioři ve věku 75 a více let.

Mohlo by vás zajímat

Kateřina Veselovská

Komputační lingvistika je součástí vývoje chatbotů nebo humanoidních avatarů, kteří následně za firmy komunikují s klienty, přibližuje svůj obor expertka na využití textových dat Kateřina Veselovská.