Technologie

Zdraví online

Dvě třetiny Čechů vyhledávají na internetu informace ke svému zdraví. To je v evropském měřítku poměrně vysoký podíl, který ale překonávají například Finové. Z údajů Googlu vyplývá, že mezi bolestmi Čechy nejčastěji zajímá bolest hlavy, mezi zažívacími potížemi průjem a mezi civilizačními chorobami nejčastěji hledají informace o stresu. Podle studií je ale „googlení” diagnóz nepřesné, riskantní a může způsobovat úzkostlivé stavy. Průvodce online světem zdraví v Česku nabízí například chatbot Medik Leo, kterého nedávno spustila Generali Česká pojišťovna. Dokáže podložit možnou diagnózu vědecky potvrzenými informacemi a určit, jak je přesná. Konečné slovo je ale stejně potřeba přenechat skutečnému lékaři.

Bankéř je bankéř

Takřka pětina bankovních klientů chce na základě zkušeností z doby pandemie více využívat digitální bankovnictví i po uvolnění karanténních opatření. Většina lidí zároveň považuje osobní kontakt s bankéřem na pobočce za nenahraditelný, zejména v oblasti hypotečního, investičního a penzijního poradenství.

Alternativní měny

Česko je jedním z evropských lídrů ve využívání kryptoměn. Elektronickými penězi se u nás dá platit nejen v mnoha obchodech, ale i v osmnácti kavárnách, jednadvaceti restauracích či sedmadvaceti ubytovacích zařízeních. I co se týče možností placení alternativními měnami v rámci „nočního života”, jsme s jedenácti podniky absolutní evropskou jedničkou.

Nemocnice budoucnosti

Díky neustále se zkvalitňující medicíně se Češi průměrně dožívají 76,1 let a Češky věku ještě o téměř šest roků delšího. Za posledních sto let se náš život prodloužil až o 32 let, a velkou zásluhu na tom nese právě české zdravotnictví. Jak jsou na tom ale české nemocnice s vybavením? Jakými technologiemi disponují, a které jim naopak chybí? A jak si české zdravotnictví stojí oproti evropské konkurenci?

Chytrá města a jejich data

Chytré město se nespokojí s odpadkovým košem, který hlásí, že je plný, nebo s lavičkou, u které se připojíte na wifi. Jádrem celého konceptu jsou především data a využívání informací, které technologické „vychytávky” poskytují. A spolu s tím i jejich efektivní poskytnutí veřejnosti. Jak jsme na tom tedy s otevřenými daty v Česku?

Doma si zatopím počítačem

Češi si postupně začínají stavět domy, které více šetří energii. Každoročně stoupá i počet pasivních domů, které využívají teplo vyzařující ze spotřebičů nebo lidského těla. Zato výrazný nástup samovýroby elektřiny ze solárních panelů se zatím v Česku nekoná.

Budoucnost ve sdílení
Velký přehled toho, co už v Česku sdílíme

Vyrážíte na víkend? Možná si půjčíte cizí auto, ubytujete se v cizím bytě, v aplikaci si najdete volně stojící kolo na projížďku po okolí, cestou zpátky přisednete k někomu, kdo má stejnou cestu, a během ní vymyslíte vlastní projekt, na který začnete na internetu vybírat peníze. Ještě před pár lety to byla fikce, požitkům, které nabízí sdílená ekonomika, ale přichází na chuť čím dál více Čechů. Podívejte se, jaké služby jsou u nás dostupné a jakým tempem rostou.

Kybernetická (ne)bezpečnost

Co o nás ví provozovatelé nejrůznějších serverů, aplikací a sociálních sítí, co na sebe sami prozradíme a jak je možné tato data využít a zneužít. Téma, které v poslední době hýbe světem, a to nejen v souvislosti s kauzou Facebook a Cambridge Analytica. Oblast kybernetické bezpečnosti ovšem zahrnuje mnohem více rizik, než jsou úniky dat, a Česko v datech se na ni zaměřilo ve svém dalším článku.

Nádech, výdech!
Problém imisních limitů v Česku

Česko dlouhodobě trápí výskyt smogových situací a letošní rok není výjimkou. Sousední Polsko přitom už čelí rozsudku Evropského soudního dvora a za nedostatečná opatření mu hrozí miliardové pokuty. Ani situace, kdy v Česku stanovené limity nepřekračujeme, ovšem neznamená, že dýcháme zdravý vzduch. Jsou české a evropské limity znečištění ovzduší dostatečné pro ochranu našeho zdraví? Jak se liší od limitů WHO? Jak se vyhlašují smogové situace a co znamenají? Dočtete se v dalším článku Česka v datech.

Velký bratr v tenkém těle
Co o Češích vědí jejich mobily

Většina z nás už se asi smířila s tím, že je v dnešní době někým - ať už člověkem, či strojem - sledována prakticky všude. Na ulicích, na úřadech, ve firmách, v MHD. Pověstným „velkým bratrem” ale nemusí být jenom kamera nebo dozorčí ve stanici metra. Je jím i mobilní telefon každého z nás. Znamená to ale, že je mobil v kapse či kabelce nutně naším nepřítelem? Podívejte se na data o mobilech v Česku.