Zdraví online

Dvě třetiny Čechů vyhledávají příčinu zdravotních potíží na internetu. Zavádějící informace umí zpřesnit umělá inteligence

Dvě třetiny Čechů vyhledávají na internetu informace ke svému zdraví. To je v evropském měřítku poměrně vysoký podíl, který ale překonávají například Finové. Z údajů Googlu vyplývá, že mezi bolestmi Čechy nejčastěji zajímá bolest hlavy, mezi zažívacími potížemi průjem a mezi civilizačními chorobami nejčastěji hledají informace o stresu. Podle studií je ale „googlení” diagnóz nepřesné, riskantní a může způsobovat úzkostlivé stavy. Průvodce online světem zdraví v Česku nabízí například chatbot Medik Leo, kterého nedávno spustila Generali Česká pojišťovna. Dokáže podložit možnou diagnózu vědecky potvrzenými informacemi a určit, jak je přesná. Konečné slovo je ale stejně potřeba přenechat skutečnému lékaři.

Češi stále častěji vyhledávají informace o zdraví na internetu. Zatímco v roce 2010 si údaje ke svému zdravotnímu stavu „googlilo” 21 % Čechů, o deset let později už to bylo 62 %. To je nad průměrem zemí EU (56 %), vyplývá z dat Eurostatu. Evropskými rekordmany EU jsou Finové. Informace o zdraví na internetu hledá 77 % obyvatel této severské země. Ale třeba naši východní sousedé se na internet se svým zdravím obrací méně – údaje o zdraví si takovým způsobem zjišťuje 56 % Slováků. Objednat se přes internet k lékaři v Česku naopak není moc obvyklé. Zatímco v loňském roce si schůzku s lékařem sjednala online jen necelá desetina Čechů (9 %), Slovensko na tom bylo s 15 % o něco lépe, a v celé Evropě šlo více než o pětinu lidí (21 %). Čísla Eurostatu také ukazují, že jen minimum Čechů využívá online přístup ke svým zdravotním záznamům. Dělají to 2 % české populace, zatímco evropský průměr činí 18 %.

„Léčba Googlem“ může napáchat víc škody než užitku

Svěřit se online vyhledávači se svým zdravotním stavem má své výhody, ale také rizika. Jak odhalila harvardská studie, vyhledávání symptomů na internetu může být nepřesné, a dokonce i nebezpečné. Špatná identifikace nemoci a následná samoléčba pak mohou spíše uškodit než pomoci. Další četné studie navíc poukazují na to, že „googlení” vlastní diagnózy může způsobovat úzkosti, a dokonce i posedlost tímto jednáním, kterou vědci pojmenovali jako kyberchondrie. Jak uvádí psycholožka Kateřina Lukavská z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze: „Konkrétně jde o nadměrné, nutkavé a nekontrolovatelné vyhledávání medicínských informací na internetu, které je motivované potřebou ulevit od stresu či úzkosti způsobené starostmi o své zdraví. Pro jedince trpícího kyberchondrií představuje vyhledávání informací významnou časovou zátěž a postupně dochází k narůstání úzkosti a prohlubování problémů.” Kyberchondrie je relativně nová diagnóza, a tak její hlubší pochopení přinesou až budoucí výzkumy. „O poruše zatím není dostatek informací, ale bylo zjištěno, že souvisí s výskytem jiných duševních poruch, zejména úzkostných a obsesivně-kompulzivních,” dodává psycholožka.

Podle psychiatra Vladimíra Kmocha z Centra pro léčbu digitální závislosti INEP, který se specializuje na digitální závislosti, kyberchondrie dokonce může přimět pacienta k odmítání léčby. „Kyberchondrie může vést k vyhledávání nežádoucích účinků nasazovaných léků na webu, kdy pacient po přečtení čtenářského fóra léky raději odmítne, ačkoliv je procento diskutovaných nežádoucích účinků třeba zanedbatelné. Toto velmi komplikuje pacientovu léčbu a zvyšuje jeho úzkost,” uvádí psychiatr.

Rychlou radu nabídne chatbot

Pomoci by mohla umělá inteligence, která už v dnešní době například umožňuje vytvářet takzvané chatboty. Tedy online průvodce určitou problematikou, kteří lidem usnadňují cestu k potřebným informacím. Na českém internetu od letošního jara funguje Medik Leo – chatbot, který uživateli položí několik otázek k celkovému zdravotnímu stavu a k problémům, které člověka zrovna trápí. Skrze výběr odpovědí „Ano“, „Ne“ a „Nevím“ se uživatel dobere až k závěrečné zprávě, která napoví, o jakou diagnózu by mohlo jít. Zároveň mu Medik Leo doporučí návštěvu praktického lékaře, nebo příslušného specialisty.

„Hlavní výhodou je, že chatbot vychází pouze z ověřených dat poskytnutých lékařskými týmy a datovými specialisty. Na základě informací od uživatele dokáže pokládat navazující otázky a vyhodnocovat odpovědi na ně. Tento proces se několikrát opakuje, a díky tomu je podstatně přesnější a bezpečnější než běžné využívání internetových vyhledávačů. V současnosti Medik Leo dokáže orientačně stanovit přes 600 různých diagnóz a rozpoznat více než 1 200 symptomů. Celkově je pak schopen vyřešit 93 % dotazů, se kterými se na něj lidé obrací,“ vysvětluje Markéta Filová, senior manažerka životního pojištění Generali České pojišťovny. Technologii lídr domácího pojistného trhu nasadil letos. Filová však upozorňuje, že „rozhovor“ s chatbotem slouží pouze k získání základních informací o možném onemocnění. V případě potíží by po něm vždy měla následovat návštěva lékaře.

Medik Leo má široký záběr, už dříve ale v Česku existovali chatboti, kteří se soustředili jen na určitý typ zdravotních potíží. Centrum neurorehabilitace ERGO Aktiv tak například v roce 2019 spustilo virtuálního asistenta Andělína, který pomáhal lidem, jež prošli cévní mozkovou příhodou. Pro diabetiky byl určen chatbot Adriana, který vznikl na začátku téhož roku v rámci spolupráce Diabetické asociace ČR se společností IBM. Svého vlastního chatbota využila i česká vláda na stránkách ministerstva zdravotnictví s informacemi k onemocnění covid-19. Zde mohli lidé pokládat otázky ohledně aktuální situace virtuální sestřičce Anežce.

„Googlování” vede k rakovině, chatboti rozpoznají i zanedbané problémy

Využít průvodce, který usnadní orientaci v možných diagnózách, umožní vyhnout se zbytečnému strachu. Podle psychiatra Vladimíra Kmocha internetové vyhledávače totiž ukazují při vyhledávání příčin i nepravděpodobná vysvětlení, což má negativní vliv na psychické zdraví vyhledávajícího. „Například u symptomu, jako jsou svalové záškuby, vyhledávač zobrazí í vlivem reklamy jako možné vysvětlení amyotrofickou laterální sklerózu (ALS, pozn. red.), která je ale extrémně vzácná a její výskyt je 1:55 000. Takováto zcestná vysvětlení opomíjí individuální i rodinnou anamnézu nebo třeba laboratorní vyšetření.“ Tyto zavádějící informace z prohlížečů navíc mohou podstatně prodražit léčbu. „Samodiagnostika prostřednictvím internetových vyhledávačů často vede na diagnostické a pro pojišťovnu často drahé zcestí,“ doplňuje psychiatr. Zavádějící výsledky hledání příčin zdravotních problémů na internetu potvrzuje i studie Microsoftu. Například při vyhledávání bolesti hlavy podle ní existuje 24% pravděpodobnost, že mezi prvními deseti výsledky bude nádor hlavy. Oproti tomu chatbot si hned na začátku vyžádá základní údaje o vyhledávajícím, které posléze zpřesní skrze doplňující otázky a porovná s uvedenými symptomy. Umělá inteligence je tak schopna určit nejpravděpodobnější příčinu a nenabízí nezbytně tu nejzávažnější. Díky tomu může pomoci odhalit i zanedbávané problémy, které jsou lidem méně známé. U nejčastějších diagnóz také nabídne uživatelům lékařsky ověřená fakta bez nutnosti vyhledávat je v jiných zdrojích.

Nejčastěji Češi hledají informace ke covidu, bolesti hlavy a krku a depresi

A co vlastně Čechy nejčastěji trápí? V současnosti lidé na internetu vyhledávají především podrobnosti k pandemii covid-19 a konkrétním potížím, které onemocnění přináší. Vyplývá to z letošního jarního průzkumu Ipsos Healthcare, který výzkumníci realizovali ve spolupráci se zdravotnickou skupinou EUC. Podrobnosti ke covidu vyhledává na internetu 62 % Čechů a konkrétní potíže zajímají 52 % obyvatel Česka. Naopak podstatně méně lidí si na internet chodí pro radu ohledně hodnocení lékařů či tipů na prevenci – v obou případech je to zhruba každý sedmý Čech. Sama zdravotnická skupina EUC přitom patří mezi průkopníky telemedicíny v Česku. Již přes rok provozuje službu Lékař online 24/7, tedy vyšetření pacientů na dálku. „V rámci této služby je vždy jednoznačně ověřen pacient, s kterým naši lékaři komunikují. Postupujeme zkrátka tak, jako by byl pacient v ordinaci. Lékař pracuje se zdravotní dokumentací, pro komunikaci má chat nebo video, výstupem konzultace je standardní zdravotní zpráva, doporučený postup a další indikace dle rozhodnutí lékaře. Výstupem může být i jednoznačné doporučení návštěvy v ordinaci lékaře – takových případů je u nás řádově 30 %,“ říká Václav Vachta, generální ředitel zdravotnické skupiny EUC.

Společnost Google také zveřejňuje data k popularitě jednotlivých výrazů, které lidé vyhledávají. Z těchto dat vyplývá, že z jednotlivých „bolestí” Češi nejvíce vyhledávají bolest hlavy a bolest v krku, naopak podstatně méně je zajímá bolest zubu či kloubů. Mezi zažívacími obtížemi je nejčastěji trápí průjem a zvracení. Z psychických poruch pak Češi nejvíce „googlí“ depresi a mezi civilizačními chorobami „stres“. „Klienti, kteří s chatbotem Leem už nějakou interakci měli, se ho nejčastěji ptali na bolesti hlavy, zad a dolních končetin. Nejvíce anamnéz, které Leo vystavil, se týkalo vysokého krevního tlaku, cholesterolu a kouření cigaret,“ popisuje zkušenosti s umělou inteligencí Markéta Filová z Generali České pojišťovny.