Co o nás ví provozovatelé nejrůznějších serverů, aplikací a sociálních sítí, co na sebe sami prozradíme a jak je možné tato data využít a zneužít. Téma, které v poslední době hýbe světem, a to nejen v souvislosti s kauzou Facebook a Cambridge Analytica. Oblast kybernetické bezpečnosti ovšem zahrnuje mnohem více rizik, než jsou úniky dat, a Česko v datech se na ni zaměřilo ve svém dalším článku.
Česko dlouhodobě trápí výskyt smogových situací a letošní rok není výjimkou. Sousední Polsko přitom už čelí rozsudku Evropského soudního dvora a za nedostatečná opatření mu hrozí miliardové pokuty. Ani situace, kdy v Česku stanovené limity nepřekračujeme, ovšem neznamená, že dýcháme zdravý vzduch. Jsou české a evropské limity znečištění ovzduší dostatečné pro ochranu našeho zdraví? Jak se liší od limitů WHO? Jak se vyhlašují smogové situace a co znamenají? Dočtete se v dalším článku Česka v datech.
Většina z nás už se asi smířila s tím, že je v dnešní době někým - ať už člověkem, či strojem - sledována prakticky všude. Na ulicích, na úřadech, ve firmách, v MHD. Pověstným „velkým bratrem” ale nemusí být jenom kamera nebo dozorčí ve stanici metra. Je jím i mobilní telefon každého z nás. Znamená to ale, že je mobil v kapse či kabelce nutně naším nepřítelem? Podívejte se na data o mobilech v Česku.
Česká republika vyprodukovala v roce 2015 přes 37 milionů tun veškerých odpadů, tedy více než 3,5 tuny na každého svého obyvatele. Kde odpad vzniká, co všechno Češi vyhodí nebo jak se svým odpadem nakládají? Podívejte se na novou analýzu Česka v datech. Odpady totiž už dávno přestaly být tématem jen pro ekology. Namísto toho se staly předmětem politických debat a pro některé i výnosným byznysem.
V jedné z předchozích analýz se Česko v datech zabývalo energetikou a výrobou energie v České republice. Řeč přišla i na tzv. inteligentní rozvodné sítě – tedy ty, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase a obousměrně komunikovat mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli – a spolu s nimi i nutnost jejich efektivního zabezpečení. Je ale hrozba útoku na energetické sítě skutečná? Co může znamenat pro koncového odběratele? A jak se proti útokům bráníme v Česku? Podívejte se na názory odborníků a případy z minulosti, které pro vás Česko v datech shromáždilo.
Množství elektřiny, které se v roce 2015 vyrobilo v České republice, meziročně kleslo a spolu s tím poklesl i čistý export energie. I přes to se ale Česko dlouhodobě drží na evropské špičce vývozců elektřiny. Podle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny se v roce 2014 řadilo objemem exportované elektrické energie na třetí místo v Evropě za Francii a Německo. Pokud vás tedy zajímá, jak jsme na tom nejen s exportem, ale i s výrobou a spotřebou elektřiny v jednotlivých krajích, nebo kde hraje prim jádro a kde obnovitelné zdroje, nechte se provést nejaktuálnějšími statistikami za rok 2015.
Od spojování barevných bonbonů po fotbalovou Ligu mistrů, od Tetrisu ke studené válce. V současnosti asi neexistuje téma, které by nebylo zpracováno v počítačové hře (znáte tu, kde se jeden hráč snaží v roli otce uhlídat své dítě, zatímco druhý hráč se v kůži dítěte snaží co nejrychleji zabít za pomoci volně položených předmětů a kuchyňských spotřebičů?). Kdo u nás ale všechny ty hry hraje? A jak jsme na tom v porovnání s Mekkou videoher USA? Přerušte na moment Solitaire a podívejte se na další analýzu Česka v datech!
Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?
Velká data (Big Data) byla poprvé definována nejvýš několik let zpátky. Mnozí si o Velkých datech – i vzhledem k jejich názvu – dodnes myslí, že se týkají pouze těch opravdu velkých společností. Okamžik, kdy se data stávají velkými, ale nemusí zažít pouze velké organizace a korporace. Při bližším pohledu je totiž zřejmé, že pojem Big Data může být velmi blízký i segmentu středních, a dokonce i menších firem. I malá či střední firma totiž produkuje stále větší a větší množství dat.