Odvrácená strana internetu: český Darknet v číslech
Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?
Darknet funguje jako skrytá vrstva klasického internetu, operuje na principu anonymního připojení skrze šifrované decentralizované sítě komunikující přímo mezi jednotlivými klienty (peer-to-peer). Požadavky, které normálně odesíláte ze své IP adresy, nyní jdou přes náhodně vybrané uzly a vy jste tak laicky řečeno neviditelní. K přístupu na Darknet slouží řada prohlížečů, nejoblíbenějšími jsou např. Tor (The Onion Router), I2P (Invisible Internet Project) nebo Freenet.
„Tor je založen na přeposílání komunikace přes síť serverů zapojených do systému, kde internetové adresy odesílatele a příjemce nejsou obě najednou čitelné v žádném kroku cesty, takže příjemce zná pouze adresu posledního zprostředkujícího stroje a není tedy možné určit, kdo s kým komunikuje. Data jsou zasílaná od odesílatele šifrovaně k prvnímu onion routeru v řetězci a veškerá další komunikace mezi routery je taktéž šifrována (každé spojení jiným sdíleným klíčem),” uvádí Vladimír Smejkal z Unicorn College, autor knihy Kybernetická kriminalita a dodává: „Každý router má informaci jen o tom, od koho data přijal a kam je má přeposlat. Obsah dat nebo jejich zdroj tedy nelze vysledovat. Navíc přístup do této utajené sítě je možný jen pro její uživatele a zvenčí, pro běžné uživatele Internetu, je síť nepřístupná. Je proto ideální pro všechny, kdo chtějí cíleně nebo blíže neurčenému okruhu účastníků zasílat informace a sdílet je s nimi při minimálním riziku odhalení.“
Darknet – anarchie v nejčistší podobě
Za užívání Darknetu stojí především touha zbavit se cenzury a dostat se k jinak nepřístupnému obsahu internetu. Právě ta vedla k prudkému rozvoji této formy internetové komunikace. Umožnil například dorozumívání s politickými odpůrci autoritářských režimů během arabského jara nebo přístup čínským uživatelů na stránky s nezávislými informacemi.
Společně s absencí jakékoliv kontroly však nevyhnutelně přichází anarchie a přesně ta na Darknetu panuje. Darknet tak slouží i k řadě aktivit, ze kterých by sklátil infarkt nejen Mirka Dušína, ale i každého pořádkumilovného občana.
Objednat si kilo nejčistšího koksu (ne to uhlí) z Kolumbie? Žádný problém. Recept na výrobu bomby alá kutilský receptář? Žádný problém. Zánovní samopal kalašnikov s falešným podpisem Arnolda Schwarzneggera? Žádný problém. Štve vás tchýně/manžel/manželka? Tak počkat…
Ano, přesně tak. Pokud víte, kde hledat, tak si můžete objednat i služby nájemného zabijáka. Tyto extrémy bohužel v posledních letech značně zastiňují pozitivní stránky Darknetu, a tak se v povědomí lidí šíři značně zkreslený obraz o tomto fenoménu. Přispěla k tomu například i kauza online tržiště Hedvábné stezky, která fungovala jako eBay pro drogy. Burza s obratem 1,5 miliardy dolarů je již nefunkční a její provozovatel Ross Ulbricht dostal doživotí. Takových tržišť je však celá řada a boj autorit s nimi tak je sisyfovskou prací. Případ SilkRoad však ukazuje to, že ani Darknet není neprolomitelný a zejména držitelé a výrobci dětské pornografie se mají čeho obávat, neboť jejich aktivity monitoruje speciální organizace Internet Watch Foundation.
Zastoupení jednotlivých složek bylo zjištěno na základě analýzy 10 nejvýznamějších darkmarketů (Alphabay, Ramp či German Plaza), které představují jakási ilegální tržiště, kde můžete tyto produkty sehnat. „Výsledky byly následně zprůměrovány a zpracovány pro konečnou vizualizaci pomocí komplexního softwaru SAS Visual Analytics,” dodává Zdeněk Honek, Country Manager společnosti SAS.
Česká stopa v Darknetu
Asi se sami sebe momentálně ptáte, zda existuje i česká hedvábná stezka nebo síť všehoschopných násilníků k pronajmutí. V tom případě vás můžeme uklidnit – neexistuje. Českého obsahu a českých uživatelů je v Darknetu opravdu málo. Největší boom v počtu denních přístupů nastal na konci září 2013, kdy přesáhl hranici 40 000. Od té doby přišel značný pokles a udržuje se tak lehce pod hranicí 15 000 denních přístupů.
Tento náhlý nárůst byl způsoben kombinací Botnet útoků, které se nejčastěji používají při útocích na internetové stránky, což následně vede k jejich zahlcení a pádu a změnou smluvních podmínek Googlu, který začal mnohem více sledovat chování uživatelů. V důsledku této změny se velké množství uživatelů přesunulo právě na anonymní a nekontrolovatelný Darknet.
Ve srovnání s ostatními státy jsme darknetovým trpaslíkem, v celkovém umístění podle počtu denních přístupů se řadíme někam mezi Řecko a Saudskou Arábii. Žebříčku kralují Rusko, Německo a zejména USA, které mají až 400 000 denních přístupů.
„Nicméně ač se Česko jeví z pohledu těchto statistik jako zanedbatelný hráč, je naopak velmocí co se prosazování technologií s Darknetem spojovaných týče. Konkrétně ve zmiňované síti Tor, hojně využívané po celém světě pro anonymní přístup k informacím v i mimo Darknet, patříme na špičku z pohledu počtu hostovaných tzv „exit nodů“ na území České Republiky. Jedná se o servery, přes které vede komunikační cesta všech uživatelů dané sítě,” říká k problematice Jiří Slabý, senior manager v oddělení Consultingu společnosti Deloitte.
Co se obsahu týče, má česká darknetová komunita spíše povahu nadšenců, kteří se zajímají o moderní technologie, než kriminálníků se zálibou v IT. Dokladem toho je například hackerspace Brmlab, jenž má sídlo v pražských Holešovicích. Jde o otevřenou komunitu, jejímž cílem je sdílet informace a nápady s podobně zaměřenými nadšenci, pořádá také četná společenská setkání a workshopy pro zájemce.
