Během posledního roku se 31,8 % českých firem setkalo s kybernetickým útokem. Další desetina nicméně ani nemá přehled o svém zabezpečení. Čtvrtina podniků pak nepovažuje úroveň svého IT zabezpečení za dostatečnou, nicméně jen necelá třetina z těchto firem plánuje na něj zvýšit svůj rozpočet. Vyplývá to z průzkumu Česka v datech realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Během vánočních svátků roste počet zranění a požárů. Častěji se přitom zraňují ženy, které jsou také více ve stresu. Mezi nejčastější nehody patří úrazy spjaté s vánoční výzdobou a přípravou jídla, ale také zažívací potíže způsobené přejídáním. Objevují se však i takové situace jako poranění při rozbalování dárku. Pokud jde o požáry, o Vánocích hoří spíše v domácnostech kvůli adventním věncům a stromečkům. Na přelomu roku pak vzplanou keře a kontejnery zapálené zábavní pyrotechnikou. Výjimkou byl poslední Silvestr, kdy došlo meziročně k 70% poklesu výskytu požárů, a to nejspíše i vlivem proticovidových opatření.
Počet dopravních nehod napříč Evropou dlouhodobě klesá. Přispívá k tomu zejména vytrvalá prevence a nástup nových technologií. Podle mezinárodní studie mohou chytrá auta snížit nehodovost o polovinu. Mnohé pokročilé prvky se už ale v praxi používají. Příkladem za všechny je záchranný systém eCall využívající evropské satelity, s jejichž pomocí vozidlo při nehodě samo kontaktuje tísňovou linku a operátorům sdělí přesnou polohu. Tento systém umožní záchranářům dostat se na místo havárie až dvakrát rychleji, čímž se v Evropě zachrání 2 500 životů ročně. Technologie ale zjednodušují i komunikaci s pojišťovnami, například Generali Česká pojišťovna nabízí chatbota, s jehož pomocí lze řešit pojistnou událost de facto jen s pomocí chytrého telefonu.
I když je Česko významným vývozcem elektřiny, každý rok nastávají období, kdy proud musíme nebo chceme dovážet. Při jarní vlně pandemie takovou situaci způsobila nízká cena elektřiny, kvůli které se českým výrobcům vývoz nevyplatil a raději energii levně nakupovali. Výjimečně tak nastala situace, kdy byla česká soustava po několik dnů čistě importní. Vedle spotřeby ovlivňuje dovozy a vývozy i výše výroby z obnovitelných zdrojů. Na trh mají vliv zejména větrné elektrárny v Německu.
Ačkoliv má Česko velkou tradici v dobrovolnictví a spolcích, v dobročinných aktivitách za světem zaostáváme. V měřítku World Giving Index se umisťujeme na 111. příčce ze 126, a to především kvůli menší ochotě pomoci cizímu člověku. Když už ale pomáháme, nejčastěji posíláme peníze na podporu nemocných a postižených. V Česku navíc funguje nespočet různých spolků a neziskovek zlepšujících životy v obcích. Nejpočetnější dobrovolnickou organizací jsou dobrovolní hasiči, mezi které se řadí bezmála 363 tisíc Čechů. České obce žijí i sportem a kulturou. Na našem území funguje 23 tisíc sportovních klubů, 1 083 sokolských jednot a za kulturou můžete vyrazit do 278 divadel, 483 muzeí či 664 kulturních domů.
Češi hory milují, 55 % z nich provozuje některý ze zimních sportů, každý třetí jezdí na sjezdovkách a přes 11 % pravidelně běžkuje. Do českých hor pak míří i řada cizinců zejména z Polska, Německa nebo z Nizozemí. Jak jsme na tom tedy s bezpečností na tuzemských horách? Jak často zaměstnáváme záchranáře? Pro nalezení odpovědi jsme sesbírali data přímo od horské služby za posledních 10 zimních sezon, tedy od přelomu let 2008 a 2009 až do loňské zimy.
Co o nás ví provozovatelé nejrůznějších serverů, aplikací a sociálních sítí, co na sebe sami prozradíme a jak je možné tato data využít a zneužít. Téma, které v poslední době hýbe světem, a to nejen v souvislosti s kauzou Facebook a Cambridge Analytica. Oblast kybernetické bezpečnosti ovšem zahrnuje mnohem více rizik, než jsou úniky dat, a Česko v datech se na ni zaměřilo ve svém dalším článku.
Většina z nás už se asi smířila s tím, že je v dnešní době někým - ať už člověkem, či strojem - sledována prakticky všude. Na ulicích, na úřadech, ve firmách, v MHD. Pověstným „velkým bratrem” ale nemusí být jenom kamera nebo dozorčí ve stanici metra. Je jím i mobilní telefon každého z nás. Znamená to ale, že je mobil v kapse či kabelce nutně naším nepřítelem? Podívejte se na data o mobilech v Česku.
Na první pohled by to snad mohlo vypadat, že chceme nepoctivcům poskytnou návod, kde, kdy a jak provést ideální „vloupačku”. Věřte ale, že tak to není. Chceme vám pouze zcela bezelstně nabídnout zajímavá data o vývoji krádeží vloupáním, ukázat místa, kde k nim dochází nejčastěji, a zároveň regiony, kde se policii daří vloupání nejčastěji objasnit. Spolu s tím jsme si posvítili i na to, jak se zloději nejčastěji do objektů dostávají, co je od vloupání odradí a čeho se nebojí, nebo jak Češi obecně dbají na zabezpečení svých domácností. Tak pojďte dál, přeci nezůstanete stát na zápraží.
V jedné z předchozích analýz se Česko v datech zabývalo energetikou a výrobou energie v České republice. Řeč přišla i na tzv. inteligentní rozvodné sítě – tedy ty, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase a obousměrně komunikovat mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli – a spolu s nimi i nutnost jejich efektivního zabezpečení. Je ale hrozba útoku na energetické sítě skutečná? Co může znamenat pro koncového odběratele? A jak se proti útokům bráníme v Česku? Podívejte se na názory odborníků a případy z minulosti, které pro vás Česko v datech shromáždilo.
