Řešení nástupnictví

Jen třetina rodinných firem přežije předání na další generaci. Popularita řešení pozůstalosti přes svěřenské fondy meziročně stoupla o 40 %

Předat firmu svým potomkům si přejí téměř dvě třetiny českých podnikatelů. Předávku na další generaci přežije ale jen třetina firem. Během pandemické krize se rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti, ale i alternativním způsobem pomocí svěřenských fondů. Zájem o oba typy řešení stoupl, a zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých 12 %, u svěřenských fondů šlo o téměř 40% nárůst. Vyplývá to z dostupných dat Evidence svěřenských fondů.

Rodinné firmy tvoří 85 % všech soukromých firem v EU. Tou největší v Evropě je, co se obratu i počtu zaměstnanců týče, Volkswagen AG, jehož tržby v roce 2019 dosáhly 283,5 miliard dolarů. Koncern, který z 31 % patří rodině Porsche–Piëch je nejen největším rodinným podnikem v Evropě, ale zároveň i celosvětovou dvojkou. Před ní se dostal dostal pouze americký Walmart, který z 48,5 % připadá rodině Waltonů.

Ne každá firma má však tak dlouhou a úspěšnou tradici jako německá automobilka. Předávku z první na druhou generaci totiž přežije pouze třetina firem a s každou další generací se proces ještě více komplikuje. Úspěšnost přechodu ze třetí na čtvrtou generaci pak padá jen ke 3 %. Podnikatelské prostředí České republiky je ve srovnání se zbytkem světa stále poměrně mladé a od devadesátých let a zavedení otevřeného trhu řídí většinu firem stále první generace majitelů. Doba generační výměny se však přiblížila a řada českých firem tuhle situaci právě řeší.

Stmelující pandemie

Přestože měla pandemie na ekonomické výsledky většiny rodinných firem negativní dopady, podle průzkumu Asociace malých a středních podniků pomohla z hlediska utužení rodinných vztahů. Průzkum se zaměřil na podnikatele a jejich rodinný život, který se během covidové doby většinou zlepšil. Například 50 % zástupců vedení rodinných firem uvedlo, že se jejich členové v rámci rodiny více semkli, u 47 % z nich došlo k prohloubení rodinných hodnot a u víc než třetiny došlo k zapojení širšího rodinného kruhu do fungování firmy.

Stejná studie se věnovala i řešení konfliktů v rodinných firmách, které vznikly kvůli dopadům krize. Na 91 % majitelů rodinných firem uvedlo, že se shodli ve většině případů, a z nich 42 % se dokonce shodlo úplně na všem. Shoda je pro takové podnikatele důležitá, jelikož si necelé dvě třetiny podnikatelů přejí, aby vedení jejich firmy převzali potomci. „Získání důvěry ve schopnosti a zodpovědnost svých potomků však u majitelů rodinných firem nepřicházejí automaticky,“ vysvětluje Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Císař, Češka Smutný. „Zakladatelé rodinných firem tak často využívají například svěřenských správců, kteří se podílejí na řízení obchodní společnosti, dokud podle předem nastavených podmínek neprojeví [potomci] náležité ambice, zkušenosti a dovednosti pro samostatné řízení firmy.“

Nástupnictví však někteří podnikatelé neřeší včas. Dědická řízení se tak kvůli neočekávané tragédii mohou táhnout několik let, a postižené firmy a rodiny navíc stojí nemalé obnosy peněz. Češi mají podle odhadů Notářské komory svou závěť v době smrti sepsanou v 10–15 % případů. Celkově však podle průzkumu přibližně 53 % Čechů odmítá závěť vůbec sepisovat. „Zákon sepis závěti, ať už doma nebo v notářské kanceláři, občanům jako povinnost neukládá. Záleží tedy na vůli každého, zda se pro její pořízení rozhodne. V porovnání se západoevropskými státy je počet posledních vůlí sepsaných u notáře v ČR nižší, což někdy může pozůstalostní řízení zkomplikovat,“ vysvětluje Radim Neubauer, prezident Notářské komory ČR. 

Slavní bez závěti

Opomenutí tak klíčové záležitosti, jako je sepsání závěti, se týká i světových celebrit, jejichž rodiny se tak musely přít o obrovskou pozůstalost. Za zmínku stojí například Pablo Picasso, jehož jmění v hodnotě půl miliardy dolarů se stalo předmětem sporu mezi jeho bývalou manželkou, expřítelkyněmi, čtyřmi potomky a nespočtem vzdálenějších příbuzných, kteří chtěli získat alespoň část majetku slavného kubistického malíře.

Smutným rekordmanem byl v tomto ohledu slavný konstruktér, filmový producent, režisér a filantrop v jedné osobě Howard Hughes. Ani on po sobě nezanechal žádnou závěť a jeho majetek v hodnotě 11 miliard dolarů se nakonec rozdělil mezi jím sponzorovaný Lékařský institut a až dvě stovky jeho příbuzných. S problémy spojenými s chybějící závětí se v minulosti potýkaly i české celebrity, jako byl například Vlasta Burian nebo Helena Růžičková.

Pandemie zvyšuje zájem o řešení pozůstalosti

Zájem o sepisování závětí však u Čechů postupně roste. V roce 2021 Notářská komora zaznamenala rekordních 26 749 závětí sepsaných u notářů, zatímco o rok dříve jich bylo o bezmála tři tisíce méně. Nárůst zájmu o sepsání poslední vůle ještě více podpořila pandemie, jelikož lidé mají větší tendenci řešit svůj majetek, když se setkávají s rizikovými a zdraví ohrožujícími situacemi. „Řada lidí si na závěť najde čas až po skončení aktivní pracovní kariéry, ale na druhou stranu roste i počet závětí sepisovaných mladšími lidmi v důsledku větší míry cestování, podnikání, nebo potřeby řešit budoucí majetkové vztahy svých dětí z různých manželství,“ vysvětluje prezident Notářské komory Radim Neubauer.

Se zvýšením zájmu o závěti a nárůstem počtu úmrtí se však logicky prodloužila i délka dědického řízení. Zatímco v roce 2019 šlo podle magazínu Euro o průměrně čtyři měsíce, v loňském roce se délka řízení průměrně zastavovala na půl roce. „V posledních letech lze sledovat narůstající trend uzavírání závětí u notáře, nesmíme však zapomínat, že zákon umožňuje poslední vůle sepisovat i doma a jejich počet není známý. Nárůst zájmu o sepsání závětí u notáře připisujeme nejen pandemické situaci, ale i tomu, že lidé chtějí o svém majetku rozhodovat jinak, než jak ukládá dědická posloupnost v zákoně,“ doplňuje Radim Neubauer.

Svěřenské fondy jako moderní alternativa závěti

Závěti nejsou jediným a univerzálním řešením pozůstalosti. Ačkoliv jsou poslední vůle založené u notáře poměrně bezpečným řešením, i tak jsou napadnutelné a nespokojení pozůstalí je mohou označovat za neplatné. Podle advokátky a bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kovářové se s napadnutím setkává zhruba desetina závětí. Mnohem bezpečnějším a efektivnějším řešením pozůstalosti jsou svěřenské fondy, v našem prostředí často chybně označované jako „svěřenecké“.

Stejně jako u závětí bývá i u svěřenských fondů nejčastějším obdobím pro řešení pozůstalosti čas kolem „Dušiček“. Z dostupných dat byl pro svěřenské fondy nejsilnější říjen 2018, kdy podle článku Českého finančního a účetního časopisu Češi založili 193 nových fondů. V současnosti podle Advokátní kanceláře Císař, Češka, Smutný funguje na území Česka téměř 3,6 tisíc svěřenských fondů. Prosincová data, která advokátní kancelář získala z Evidence svěřenských fondů navíc ukazují, že zájem o ně meziročně vzrostl o bezmála 40 %.

Tradice svěřenských fondů sahá až k začátkům devatenáctého století, ale kvůli nástupu komunistického režimu a znárodnění majetku byl tento způsob úpravy majetku zrušen až do transformace ekonomiky v devadesátých letech. „Svěřenské fondy se v západních zemích stávají stále vyhledávanějšími a stejným způsobem se jim přizpůsobují i české bankovní instituce. Můžeme tedy předpokládat, že zájem o takové řešení majetku nadále poroste i u nás,“ doplňuje Jakub Hollmann.