Zdraví českých lesů a moderní technologie
České lesy chřadnou, 80 % jehličnanů starších 59 let není v dobrém stavu. Situaci pomohou zlepšit digitální technologie
České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen 2 %, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita. Česká zemědělská univerzita ve spolupráci se společností T-Mobile spustila projekt Jevany, v rámci něhož budou vědci pomocí senzorů, dronů a internetu věcí hledat možnosti ochrany lesů před zhoršujícími se podmínkami.
80 % českých jehličnanů starších 59 let trápí nedostatek jehličí
České stromy trápí nedostatek listí a jehličí. Platí to zejména pro jehličnany starší 59 let, těch jsou zcela zdravá pouze 2 %, mírný úbytek jehličí je pozorován u 18 % jehličnanů. Zbylé čtyři pětiny jehličnanů se pak potýkají s výraznějším nedostatkem jehličí. Listnáče jsou na tom o poznání lépe, avšak alarmující je i 13% podíl zdravých stromů v této kategorii. Většině listnatých stromů schází nanejvýš 60 % listů, vyplývá to z letošního monitoringu provedeném Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM).
Míru defoliace vědci využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů. Do odlistění se totiž promítá jak napadení škůdci a parazity, tak sucho či znečištění ovzduší. Ačkoliv celkový objem emisí v Česku již přes 30 let klesá a situace se postupně zlepšuje, průměrná teplota naopak setrvale stoupá, což stromy výrazně zatěžuje.
Tento trend lze pozorovat například u smrku – v českých lesích nejpočetněji zastoupené dřevině. Od roku 2009 se smrky starší 59 let pomalu zotavovaly a stoupal podíl stromů, které trpěly jen mírnou defoliací (postrádaly maximálně čtvrtinu jehličí). Jak vysvětluje Petr Fabiánek z VÚLHM, změna k horšímu přišla s rokem 2015: „Vyšší zastoupení smrků se silnou defoliací od roku 2015 je způsobeno kůrovcovou kalamitou, která se šířila ze severní Moravy postupně na celé území republiky a zasáhla i polohy s nadmořskou výškou přes 900 m.” Současná situace ale může být ještě horší, než ukazují čísla. „Uváděné hodnoty silně poškozených stromů ovšem nemusí odpovídat jejich skutečné výši a především celkové mortalitě lesních dřevin, protože v intervalu mezi pravidelným každoročním hodnocením dojde zpravidla k odtěžení těchto silně poškozených stromů, nemohou být proto zahrnuty do hodnocení,” dodává Fabiánek.
Jen smrky přitom tvoří polovinu veškerých stromů v českých lesích, borovice pak 16 %. Podle Ministerstva zemědělství by se ale v české krajině bez přičinění člověka smrk podílel na lesích jen 11 % a borovice 3 %.
Vysočina přišla od roku 2016 o pětinu všech jehličnanů
Objem vytěženého dříví rozhodně není zanedbatelný. Například v Kraji Vysočina bylo od roku 2016 pokáceno 20 % veškerého jehličnatého lesa. Podle serveru Fakta o klimatu se v 95 % případů jednalo o nahodilou těžbu spojenou především s kůrovcovou kalamitou. Jehličnaté lesy výrazně ubývaly i v Olomouckém, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji.
Lesům pomohou zvládnout sucho drony a umělá inteligence
Česká zemědělská univerzita (ČZU) se v rámci projektu Chytrá lesní krajina snaží kalamitám takového rozsahu zabránit. Studuje, jak se česká příroda může v budoucnu měnit a především, jak se na tuto změnu lze připravit. S použitím moderních technologií zjišťuje, jak efektivně hospodařit s vodou, bránit se proti suchu a zamezit erozi.
Univerzita ve spolupráci s T-Mobilem také zahájila pilotní projekt Jevany. „V rámci projektu bude v přírodě instalována hustá síť senzorů, ale nasazeny budou také drony, které se pro monitoring krajiny využívají čím dál více. Jednotlivá zařízení budou navzájem propojena, díky čemuž budou moci spolu komunikovat a shromažďovat přesná data například o změnách vlhkosti či vývoji teploty v jednotlivých částech lesa při extrémním počasí. Tato data pak budou skrze 5G síť v reálném čase zasílána do data centra, kde je bude analyzovat umělá inteligence. Tento projekt, který navazuje na Chytrou zemědělskou krajinu, je zatím na svém začátku, ale věříme, že přinese zajímavé a v praxi uplatnitelné výsledky,“ vysvětluje Jan Hirš, ředitel pro Industry 4.0 ve společnosti T-Mobile. Projekt bude realizován na ploše o rozloze 1 725 ha, kterou představuje zejména kaskáda rybníků na Jevanském potoce a okolní lesní porosty.
Na adaptaci české krajiny jde 14,5 miliardy korun z evropských fondů
Projekt Chytrá krajina není ojedinělý. SUSTREE Interreg Central Europe podpořený z fondů EU, na němž se v letech 2016–2019 také podílela ČZU, se snaží předvídat, jak bude vypadat krajina za 100 let. „Jedním z výstupů projektu byla mimo jiné počítačová aplikace, která lesníkům na základě vstupních parametrů vybere nejvhodnější sazenice, které se dají v daném prostředí pěstovat,“ uvádí Ivana Tomášková z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze.
Pro adaptaci krajiny na klimatickou změnu získá Česká republika v rámci Národního plánu obnovy z evropských peněz 14,5 miliardy korun. Z této částky Ministerstvo zemědělství podpoří zadržování vody v lese a především výsadbu smíšených lesů, které jsou odolnější než smrkové monokultury.