Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček
V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.
Více cyklů, více klinik
Jak zní tedy řeč čísel v případě řešení problému neplodnosti? Zatímco ještě v roce 2007 proběhlo zhruba 17 tisíc cyklů asistované reprodukce (AR) s cílem otěhotnět (kromě nich existují ještě IVF cykly s cílem uskladnění vajíček a jejich použití v budoucnu), v roce 2014 jich bylo už přes 30 tisíc. V Česku také stoupá počet center, která se asistovanou reprodukcí zabývají: Zatímco před patnácti lety jich bylo 26, v roce 2014 se metodám AR věnovalo už 42 klinik. Za tímto nárůstem se skrývá jednak větší poptávka, jednak také fakt, že jejich zakládání či akvizice představují zajímavou investiční příležitost. Právě Česká republika se totiž s ohledem na vysokou kvalitu poskytované péče může v celoevropském kontextu pyšnit skvělým renomé.
„V uplynulých letech jsme v oboru asistované reprodukce byli svědky rozsáhlé akviziční vlny. Mimořádný zájem o obor přičítáme zejména velmi slušné výnosnosti tohoto typu zdravotnických zařízení a dalšímu růstovému potenciálu taženému zejména pokračujícím přílivem zahraniční klientely. V atraktivnosti pro tzv. „medicínské turisty“ se totiž Česko řadí k absolutní špičce. To je dáno nejen vysokým, v podstatě „západním“ standardem služeb, ovšem poskytovaných za „východní“ ceny, ale v oblasti IVF i příznivou liberální legislativou,„ komentuje Miroslav Svoboda, vedoucí partner oddělení finančního poradenství společnosti Deloitte.
Nárůst zájmu o metody AR lze podle MUDr. Miloše Čekala z pražského Centra reprodukční medicíny GEST vysvětlit jako důsledek několika okolností: „Metody asistované reprodukce vstoupily do širšího povědomí veřejnosti a jsou dnes mnohem dostupnější, jak je ostatně vidět i na množství lékařských zařízení, která se jim věnují. V České republice k tomu pozitivně přispívá i společenské naladění: Téma není mezi veřejností stigmatizováno, takže se lidé nestydí o svých potížích mluvit nebo vyhledat lékaře. Za zmínku ovšem stojí i vzrůstající věk prvorodiček, tedy žen, které početí z různých důvodů odkládají, a pak se mohou při otěhotnění setkat s potížemi,“ vysvětluje Čekal.
Poznámka: Cyklus je jednotkou sledovanou v Národním registru asistované reprodukce. jde o proces sledování a/ nebo léčby směřující k otěhotnění ženy, většinou v období od jedné menstruace do té příští. V případě použití asistované reprodukce k uskladnění vajíček a jejich použití v budoucnu, nebo k darování vajíček, je cyklus definován analogicky, nicméně končí zmražením či jejich darováním. Jeho efektivita co se týče otěhotnění nemůže být hodnocena. (ÚZIS, 2015)
Roste věk prvorodiček
„Na základě analýzy dat z NRAR jsme zjistili, že průměrný věk, ve kterém mají ženy své první dítě, vzrostl od roku 1989 o více než 5 let. Momentálně se pohybujeme na hranici 28 let. K největšímu „zestárnutí” došlo v období mezi lety 1993-2008, průměrný věk prvorodiček se zvyšoval o více než 4 měsíce za každý rok,” objasňuje Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute.
Tento trend již není tak razantní, ovšem předpoklad, že ženy zakládání rodiny ještě oddalují, nejspíš platí. „Do budoucna se nebude jednat o tak dramatický nárůst, ale některé studie už dnes uvádějí, že první děti se dnes čím dál častěji rodí ženám starším 30 let. Jiné zdroje jsou trochu optimističtější a uvádějí věk kolem 29 let, ovšem i tak se ze zdravotního hlediska nejedná o optimum,“ komentuje situaci MUDr. Miloš Čekal.
Věk je důležitým faktorem
Nejvyšší zájem o asistovanou reprodukci mají v současnosti ženy mezi 30. a 39. rokem života, které také podstupují nejvíce cyklů. K razantnímu propadu zájmu o IVF cykly pak u žen dochází mezi 39. a 40. rokem – tu má zčásti na svědomí hranice pro úhradu zdravotními pojišťovnami. Žena po uplynutí 39. roku života si totiž léčbu musí hradit sama v plném rozsahu.
Věk je při AR velmi důležitým faktorem. Kromě toho, že ji starší ženy musejí častěji vyhledávat, efektivita jejích metod se právě s věkem snižuje. Úspěšnost cyklů se sice meziročně zvyšuje, nicméně stále je výraznější u mladších pacientek. Pravděpodobnost, že dojde k početí, je na jeden IVF/PDG cyklus následující:
Žena do 34 let – 23,5 %
Žena 35-39 let – 16,8 %
Žena nad 40 let – 5,6 %
Dodejme ještě konkrétní počty novorozenců: V roce 2014 se v Česku narodilo po IVF celkem 2 607 dětí, z toho 1 638 matkám do 34 let věku, 857 matkám ve věku 35-39 let a 112 dětí matkám starším.
Neplodnost jako civilizační choroba?
„V posledních letech pozorujeme, že odborná i laická veřejnost začíná vnímat neplodnost jako civilizační chorobu, která je přímo spjata s moderním životním stylem a odsouváním plánovaného mateřství na pozdější věk. Zároveň je však léčba tohoto onemocnění včetně provedení asistované reprodukce příkladem toho, že čeští pacienti jsou ochotni vynakládat nemalé finanční prostředky, protože zdravotní pojišťovny rozhodně nehradí vše, co je s těmito procedurami spojené,“ říká Filip Vrubel, právník v Ambruz & Dark Deloitte Legal, který se věnuje zdravotnictví a dodává, že „páry, které mají problém počít dítě, jsou dopředu připraveny vynaložit desítky tisíc korun za doplatky na potřebné léky a laboratorní vyšetření. Tento fakt, spolu se stále rostoucím počtem prováděných výkonů, dělají z umělého oplodnění perspektivní byznys a to i vzhledem k tomu, že se často jedná o ekonomicky nadprůměrně (nebo dobře) situované páry.“
Investice do budoucnosti
Zatímco motivace k odsouvání mateřství může být zčásti ekonomická, jeho důsledky mohou mít také ekonomický rozměr. Jakou investici si tedy může vyžádat jeden cyklus AR? „Každý případ je specifický, ale dá se říci, že průměrný doplatek nad rámec zdravotního pojištění se pohybuje okolo 30 tisíc. Výši nákladů ovlivňuje výběr použitých léků a konkrétních laboratorních metod. Zde je možné ušetřit, ale na druhé straně i snížit úspěšnost léčby. Přijde-li na kliniku žena, řekněme, do 35 let, využije všechny nabízené metody, může se její šance na otěhotnění v rámci jednoho cyklu rovnat až 40 procentům,” uvádí k problematice nákladů Miloš Čekal z Centra reprodukční medicíny GEST.
„Data, která studie uvádí, se týkají jen českých klientů. K nim je ovšem potřeba připočíst ještě minimálně jednou tolik klientů ze zahraničí. Česká republika je v tomto ohledu mimořádně atraktivní destinací – máme špičkové odborné zázemí a služby jsou u nás ve srovnání se zahraničím o něco levnější,“ doplňuje Čekal důvody, které vedou k vytíženosti klinik.
