Kina již Čechy tolik netáhnou, přesto mají rekordní tržby

Návštěva kinosálu je skvělou kratochvílí – není lepší cesty, jak oddálit na 2,5 hodiny trapné ticho na rendez-vous nebo umlčet vzdorného potomka. Oproti 90. létům 20. století, kdy byla éra kin v plném proudu, se však počet návštěvníků dramaticky snížil – v současné době dokonce více Čechů míří za kulturou do divadla. Kdo je průměrným návštěvníkem kina? Jaké filmy byly nejnavštěvovanější? Kolikrát jste mohli za průměrný plat do kina před dvaceti lety a kolikrát můžete nyní? Na to vše naleznete odpověď v dalším díle seriálu Česko v datech.

V roce 1989 bylo v Česku evidovaných 2 025 kinosálů nabízejících celkem 563 000 sedadel. V roce už však 2015 evidoval Český statistický úřad jen 629 kin s celkovou kapacitou 203 tisíc sedadel. Jaký má tento trojnásobný pokles důvod? Celkem logický – pokles zájmu diváků.

V roce 1989 přišlo do kina 51 milionů návštěvníků. V kině jsme byli tedy všichni, včetně kojenců a nejstarších seniorů, hned pětkrát. O 25 let později do kina zavítalo jen 12 milionů čechů. Za tragédii však můžeme označit spíše rok 1999, který do kina přivedl pouze 8,4 milionu diváků, což je jejich historicky nejnižší počet. Jaké důvody za tímto poklesem stojí, můžeme jen odhadovat: Ve stejném roce byla natočena i Fontána pre Zuzanu 3. Náhoda? #Nemyslímesi

Kino vystřídal obývák

Za propadem návštěvnosti stojí především popularita sledování filmů z pohodlí domova. Revoluci filmového průmyslu, kterou započaly videopřehrávače a půjčovny kazet, dokončily nyní aplikace, jako například Netflix, jež umožňují levné a rychlé streamování filmů. Úbytek návštěvníků kin tak není způsoben tím, že bychom se na ně méně dívali, ale spíše tím, že jsme zlenivěli, a proto si je užíváme levně z pohodlí našich otomanů.

Tím se také dostáváme k další změně, která ovlivnila návštěvnost kin. Před 27 lety nás od zážitku ze stříbrného plátna dělilo v průměru 6 korun a 90 haléřů. V uplynulém roce stál lístek v průměru 129 korun, a to nepočítáme nezbytný trojitý sýrový popcorn, nachos, zmrzlinu, cukrovou vatu a láhev koly. Pokud vypočítáme, kolikrát jsme si za průměrný plat mohli dopřát návštěvu kina tehdy a kolikrát nyní, trend hovoří jasně – dříve skoro 460krát, zatímco dnes pouze 200krát.

Vydělávají především multikina

Jak si pak vedou klasická kina oproti multikinům? Z 629 českých kin je přesně 29 multikin, ta přesto tvoří cca 75 procent celkových tržeb a obslouží až 70 procent všech diváků. Stačily pouhé tři roky od založení prvního multikina v ČR – v Brně se první objevilo roku 1999 – aby předstihla klasická kina jak v tržbách, tak i v počtu představení. Vrchol jejich obliby nastal v roce 2009, kdy multikina měla neuvěřitelný, 89% podíl na trhu,” objasňuje situaci Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute ČR, firmy která se podílela na softwarovém zpracování dat. Od roku 2009 však jejich obliba mírně klesá, a to i z toho důvodu, že klasická kina se naučila specializovat nabídku a častěji cílí na umělecké filmy pro náročného diváka, které v komplexech multikin nejsou k vidění. Multikina se i přesto těší rostoucím tržbám – za minulý rok utržila rekordní 1 miliardu a 670 milionů Kč.

Český divák? Vysokoškolák a patriot

Jak vypadá typický český návštěvník kina? ‚„Jedná se o mladého člověka s vysokoškolským vzděláním, který bydlí ve velkém městě. Vysokoškoláci tvoří nejvděčnější skupinu zákazníků, protože alespoň jednou ročně jich zajde na film více než 75 procent. Na opačném pólu jsou lidé se základním vzděláním, kterých do kina zamíří alespoň jednou ročně pouze 20 procent. Oddanějšími návštěvníky jsou pak spíše mladší ročníky – více než 12krát ročně jde do kina 7,6 procenta lidí ve věku 25-34 let, ale pouze 0,7 procenta lidí nad 50 let,” dodává Zuzana Lhotáková. Genderově rozděleno – ženy míří do kin častěji než muži, avšak tvrdé jádro fanoušků tvoří právě oni.

Které konkrétní filmy byly nejnavštěvovanější? Pro mnohé bude možná odpověď překvapivá,– jsme filmoví vlastenci, neboť mezi deseti nejnavštěvovanějšími filmy v českých kinech je hned 7 filmů domácí produkce. Lídrem statistik je Tankový prapor, který zhlédlo 2 022 637 diváků. Takže Andělín je možná kráva a spojení navázat neumí, ale do kina dotáhnout dokáže. Druhé místo obsadili Černí baroni (1 470 531). První nedomácí film se nachází až na bramborové pozici, Avatar navštívilo 1 254 282 diváků. Radost pak mohou mít zejména doma u Svěráků, jelikož v první desítce mají hned tři filmy (Vratné lahve, Tmavomodrý svět, Kolja).

Z hlediska výdělků je však situace zcela opačná. Lístky na české filmy jsou totiž oproti těm zahraničním levnější v řádech desetikorun – je to způsobeno zejména tím, že jejich výroba zpravidla nehýří přelomovými technologiemi, a proto je není potřeba promítat v 3D kinech či jiných specializovaných kinosálech.