Rio se blíží: Jak si vedly naše olympijské výpravy v minulosti?

Olympijské hry napsaly za svou přesně stodvacetiletou historii řadu dramatických příběhů spojených s politickými událostmi, nevraživostí národů, států a celých mocenských bloků nebo s osobním nasazením a odvahou jednotlivců. Do kronik se zapsalo krvavé finále vodního póla mezi Maďary a Sověty krátce po brutálním potlačení revoluce v Maďarsku, teroristické útoky v Mnichově 1972 nebo politicky motivované bojkoty olympiád 1980 a 1984. Podobné příběhy se nevyhnuly ani Československu. Kromě zmiňovaného bojkotu her v Los Angeles 1984 můžeme připomenout nedohrané finále fotbalového turnaje v Antverpách 1920, ze kterého Čechoslováci odešli na protest proti tendenčnímu rozhodování rozhodčího a provokacím belgických vojáků, nebo tichý protest Věry Čáslavské proti sovětské okupaci Československa na olympiádě v Mexiku 1968.

Tyto události jsou dnes ale hlavně záležitostí pamětníků a historiků. Sportovní fanoušci si vybaví spíše jména, která reprezentovala Českou republiku na nedávných olympiádách. A právě na české výpravy na posledních pěti letních hrách (tedy těch, které se konaly po rozdělení Československa) se tentokrát zaměřila analýza Česka v datech.

Největší výprava vyrazila do Moskvy, nejúspěšnější se ale vrátila z Tokia

Oficiální nominace českého olympijského týmu na letní hry v Riu čítá 105 sportovců, což je nejnižší počet, jaký kdy Česká republika vyslala. Dosud nejpočetnější ryze českou výpravu zatím viděla olympiáda v Aténách, kam v roce 2004 vyrazilo 142 soutěžících, pokud bychom ale brali v úvahu i účasti Československa a Českých zemí jako součásti Rakouska-Uherska, přivítal naši největší výpravu už moskevský medvěd Míša v roce 1980. Československo reprezentovalo v Sovětském svazu hned 211 sportovců, kteří přivezli dosud rekordních 14 medailí (2 zlaté, 3 stříbrné a 9 bronzových).

„Jakkoli bychom nechtěli snižovat úspěchy Čechoslováků na moskevské olympiádě, je na tomto místě potřeba dodat, že konkurence byla v roce 1980 výrazně limitována. Hned 65 států se her odmítlo zúčastnit, ať už kvůli bojkotu zdůvodněnému sovětskou invazí do Afghánistánu o rok dříve, nebo z ekonomických důvodů,” připomíná Zuzana Lhotáková, Marketing manager SAS Institute ČR.

Přesto ale Moskevská olympiáda nebyla pro Čechoslováky tou nejúspěšnější. V roce 1964 získala v Tokiu poloviční výprava (107 sportovců) stejný počet medailí, z čehož hned pět bylo z nejcennějšího kovu (o tři se postarala tehdy dvaadvacetiletá Věra Čáslavská), následováno šesti stříbrnými a třemi bronzovými. Nicméně v přepočtu medailí na jednoho účastníka by ani Tokio nezvítězilo. V roce 1932 v době vrcholící hospodářské krize totiž tehdejší Československo vyslalo do Los Angeles pouhých sedm olympioniků, kteří ale dohromady přivezli čtyři medaile. Československo ale nebylo zdaleka jedinou zemí, která na své výpravě v době krize šetřila. Na hry v Los Angeles dorazil vůbec nejnižší počet účastníků od roku 1904.

Jedna medaile připadá na 200 tisíc Čechů, Moravanů a Slezanů. Kam se ale hrabeme na Finy...

Historickým tabulkám letních olympiád vládnou logicky ty největší státy, které na hry také vyslaly nejvíce sportovců. Suverénním lídrem jsou Spojené státy, které si z letních olympiád přivezly neuvěřitelných 2425 medailí, z toho 990 zlatých (desáté zlato z Ria bude tedy pro USA jubilejním tisícím nejcennějším kovem z letních olympiád). Na druhém místě je stále Sovětský svaz, který během devíti olympiád (poprvé se účastnil v Helsinkách 1952, naposledy v Soulu 1988, přičemž vynechal hry v Los Angeles v roce 1984) získal 1010 medailí (395 zlatých).

Spojeným státům s jejich téměř 320 miliony obyvatel a Sovětskému svazu s jeho více než 290 miliony (v době rozpadu) obyvatel se ovšem cenné kovy sbírají snadno. V přepočtu medailí na jednoho obyvatele je jasným šampionem Finsko. V zemi s necelými 5,5 miliony obyvatel připadá na 100 tisíc obyvatel téměř 5,5 medaile, těsně pod 5 medailí na 100 tisíc obyvatel připadá ještě ve Švédsku a Maďarsku. Česku patří v této statistice 42. pozice, mezi 100 tisíci Čechy se povaluje necelá polovina olympijské medaile.

„Někdejšímu Československu patří v celkovém žebříčku medailistů, pokud do něj započítáme i další již neexistující státy, 26. místo. Kdybychom celkový počet 143 medailí přepočetli na 15,6 milionu obyvatel, které federace měla na konci roku 1992, vyšlo by nám 0,92 medaile na 100 tisíc Čechoslováků,” dodává Zuzana Lhotáková.

Gymnastika kralovala Československu, samostatné republice vládnou atleti a kanoisté

Nejúspěšnější československou medailistkou historie je gymnastka Věra Čáslavská. Ze své první olympiády v Římě 1960 si sice odvezla „jen“ jednu stříbrnou medaili, o čtyři roky později v Tokiu se jí ale už na krku houpala čtveřice cenných kovů, z toho hned tři zlaté. Pro Čáslavskou nicméně znamenaly vrchol kariéry hry v Mexiko City v roce 1968. Necelé dva měsíce po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy tehdy získala čtyři zlaté a dvě stříbrné medaile a stala se vůbec nejúspěšnější ženou XVIII. olympiády. Především díky Čáslavské je gymnastika nejúspěšnější olympijskou disciplínou v historii Československa celkem s 35 medailemi. Na záda jí ovšem dýchají disciplíny atletické, ve kterých Češi a Slováci získali 24 medailí (pětici z toho fenomenální Emil Zátopek, jehož stylizovaná podobizna bude letos zdobit oblečení české výpravy). Stranou pozornosti by ale nemělo zůstat ani – pro někoho poměrně nečekaných – 15 medailí československých zápasníků.

Statistikám samostatné České republiky vládne rovněž žena, a to střelkyně Kateřina Emmons (dříve Kůrková) se ziskem tří cenných kovů. Celkově nejúspěšnějším sportem je ale pro Česko kanoistika: Od roku 1996 jsme na olympiády vyslali 49 kanoistů, kteří se odměnili celkem 11 medailemi. Stejným počtem cenných kovů udělali zatím Čechům radost jejich atleti, kterých ale od roku 1996 startovalo na hrách celkem 89.

Nejmladšího a nejstaršího olympionika naší historie dělí 43 let

Pokud bychom hledali historicky nejmladšího českého a československého olympionika, museli bychom zabrousit do zimních olympiád. V roce 1964 se totiž v Innsbrucku představil tehdy třináctiletý krasobruslař Ondrej Nepela. Skončil tehdy dvaadvacátý, o osm let později už ovšem získal zlato, stejně jako tři tituly mistra světa mezi lety 1971-1973. Nejmladší letní olympioničce – gymnastce Janě Labákové – bylo v době jejího premiérového startu v Moskvě 1980 o rok a čtvrt více. Naopak nejstarším olympionikem byl na letní olympiádě v Římě v roce 1960 František Šembera, kterému v době jezdeckého závodu (soutěžil konkrétně v drezuře) bylo čerstvě 56 let.

Pro nejmladšího reprezentanta samotného Česka bychom opět museli sáhnout do zimních olympijských her. V Lillehammeru 1994 startoval tehdy patnáctiletý skokan na lyžích Zbyněk Krompolc, o necelý rok starší byla na letní olympiádě v Aténách 2004 gymnastka Dominika Červenková. To vzpomínka na zatím nejstaršího českého olympionika je poměrně čerstvá a sahá jen čtyři roky dozadu. V Londýně nás reprezentoval jachtař Michael Maier, kterému v době závodu bylo 48 let.

Trojice „tak trochu zvláštních“ medailí

Pozornější badatelé mohou v různých zdrojích odhalit nesrovnalosti v počtu účastníků československých výprav a ve dvou případech – Los Angeles 1932 a Berlín 1936 – dokonce i počtu medailí. Jak je možné, že se údaje o počtu účastníků i medailí liší? Záleží totiž na tom, zda dané zdroje započítávají umělecké soutěže, které byly součástí sedmi letních olympiád mezi lety 1912 a 1948. Československo získalo v těchto z dnešního pohledu poněkud nestandardních disciplínách celkem tři medaile: V roce 1932 obdržel skladatel a houslista Josef Suk stříbro za svůj slavnostní pochod „V nový život“ a Jakub Obrovský bronz za sochu Odysseus. O čtyři roky později zabodovala opět v hudební disciplíně kompozice Jaroslava Křičky Horácká suita, která byla oceněna bronzovou medaili.

Mimochodem, v celé historii olympiády existují jen dva lidé natolik renesanční, že dokázali získat medaili jak ve sportovní disciplíně, tak v umělecké soutěži. Jako prvnímu se to povedlo Američanu Walteru Winansovi, který v roce 1908 v Londýně zvítězil ve střelbě na běžící terč a o čtyři roky později si ze Stockholmu odnesl zlatou medaili za svou sochu Americký klusák. Tím druhým byl Maďar Alfréd Hajós, který si ve své sbírce hýčkal dvě zlaté medaile z plaveckých závodů na olympiádě v Aténách 1896 stejně jako stříbro za architekturu z Paříže 1924 (za nic menšího než návrh podoby sportovního stadionu).

Pokud bychom medaile z uměleckých soutěží počítali do celkových statistik olympiády, zřejmě by to výrazně proměnilo i věkové složení medailistů. Vůbec nejstarším držitelem cenného kovu by se stal Brit John Copley, kterému bylo v době londýnské olympiádě 1948, kde vyhrál stříbrnou medaili za své rytiny a lepty, přesně 73 let. I když, na druhou stranu, nejstarším medailistou ve sportovních disciplínách byl jen o jediný rok mladší Švéd Oscar Swahn, když v Antverpách 1920 získal stříbro ve střelbě na běžící terč.

Medailová rosnička

Dali jsme dohromady všechny účastníky a všechny medaile předchozích českých výprav a na jejich základě jsme si dovolili předpovědět, jak dopadnou čeští sportovci v Riu. Jak tedy v Brazílii dopadneme?

Češi získají celkem 7 medailí

2 zlaté
3 stříbrné
2 bronzové