Model olympijských medailí pro Rio de Janeiro 2016
Vztahů mezi sportem a ekonomickými aspekty je celá řada. Bohatší společnost – tedy výkonnější ekonomika – dovoluje věnovat více peněžních prostředků a volného času sportovním aktivitám. Díky propracovaným statistickým modelům, které staví na této základní hypotéze, jsme tak schopni přesně předpovědět to, kolik která země získá na olympiádě medailí. Vítejte v budoucnosti – odchylky jsou malé, zázraky žádné a datznalí sázkaři mají žně. Bude nakonec olympiáda jen o tom, ve kterých disciplínách předem předpovězený počet medailí získáme? Dozvíte se v našem článku.
V Londýně byla ČR úspěšná. A co v Riu?
Letní olympijské hry se blíží. Sportovci z celé planety se již za pár týdnů sejdou na 31. letních olympijských hrách v Rio de Jainero. V Londýně v roce 2012 byla česká výprava mimořádně úspěšná a odvezla si celkem 10 medailí. Kolik jich získá v brazilském Rio de Janeiro?
Existují odhady vycházející z posledních výsledků konkrétních sportovců či týmů. Příkladem může být prognóza medailových zisků publikovaná deníkem USA Today. Uplatnění ovšem najde i ekonomie. Některé modely totiž při odhadování olympijských úspěchů používají ekonomické proměnné. Příkladem jsou studie A. Bernarda a M. Busseové publikované v Review of Economics and Statistics před olympijskými hrami v Sydney v roce 2000 nebo práce autorské dvojice Daniel Johnson a Ayfer Ali zveřejněná v roce 2004 v časopise Social Science Quarterly.
Medaile funkcí populace a peněz
Základní myšlenkou těchto modelů je, že sportovní úspěchy jsou funkcí velikosti populace a peněz. Zařazení velikosti populace jako vysvětlující proměnné je zřejmé: čím více lidí, tím větší pravděpodobnost, že se mezi nimi najde výjimečně sportovně talentovaný jedinec. Ekonomická vyspělost má svůj význam, neboť řada sportů potřebuje nákladné zázemí. Vrcholoví sportovci potřebují stadiony, tréninkové haly, podpůrné týmy, špičkové vybavení. Zároveň je nutné investovat do široké členské základny v jednotlivých sportech – má-li se zvětšit šance, že mimořádně talentovaný jedinec bude objeven. Důležité může být i intratemporální mikroekonomické dilema práce versus volný čas. V bohatší společnosti mohou mít lidé více volného času, který mohou věnovat sportu.
„Sportovní lidský kapitál” má charakter zboží dlouhodobé spotřeby. Investice do tohoto kapitálu se tedy může projevovat poměrně dlouho. Sportovec může dosahovat vrcholových výkonů několik let, případně i několik desítek let. Po skončení aktivní sportovní kariéry může coby trenér navíc mladším generacím předávat získané zkušenosti. Predikční medailové modely proto zahrnují také výsledky z předchozích olympijských her.
Faktor domácího publika
Důležitou roli hraje také pořadatelský faktor. Domácí prostředí bývá často považováno za výhodu, zároveň motivuje domácí sportovce k lepší přípravě a větším výkonům. Statisticky lze skutečně prokázat pozitivní vliv pořádání olympijských her na výsledek domácích sportovců. A nejen to. Roli hraje i to, zda bude země pořádat příští olympiádu nebo doznívá pozitivní efekt přípravy na předchozí hry. Některé modely dokonce uvažují i o vlivu pořádání her v blízké zemi. Někteří autoři (Bernard, Busse) zařazují do svého modelu dodatečnou proměnnou, která popisuje to, zda daná země byla součástí socialistického bloku, neboť statisticky vychází, že sportovci z těchto zemí byli úspěšnější, než by odpovídalo modelu opírajícímu se o populaci a sílu ekonomiky. Sport byl zkrátka jedním z bojišť studené války.
Někteří autoři (Bernard, Busse) zařazují do svého modelu dodatečnou proměnnou, která popisuje to, zda daná země byla součástí socialistického bloku, neboť statisticky vychází, že sportovci z těchto zemí byli úspěšnější, než by odpovídalo modelu opírající se populaci a sílu ekonomiku. Sport byl zkrátka jedním z bojišť studené války.
Výsledky modelu pro Českou republiku
Jak tedy dopadne olympiáda v Rio de Janeiru? Ekonomické modely favorizují USA a Čínu. Jak dopadne Česká republika?
K odhadu výsledku jsme použili model Andrewa Bernarda a Meghan Busseové. Nejdříve se ohlédněme krátce zpět. Na olympiádě v Sydney v roce 2000 získala česká výprava 8 medailí, model odhadoval zisk 9 cenných kovů. V roce 2004 v Aténách čeští sportovci stanuli na pódiu pro tři nejlepší osmkrát – přesně tak, jak předpovídal model. Z Pekingu v roce 2008 měla Česká republika podle modelu přivézt 9 medailí, nakonec jich ale bylo jen 6. Naopak v Londýně v roce 2012 si česká reprezentace vedla nad očekávání dobře, na stupních vítězů stála celkem desetkrát, model předpovídal zisk 8 medailí.
Letos v Rio de Janeiro se bude rozdělovat 306 sad medailí. Podle aktuálních ekonomických a demografických statistik dosazených do predikčního modelu by měla česká výprava získat 9 či 10 cenných kovů (přesný výsledek modelu je 9,6). Z jakých disciplín, to už můžete tipovat sami. Deset cenných kovů pro české sportovce předpovídá model i za čtyři roky na hrách v Tokiu.
Výsledky může ovlivnit skutečnost, že na letošních hrách nebudou kvůli dopingové aféře startovat téměř žádní ruští atleti, což zvyšuje šanci ostatních zemí (včetně ČR) na zisk cenných kovů v atletických disciplínách.