Ve sledovaném období let 2002 až 2014 docházelo k postupnému nárůstu průměrné nominální hrubé mzdy. Zatímco v roce 2002 brali Češi podle údajů Českého statistického úřadu v mzdové sféře v průměru 15 380 Kč a v platové sféře 16 197 Kč, v roce 2014 už to bylo 25 742 korun, resp. 25 884 korun. Jeden z největších nárůstů mezd je podle IT pool manažera firmy Unicorn Martina Havelky možné zaznamenat v sektoru informačních technologií. Ty patří do skupiny oborů s druhou nejvyšší mzdou (po bankovnictví a pojišťovnictví) a dlouhodobě jsou z pohledu odměn také jedním z nejdynamičtěji rostoucích oborů. Podle údajů ČSÚ vzrostly ve sledovaném období mzdy v IT sektoru průměrně o 75 %, oproti tomu ve zmiňovaném bankovnictví a pojišťovnictví šlo pouze o 54% nárůst.

Spolu se mzdovou dynamikou přinášejí zmiňované obory i vyšší očekávání na straně čerstvých absolventů. Z výzkumu společnosti Universum mimo jiné vyplynulo, že v roce 2015 požadovali absolventi vysokých škol celkově v průměru o pět procent vyšší nástupní plat než v roce předchozím. Nicméně v sektoru IT bylo navýšení tohoto očekávání až patnáctiprocentní. Dokazuje to, že IT je oborem, který je natolik finančně perspektivní, že si takové výrazné navýšení mohou zaměstnanci (a následně i většina firem) dovolit.

Výkyv v roce 2011 lze přičítat následkům globální ekonomické krize, která Českou republiku zasáhla se zpožděním, jejíž následky ale byly patrné prakticky po celé období 2011 až 2014. Teprve tehdy se totiž průměrná mzda opět přiblížila té z roku 2010. Mzdová sféra reagovala na krizi o něco citlivěji než platy a zmiňovaný rok 2011 je dokonce jediným během zmiňovaného období, kdy růst mezd nedosáhl výše inflace. Zde je ale potřeba se opět zaměřit na informační technologie, neboť šlo o jeden z mála oborů, který nebyl poznamenán hospodářskou krizí a související vyšší nezaměstnaností. O šikovné ‚‚ajťáky‘‘ je zkrátka zájem pořád a mzdovým podmínkám tak neuškodila ani finanční krize.

Jak vyplývá z pravidelného monitorování Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV), vychází ze srovnání jednotlivých krajů nejlépe naše hlavní město. Průměrná hrubá mzda činila v roce 2014 v Praze 36 584, zatímco v Karlovarském kraji to bylo o více než 13 tisíc korun méně. Praha je ale mezi průměrnými mzdami v Česku spíše výjimkou a táhne nahoru i celostátní statistiku. Druhá nejvyšší hodnota je totiž uváděna ve Středočeském kraji, i tak je ale o více než osm tisíc korun nižší. Nejatraktivnější plat nabízí Praha i pro mladé do 20 let, ve věkových skupinách nad 40 let ji ovšem předstihl Plzeňský kraj. Průměrná mzda pro skupinu 40 až 49 let je tam dokonce bezmála o pět tisíc korun vyšší než v našem hlavním městě.

“V tržní ekonomice budou vždy existovat rozdíly v příjmech napříč sektory a regiony. V případě České republiky jsou ovšem tyto rozdíly relativně malé ve srovnání s ostatními zeměmi. Životní úroveň roste v české společnosti více méně podobným tempem pro většinu obyvatel,” vysvětluje David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Pokud bychom zkoumali minimální mzdu (která je stanovena ve 22 z 28 zemí EU), tak tu mají Češi jednu z nejnižších v Unii. Méně než „našich“ současných 9 900 korun už mohou dostat zaměstnanci jen v Maďarsku, Litvě, Bulharsku a Rumunsku. „Pokud se podíváme na srovnání průměrných mezd, jsou na tom Češi o něco lépe a v žebříčku jim s 26 493 korunami, což je údaj za první čtvrtletí roku 2016, patří v Unii 20. místo. Zároveň to znamená, že u nás minimální mzda představuje jen zhruba třetinu mzdy průměrné a toto číslo je tak mezi evropskou osmadvacítkou vůbec nejnižší,” objasňuje situaci Zuzana Lhotáková, Marketing manager SAS Institute ČR.

Zmiňované výši příjmů pak ale příliš neodpovídá fakt, že v Česku je obvyklá pracovní doba v hlavním zaměstnání podle statistik jedna z nejvyšších v Evropě. Zatímco Češi stráví v práci týdně v průměru 40,4 hodiny (podobně jako Bulhaři, Rumuni, Poláci nebo Slováci), v sousedním Německu je to téměř o pět hodin týdně méně. Počty odpracovaných hodin se výrazně neliší mezi jednotlivými kraji ČR – zatímco nejvíc času stráví lidé v práci v Praze (v průměru 150 hodin měsíčně), nejméně je to v Moravskoslezském kraji (zhruba o 3,5 hodiny méně každý měsíc). Počet odpracovaných hodin ovšem ovlivňuje nejen ochota Čechů pracovat, ale také využívání částečných úvazků. Na kratší úvazek pracuje v hlavním zaměstnání v zemích EU zhruba 20 % zaměstnaných. V České republice však tento způsob využívá pouze 5,5 % všech pracujících.

V jakém oboru se u nás berou nejvyšší mzdy? Překvapivě to nejsou manažeři a nejvyšší představitelé velkých společností a institucí (i přes to, že jsou na pomyslném žebříčku hned na druhém místě), ale ve státním podniku v malé vesnici Jeneč, kousek za hranicemi Prahy. Právě tam totiž sídlí Řízení letového provozu České republiky. Medián platů u profese řídící letového provozu (tedy plat, který si vydělá člověk přesně uprostřed žebříčku všech oborů seřazených podle výdělku) se v roce 2015 vyšplhal přes 185 tisíc korun měsíčně. I tady ale nalezneme velké rozdíly. Zatímco desetina nejlépe placených zaměstnanců dosáhla na mzdu přesahující 290 tisíc korun měsíčně, desetina nejhůře placených brala v průměru lehce pod 39 tisíc korun.

Kromě řídících letového provozu a představitelů velkých společností zaujímají první místa žebříčku mezd řídící pracovníci v oblasti finančních služeb, ekonomičtí, finanční a obchodní ředitelé či náměstci. Mimo finanční sektor potom čekají nejvyšší mzdy na programátory-specialisty (v tomto oboru je medián mezd 43 888 Kč).

IT obor má pro potenciální zájemce navíc ještě jednu výhodu. Dlouhodobě se se potýká s nedostatkem zaměstnanců – podle odhadu personální agentury Deckard&Penfield chybí na pracovním trhu informačních technologií celých 80 % potřebného počtu zaměstnanců. Vzbuzuje to tak pocit, že je tento obor extrémně náročný. Spolu s dalšími předsudky napříč společností, které často vypadají jako klišé o „ajťácích”, kteří představují pro většinu lidí inteligentní autisty trávící většinu svého života ve sklepě u rodičů, to vytváří značně zkreslený obraz tohoto oboru. Není proto divu, že se pro některé mladé lidi může IT jevit ne příliš „cool” oborem.

Pravda je však jiná. Informační technologie dnes pronikly do všech aspektů našich životů a tento trend se bude stále stupňovat. Od časů umaštěných technologických experimentátorů v nevkusných flanelových košilích uplynulo mnoho let a skvěle placené IT pozice tak najdeme takřka všude – od prestižních bankovních institucí a vůdčích technologických institutů přes gigantické automobilky a farmaceutické korporace až po populární sociální sítě. O šikovné „ajťáky” je prostě obrovský zájem všude. To potvrzuje i trend různých trainee programů a nadprůměrně placených stáží, které cílí na studenty už v prvním ročníku technických vysokých škol. „Za zmínku určitě stojí i fakt, že se v současnosti daří vyvracet genderové předsudky o IT jako o ryze mužském oboru. Mám radost, že například nám se za letošní rok se podařilo do Unicornu na IT pozice nabrat již více než padesát žen. Do budoucna chceme IT obor ženám dále otevírat a bořit tak zažité mýty,” komentuje Martin Havelka.

Na opačném konci mzdového žebříčku se umístili číšníci a servírky. Jejich medián je pouhých 10 776 Kč. Hned v závěsu za nimi se nacházeli vrátní, kteří si měsíčně vydělali v průměru 11 298 korun.