Česko(slovensko) a zimní olympiády

V Česku žijí jen dvě skupiny lidí. Ti, kteří 22. února 1998 v 5:45 ráno hypnotizovali televizor a fandili českým hokejistům ve finále olympijského turnaje v Naganu, a ti, kteří se narodili později a euforii památného zápasu znají jen z vyprávění. Není divu - zlatá olympijská medaile, kterou parta kolem Haška, Jágra, nebo Růžičky vybojovala, byla vůbec první pro samostatnou Českou republiku a teprve třetí, započítáme-li statistiky společného státu Čechů a Slováků. Takovou byl tehdy „turnaj století” událostí!

Mimochodem, i když Češi věnují olympiádám (těm letním i zimním) velkou pozornost, Nagano se - alespoň co do sledovanosti - už nikdy neopakovalo. Třetí třetinu finálového zápasu s Rusy sledovalo téměř 98,5 % všech lidí, kteří tehdy měli zapnutou televizi (zbylé 1,5 % zřejmě z nervozity promáčklo tlačítka na televizoru nebo na ovladači a nebylo schopné na ČT1 přeladit). Přílet zlatých hrdinů do Prahy a jejich přivítání na Staroměstském náměstí o den později se pak stal vůbec nejsledovanějším pořadem historie, když si jej zapnulo na 4,66 milionu lidí starších 15 let.

Medaile: Samostatná ČR už dohnala Československo

Nagano je jen jedno, zimních olympijských her bylo v historii už 22. Tu třiadvacátou bude letos hostit jihokorejský Pchjongčchang a česká výprava se na ní bude snažit překonat rekordní zisk osmi medailí z poslední olympiády v Soči (ta devátá, bronzová pro ženskou biatlonovou štafetu, byla přidělena dodatečně až v roce 2017 po diskvalifikaci dopujících Rusek, Mezinárodní olympijský výbor ji ale do svých statistik nezapočítává). Pro Československo byla nejúspěšnější zimní olympiádou ta v roce 1984 v Sarajevu, odkud naši sportovci přivezli dvě stříbrné a čtyři bronzové medaile.

V počtu získaných medailí podle MOV samostatná Česká republika svého předchůdce už téměř dohnala. Během šestnácti olympiád totiž reprezntanti Československa získali 25 medailí (2 zlaté díky skokanu na lyžích Jiřímu Raškovi a krasobruslaři Ondreji Nepelovi), z pouhých šesti her od roku 1993 pak české výpravy přivezly medailí 24 (z toho hned 7 zlatých). Pro srovnání: v letních disciplínách je rozdíl mnohem větší - 143 medailí pro Československo a zatím 56 pro samostatnou Českou republiku.

Kdybychom se podívali na disciplíny, ve kterých byli a jsou Češi (a Čechoslováci) nejsilnější, vyjde nám jako jasně nejsilnější klasické lyžování. Dohromady v něm Československo a Česko získalo 14 medailí (5 před rokem 1993, 9 poté). Devíti olympijskými medailemi se může pochlubit lední hokej (jedním zlatem a jedním bronzem pro samostatnou ČR), sedmi pak skoky na lyžích (ovšem všechny získané ještě v dobách společného státu). Z hlediska nejcennějších kovů je nejúspěšnější disciplínou rychlobruslení, zásluhou Martiny Sáblíkové v něm má ČR hned tři zlaté medaile.

Zatímco v případě letních her lze výsledek odhadovat pomocí ekonomických modelů, protože hospodářská vyspělost země a možnost financování sportu jsou zásadními předpoklady úspěchu, v případě zimních her tomu tak není. Zimní sporty často vyžadují specifické podmínky a větší roli hraje také tradice. Jinak si například nelze vysvětlit dlouhodobě výborné výsledky českých hokejistů v konkurenci USA, Kanady a skandinávských zemí.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

Zimním sportům vévodí Norové, jako jediní mají přes 300 medailí

Vůbec nejvíc medailí získali na zimních olympijských hrách (asi nepříliš překvapivě) Norové. S 329 cennými kovy (118 zlatými) mají na druhé Spojené státy náskok 47 medailí. Norové jasně vévodí světovému žebříčku, i co do přepočtu medailí na obyvatele. V zemi se zhruba 5,2 miliony obyvatel připadá 6,3 medaile na 100 tisíc lidí. Tomuto počtu se vzdáleně přibližují snad jen Finsko (2,9 medaile na 100 tisíc obyvatel) a Rakousko (2,5 medaile na 100 tisíc obyvatel). Co do celkového počtu medailí by Nory dokázali přeskočit Němci, pokud by se sečetly medailové zisky západního Německa a NDR (celkem 338 cenných kovů), MOV ale obě země počítá zvlášť. V Československu by (stejně jako v Česku) připadlo na 100 tisíc lidí zhruba 0,2 medaile.

Zimní olympiáda v Česku?

Už jsme se přesvědčili, že Češi na zimní olympijské hry cestují poměrně hojně. Existuje ale šance, že by sama olympiáda našla cestu do Česka? Možná vás překvapí, že s takovou alternativou počítá hned několik (byť zatím velmi teoretických) plánů. Ten zatím poslední, o kterém se mluvilo na začátku loňského roku, vzešel z Polska a měl by směřovat k roku 2030. Centrem her by se stalo městečko Karpacz, které leží na dohled od vrcholu Sněžky, na české straně by se soutěžilo ve Špindlerově Mlýně, Harrachově, Peci pod Sněžkou nebo Liberci, o úvodní a závěrečný ceremoniál by se podělily Vratislav a Praha.

Další z plánů spojoval pro pořadatelství zimní olympiády pro změnu Česko a Německo. Jako pořadatelské město pro hry v roce 2026 navrhoval Drážďany s tím, že centrem her by se stala krušnohorská střediska Klingenthal nebo Oberwiesenthal spolu se sportovišti na české straně v okolí Liberce.

To o něco blíže byli uspořádání zimní olympiády na svém území bratři Slováci. Ti naposledy společně s Polskem podali kandidaturu na pořádání olympiády v roce 2022. Oficiálním pořadatelským městem se měl stát Krakov, na slovenském území se měly uskutečnit soutěže ve alpských disciplínách a část hokejového turnaje. Polsko-slovenská kandidatura nakonec úspěšná nebyla (v roce 2014 Poláci návrh stáhli poté, co tamní referendum ukázalo nízkou podporu obyvatel) a olympijské hry se v roce 2022 uskuteční v čínském Pekingu. Ten se tak stane vůbec prvním městem na světě, které hostilo jak letní (2008), tak zimní olympijské hry.

Samostatně kandidovalo Slovensko na pořadatele olympijských her v roce 2006 (centrem se měl stát Poprad), i o čtyři roky dříve (kdy se ale Poprad nedostal ani na tzv. shortlist). Blízko ke kandidatuře měly Tatry už pro rok 1984, československá vláda ale projektu tehdy nedala zelenou a hry se nakonec uskutečnily v jugoslávském Sarajevu.