Nehoda není náhoda

V roce 2017 se v Česku stala jedna dopravní nehoda v průměru každých pět minut. Dohromady to dá přes 103 tisíc nehod, o 5 % více než v předchozím roce, při kterých zemřelo 502 lidí. I když u nás množství nehod roste, usmrcených je naštěstí stále méně. Kde se u nás bourá nejvíce? A za kolik nehod a kolik úmrtí může alkohol? Podívejte se na data, grafy a mapy Česka v datech!

Rok 2017 v nehodových číslech

Na celém území ČR šetřila policie během roku 2017 celkem 103 821 dopravních nehod. Znamená to přes 284 nehod každý den, jedna nehoda každých pět minut. Celkem 502 mrtvých na českých silnicích znamená, že se obětí dopravní nehody stane jeden člověk každých 17,5 hodiny. Celkem 2 339 osob bylo zraněno těžce (jedno těžké zranění každé 3 hodiny a 48 minut) a 24 740 osob lehce (jedno lehké zranění za 21 minut a 12 sekund).

Celková hmotná škoda odhadnutá policisty na místě dopravní nehody dosáhla 6,316 miliardy korun a každou hodinu tak dojde ke škodě za 721 039 Kč. Jedna nehoda v ČR stojí v průměru 60 838 korun. Ve srovnání s rokem 2016 u nás došlo k vyššímu počtu nehod, a to zhruba o 5 %. Vyšší byly i celkové hmotné škody, a to o 8,8 %. Přitom počet usmrcených osob poklesl o 7,9 % a těžce zraněných ubylo o 9,3 %. Ukazatel, který naopak rostl, byl počet lehce zraněných osob. Těch bylo v roce 2017 o 1 % více než o rok dříve.

Na počty zaznamenaných nehod ale nemá vliv jen stav silnic, počínání řidičů nebo počasí, ale i legislativa. Třeba výrazný skok mezi lety 2008 a 2009 lze vysvětlit změnou hranice pro povinné hlášení škody, která byla zvýšena na 100 000 korun. I proto ze statistik rázem „vypadla” více než polovina nehod, které se sice mohou stát, nikdo je ale policii nenahlásí.

Zuzana Lhotáková, Marketingová manažerka SAS Institute

Každá pátá nehoda má následky na zdraví nebo na životě

Počty usmrcených a těžce zraněných osob na našich silnicích byly v loňském roce nejnižší v historii svého sledování (od roku 1961). Ve statisticky nejhorším roce 1969 došlo při dopravních nehodách k 1 758 úmrtí a 9 258 lidí bylo těžce zraněno. I přesto však v loňském roce zhruba každá pátá nehoda (celkem 21 263) měla následky na životě nebo zdraví člověka.

V roce 2017 zemřelo na českých silnicích 174 řidičů osobního auta, 101 chodců, 80 spolujezdců v osobním vozidle, 60 řidičů motocyklu, 44 cyklistů a 19 řidičů nákladních vozidel. Ostatní kategorie mají maximálně 3 zemřelé. Od více než 17,5 tisíce (16,9 %) nehod, při kterých zemřelo 7 lidí, jejich viník ujel nebo nebyl zjištěn.

Statistiky nehodovosti ovlivňují všechny řidiče v republice bez rozdílu. Odrážejí se totiž mimo jiné i na vývoji cen autopojištění.

Z pohledu pojišťoven jsou klíčovými ukazateli tzv. škodní frekvence (tedy počet nehod vůči počtu pojištěných automobilů) a výše škod. Zatímco počet nehod loni nerostl významně rychleji než počet pojištěných vozidel, náklady na každou nehodu vzrostly dle vyjádření ČKP o 4,1 % v případě škod na majetku a 7,6 % v případě škod na zdraví.

Tomáš Petr, senior manažer poradenských služeb pro pojišťovnictví společnosti Deloitte

U zdravotních škod, které jsou v zemích západní Evropy v průměru podstatně vyšší než u nás, se očekává růst i nadále. U majetkových škod se očekává další nárůst také v souvislosti s odškodňováním za znehodnocení vozidla z důvodu jeho nižší ceny při následném prodeji. Tato čísla naznačují, že náklady pojišťoven rostou, a dá se očekávat tlak na růst cen pojištění vozidel.

Karel Veselý, ředitel poradenských služeb pro pojišťovnictví společnosti Deloitte

Nejvíce nehod se stane v létě a během pátků

Vcelku logické se pak jeví, že nejvíce nehod se stává v měsících a ve dnech, kdy na silnice vyjíždí největší počet řidičů, a to i těch tzv. svátečních (tedy řidičů občasných, kteří automobil využívají jen sporadicky k návštěvám příbuzných nebo k výletům během dnů volna či státních svátků). Ačkoli vůbec nejvyšší počet nehod zaznamenal v roce 2017 měsíc říjen (kdy je na vině zřejmě i počasí), řadí se mezi měsíce s nejvyšší nehodovostí květen, červen nebo srpen. Během června 2017 došlo také na českých silnicích také k největšímu počtu nehod s těžkým nebo lehkým zraněním jejich účastníků.

Nejvíce nehod se během loňského roku stalo v pátek (17 067), ve stejný den také došlo k největšímu počtu úmrtí (91). Naopak nejmenší počet nehod bylo nahlášeno v neděli (11 067) a nejméně úmrtí bylo zaznamenáno během úterků (58). Nejtragičtějším dnem v roce 2017 byla sobota 24. června 2017, kdy bylo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích usmrceno 8 osob. V roce 2017 zaznamenali policisté celkem 101 dnů bez usmrcení při dopravních nehodách.

Alkohol nebo drogy způsobí každé desáté úmrtí na českých silnicích. Denně u nás bourá 12 řidičů pod vlivem

Každý den u nás jsou řidiči „pod vlivem” účastníky až dvanácti dopravních nehod. A pokud to vezmeme z druhé strany, každé dvě hodiny v Česku bourá opilý nebo zfetovaný řidič (větší část těchto nehod způsobuje alkohol, drogy mají nižší zastoupení). V roce 2017 to dohromady znamenalo přes čtyři tisíce nehod, často s tragickými následky. I když se podíl nehod s prokázaným vlivem alkoholu nebo omamných látek prakticky ve všech krajích rok od roku zmenšuje, právě alkohol a drogy se v roce 2017 podílely na každém desátém úmrtí na českých silnicích (konkrétně na 10,4 % všech úmrtí).

Ještě v roce 2010 bylo přitom následkem alkoholu či drog za volantem přes 15 % všech úmrtí na českých silnicích. Tehdy to činilo celkem 116 úmrtí, v roce 2017 už to bylo „jen” 52 mrtvých. Velkým problémem je podle policie ale stále chování cyklistů a chodců. Zatímco u řidičů aut byl v roce 2017 prokázán alkohol u čtyř procent jimi zaviněných nehod, u chodců to bylo 12 % a u cyklistů dokonce 27 %. V roce 2017 také při nehodách zemřelo o 5 cyklistů více než o rok dříve.

V posledních pěti letech se nejvíce nehod pod vlivem alkoholu stalo v Plzeňském kraji (zřejmě díky pivu?), dříve přitom této statistice dominoval kraj Zlínský (možná také vinou zdejší vyhlášené slivovice). Dlouhodobě nejnižší poměr nehod zaviněných alkoholem je v Praze, kde je ovšem celkový počet nehod nejvyšší z celé republiky. Důvodem může být snazší přemisťování pomocí hromadné dopravy (případně taxi a dalších přepravních služeb) - a to i v noci - než kdekoli jinde v republice. Nutkání sednout si po pár pivech za volant, abychom se dostali domů, je tak výrazně nižší.

Lidé umírají hlavně na silnicích I. třídy

K největšímu počtu nehod došlo v loňském roce v Praze (23 032, což činí 22,2 % všech nehod v ČR). Dále pak ve Středočeském kraji (14 707, tj. 14,2 %) a Ústeckém kraji (10 638, tj. 10,3 %). Naopak nejméně nehod se stalo v našem nejmenším kraji - Karlovarském (2 967 nehod), dále pak v Plzeňském kraji (3 590) a Pardubickém kraji (3 970). Praha má zároveň nejvyšší míru nehodovosti při přepočtu na obyvatele (18 nehod na 1 000 obyvatel). Musíme vzít ovšem v potaz, že do Prahy dojíždí řada lidí z ostatních krajů, pokud bychom tedy brali v potaz všechny, kdo se během dne v hlavním městě pohybují, bude výsledné číslo nižší. Druhou nejhorší statistiku má pak Ústecký kraj se 13 nehodami na 1 000 obyvatel. Nejméně lidé naopak havarují v Plzeňském kraji (6,2 nehody na 1 000 obyvatel, zde lze ovšem zaznamenat největší poměr nehod se zjištěním alkoholu) a Jihomoravském kraji (6,4 nehod na 1 000 obyvatel). V Praze bylo loni usmrceno na silnicích pouze 17 osob, což je druhé nejnižší číslo po Karlovarském kraji (12), nejvíce lidí zahynulo ve Středočeském (63) a Jihomoravském kraji (59).

Ačkoli se téměř 69 % všech nehod (2017) stane v obcích, lidé umírají převážně mimo ně (70 % všech úmrtí). Nejvíce z nich na silnicích I. třídy (186 lidí v roce 2017, tj. 3,2 úmrtí na 100 km), pouhých 5 % osob usmrcených během dopravní nehody (tj. 25 lidí) pak připadá na dálnice, které ovšem tvoří jen 2,2 % tuzemské silniční sítě.

Nejvíce nehod u nás připadlo na místní komunikace (cca 37 %), 14 % nehod se pak stane na silnicích I. třídy, 15 % na silnicích II. třídy a jen 4 % na dálnicích. Při přepočtu na celkovou délku jednotlivých druhů pozemních komunikací však mají právě dálnice nejvyšší míru nehodovosti (3,6 nehody na 1 km).