Kámen (smrtelného) úrazu
Česko v datech je o tématech odlehčenějších i závažnějších. Stejně tak léto s sebou přináší spoustu radosti, ale také spoustu nešťastných událostí. Právě na ty jsme se zaměřili v novém tématu. Dozvíte se, ke kolika úrazům vyjíždí záchranná služba v jednotlivých krajích, kolik se u nás stává pracovních úrazů nebo třeba kolik lidí umírá v důsledku utonutí.
Nejvíce úrazů zabije starší lidi, u mladších ale tvoří až polovinu všech úmrtí
Pokud se podíváme na celkové údaje o úrazech, zjistíme, že v roce 2017 zemřelo v ČR podle ÚZIS na všechny vnější příčiny celkem 5 608 lidí, z toho 3 809 mužů a 1 799 žen. Tato kapitola klasifikace však obsahuje například i dopravní nehody či sebevraždy.
Detailnější statistiky pak máme k dispozici pro rok 2016. Příčinou pádu tehdy zemřelo 562 lidí (z celkového počtu 5 511 lidí, kteří zemřeli vinou vnější příčiny), vystavení neživým mechanickým silám nepřežilo 65 lidí, utonulo 143 lidí a z důvodu vystavení elektrickému proudu a ozáření zemřelo 75 lidí. Na vnější příčiny umírají nejčastěji starší lidé. V roce 2016 měla nejvyšší zastoupení věková kategorie 85–89 let s 540 úmrtími, poměrně překvapivě umírají na vnější příčiny nejméně děti do 14 let věku.
Při pohledu z druhé strany ovšem dostávají tato čísla poněkud jiný rozměr. Vnější příčiny byly podle ÚZIS mezi lety 2004 a 2015 příčinou úmrtí u 5 % novorozenců (tedy dětí do 1 roku věku), ovšem více než 50 % lidí ve věku 1–40 let. Po čtyřicítce pak podíl vnějších příčin na úmrtnosti opět klesá, mezi 40. a 70. rokem se pohybuje kolem 8 %, po sedmdesátce pak klesá na necelá tři procenta. Nejvíce lidí tedy sice příčinou úrazu umírá ve vyšším věku, jde ale pouze o absolutní čísla. V relativních číslech jsou úrazy nejnebezpečnějšími pro generaci do 40 let - tedy těch v nejaktivnějším věku.
Nezáviděníhodný prim v počtu smrtelných úrazů hrály v roce 2017 kraje Moravskoslezský (643 úmrtí), Středočeský (642) a Jihomoravský (640). V Praze došlo v roce 2017 k 549 smrtelným úrazům, o 7 více než v roce předchozím. Na druhou stranu nejméně těchto případů bychom našli v našem nejmenším kraji - Karlovarském - a to 162.
Nejvíce úmrtí při dopravních nehodách hlásil Moravskoslezský kraj (77), po něm pak Jihomoravský kraj (72). Pro zajímavost, v roce předchozím - tedy 2016 - zemřelo nejvíce lidí při dopravních nehodách ve Středočeském kraji, a to 109, o téměř 42 % více. Utonutí (opět máme nejnovější čísla z roku 2016) bychom pak nejčastěji zaznamenali opět v Moravskoslezském kraji (18) a v kraji Jihočeském (17). U všech příčin úmrtí je pak možné zaznamenat výrazně vyšší počet mužů než žen.
Nejpřesněji je ale možné smrtelné úrazy postihnout díky ukazateli standardizovaná úmrtnost, který přepočítává úmrtí z jednotlivých příčin na 100 000 osob a je očištěn od vlivu věkové struktury. Vyplývá z něj, že muži mají mnohem vyšší úmrtnost na vnější příčiny (včetně úrazů) než ženy - v roce 2016 měli muži standardizovanou úmrtnost na vnější příčiny 61,5 na 100 000 osob, ženy pak 22,0 na 100 000 osob. V některých krajích, například ve Zlínském a Karlovarském, pak byl tento rozdíl ještě větší. Naopak nejnižší rozdíl ve standardizované úmrtnosti mužů a žen na vnější příčiny je v Praze, kde je zároveň úmrtnost mužů s vůbec nejnižší a úmrtnost žen třetí nejnižší. U žen je zároveň nižší rozdíl mezi úmrtností v důsledku dopravních nehod a pádů, v některých krajích je dokonce možné zaznamenat vyšší úmrtnost žen na pády než na dopravní nehody. U mužů byla v roce 2016 ve všech krajích nejvyšší úmrtnost z vybraných skupin příčinou dopravní nehody a druhá nejvyšší v důsledku pádů.
Utonutí: Nejvíce případů je z Moravskoslezského a Středočeského kraje
Zejména ve světle silně medializovaných případů utonutí během letošního léta vystupuje na povrch statistika (u)tonutí a potopení (jak se tento druh úrazu oficiálně klasifikuje). Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) zemřelo celosvětově v důsledku tonutí v roce 2015 (ze kdy jsou k dispozici poslední souhrnná data) téměř 360 000 lidí. Ke skoro 60 % případů dojde u lidí mladších 30 let, Více než 9 z 10 úmrtí pak nastane v zemích s malými a středními příjmy (podle klasifikace Světové banky). Neznamená to ale, že by se tento problém Česka netýkal. Tonutí patří podle WHO mezi deset nejčastějších příčin smrti u mladých lidí do 24 let, u dětí do 15 let jde pak dokonce o třetí nejčastější příčinu smrti.
Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) zemřelo v Česku v roce 2016 (ze kdy máme poslední dostupná souhrnná data) z důvodu náhodného utonutí a potopení 143 lidí, z toho 114 mužů a 29 žen. Počty utonulých v posledních letech mírně klesají, avšak hodnoty mezi jednotlivými roky, stejně jako počty utopených v jednotlivých krajích, značně kolísají. Nelze tak hovořit o nějakém stálejším trendu. Nejvyšší počet utonulých byl v roce 2016 ve věkové kategorii 55–59 a 60–64 let, naopak dítě ve věku 5-9 let se (na rozdíl od letošního roku) neutopilo žádné. Dlouhodobě nejvyšší počet utopených pak hlásí z krajů Moravskoslezského a Středočeského, které jsou však na špičce i co do počtu obyvatel.
Počty výjezdů záchranné služby rostou, smrtelných úrazů ubývá
Ve většině českých krajů (až na dvě výjimky) má počet smrtelných úrazů sestupnou tendenci, celkový počet výjezdů zdravotnické záchranné služby naopak roste. V roce 2017 vyjela podle Asociace zdravotnických záchranných služeb „záchranka” celkem k 1 094 808 případům, z toho 195 623 výjezdů (tedy necelých 18 %) bylo k úrazům. Zhruba stejnou rychlostí narůstá v posledních letech jak celkový počet výjezdů, tak počet výjezdů právě k úrazům.. Nejvíce výjezdů k úrazům měla v roce 2017 ZZS Středočeského kraje, a to k 22 524 případům. Nejméně naopak ZZS Karlovarského kraje, k 7 036 případům. Roli v tomto počtu hraje jak velikost kraje a počet obyvatel, tak i umístění oblíbených turistických regionů, ve kterých dochází k úrazům např. při sportovních aktivitách (hory, vodní nádrže atp.).
Podíl výjezdů k úrazům na celkovém počtu výjezdů je v celé republice v posledních letech stabilně kolem 18,5 %. Nejvyšší podíl výjezdů k úrazům mají v posledních 7 letech (2011 - 2017) ZZS Královéhradeckého kraje a ZZS hlavního města Prahy, kde tyto výjezdy tvoří více než pětinu všech výjezdů. Nopak nejnižší podíl výjezdů k úrazům mají ZZS Plzeňského kraje a ZZS Karlovarského kraje, i když situace ve všech krajích je poměrně vyrovnaná.
V roce 2016 bylo podle ÚZIS v Česku hospitalizováno z důvodu úrazu téměř 200 000 lidí, cž znamená více než 1 850 hospitalizací na 100 000 obyvatel. Nejvíce hospitalizovaných bylo z důvodu pádů, téměř 125 tisíc, nejméně kvůli náhodnému tonutí. Když pomineme kapitolu „Komplikace zdravotní péče”, která je poměrně specifická, tak mají nejvyšší průměrnou ošetřovací dobu opět pacienti hospitalizovaní z důvodu pádu (7,4 dne), stejně tak je i jejich průměrný věk nejvyšší (54,7 roku).
Dvě třetiny pracovních úrazů se stávají mužům
Zvláštní kategorií jsou také pracovní úrazy. Statisticky se u nás sledují především ty, které si vyžádají pracovní neschopnost delší než tři dny, případně ty, při kterých došlo k úmrtí zaměstnance. Celkově bylo podle ČSÚ v roce 2017 v Česku zaznamenáno 47 491 pracovních úrazů s pracovní neschopností, z toho více než dvě třetiny u mužů. Tento nepoměr souvisí především s charakterem práce, kterou muži a ženy vykonávají. Naprostá většina z těchto úrazů si vyžádala pracovní neschopnost delší než tři dny. Smrtelných pracovních úrazů bylo podle Státního úřadu inspekce práce v loňském roce zaznamenáno 95, z toho zemřelo 91 mužů a 4 ženy. Počet smrtelných pracovních úrazů se v poslední době trvale snižuje, za posledních 15 let klesl zhruba na polovinu.
Podle statistik ČSÚ postihují smrtelné pracovní úrazy nejčastěji pracovníky zaměstnané v zemědělství, lesnictví a rybářství, v zásobování vodou a činnostech souvisejících s odpady, nejméně pak zaměstnance spadající pod informační a komunikační činnosti a peněžnictví a pojišťovnictví. Nejvyšší podíl pracovních úrazů s pracovní neschopností nad 3 dny na 100 tisíc pojištěnců byl v roce 2017 v Kraji Vysočina a v Jihočeském kraji, nejnižší pak v Praze, Jihomoravském kraji a překvapivě také v Moravskoslezském kraji.
Nejvíce pracovních úrazů se podle statistik stává v prvních dvou letech od nástupu do zaměstnání, z poloviny se pak týkají právě nováčků nebo mladých lidí, vůbec nejrizikovější jsou dvacátníci. Navzdory tomu se nevyhýbají ani zkušeným pracovníkům, které neohrožuje nezkušenost, ale rutina a ztráta pozornosti. I díky populačně silným ročníků jsou pak dnešní čtyřicátníci těmi, kterým se stává nejvíce pracovních úrazů.
Zuzana Lhotáková, SAS Institute