Od roku 2013 nejvíce vzrostly výdaje na elektřinu, plyn a další služby – o více než 50 %. Výrazně stouply také výdaje Čechů na nájemné, které se mezi lety 2013 a 2022 zvýšily o 41 %. Naopak k poklesu došlo v případě telekomunikačních služeb, kde hodnota cenového indexu spadla ze 106,8 na 97,2. Čistá cena za minutu volání poklesla z 1,2 koruny na 0,7. V případě mobilních dat došlo k poklesu ještě výraznějšímu – dokonce z 0,3 na 0,02 koruny.
Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.
Česko se potýká ve srovnání se 43 sledovanými evropskými zeměmi s 13. nejrychlejším zdražováním potravin. Meziroční potravinová inflace totiž v tuzemsku činila 24 %. Výrazně zdražila například slepičí vajíčka, jejichž cena se zvýšila o 92 %, bílé víno či med lze naopak pořídit za podobnou cenu jako vloni.
Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.
Během vánočních svátků roste počet zranění a požárů. Častěji se přitom zraňují ženy, které jsou také více ve stresu. Mezi nejčastější nehody patří úrazy spjaté s vánoční výzdobou a přípravou jídla, ale také zažívací potíže způsobené přejídáním. Objevují se však i takové situace jako poranění při rozbalování dárku. Pokud jde o požáry, o Vánocích hoří spíše v domácnostech kvůli adventním věncům a stromečkům. Na přelomu roku pak vzplanou keře a kontejnery zapálené zábavní pyrotechnikou. Výjimkou byl poslední Silvestr, kdy došlo meziročně k 70% poklesu výskytu požárů, a to nejspíše i vlivem proticovidových opatření.
Zhruba 67 % Čechů ve věku 16 až 29 let žije u svých rodičů. Pronájem vlastního bydlení nejvíc zasahuje do peněženek Čechů ve věku 18 až 24 let, které připraví o bezmála 30 % měsíčních výdělků. Na vlastní bydlení mladí Češi spoří nejdéle v Praze, kde si při teoretickém odkládání třetiny měsíčních výplat naspoří na 57,8 metrů čtverečních za 31 let. Zatímco ve zbytku republiky si Češi na byty našetří za kratší dobu než v roce 2011, v Praze doba spoření z mediánu mzdy v tom samém období téměř o rok vzrostla.
Pandemie koronaviru téměř zdvojnásobila počet tatínků, kteří trávili čas doma s dětmi. Zatímco na rodičovské, mateřské nebo otcovské bylo doma s dětmi 21 % mužů, kvůli protiepidemickým opatřením přibylo dalších 18 %, ukázal průzkum Česka v datech, který provedla agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 840 mužů v polovině června 2021. Ze stejného průzkumu také vyplývá, že 70 % mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek mužů, kteří mají obvykle výrazně vyšší plat a odchod na mateřskou by znamenal významné snížení příjmu domácnosti.
V roce 2020 začali Češi přes nepřízeň pandemie spořit více než v uplynulých letech. Měsíčně si průměrný Čech podle průzkumu Erste Group ušetří v přepočtu 2 853 Kč, což je zhruba o stokorunu méně než průměrný Slovák, který dostává výplatu v eurech. Za posledních pět let se u nás průměrná měsíční ušetřená částka zvedla o 43 %, což je nejvíc ze všech sedmi států, kde banka působí. Po zaplacení nezbytných výdajů nám zůstane 12,4 % našich platů, což je jen o 1,3 procentního bodu méně než u Rakušanů. Zatímco v ostatních zemích si lidé ukládají peníze především do spořicích účtů, u nás dominuje penzijní pojištění. Roste však zájem o investice do podílových fondů a cenných papírů.
Přes 77 % všech obalů, které se v Česku dostanou na trh, se následně také zrecykluje. Za jediný rok se v kontejnerech na tříděný odpad sejde téměř 800 tisíc tun obalových odpadů, ke kterým přibývají tuny dalšího papíru, plastu, kovu a skla. Na konci celého recyklačního řetězce pak může stát nové oblečení nebo hračky. Podle statistik třídí 72 % Čechů, možnost třídit má ale přes 99 % z nich.
