Od roku 2013 nejvíce vzrostly výdaje na elektřinu, plyn a další služby – o více než 50 %. Výrazně stouply také výdaje Čechů na nájemné, které se mezi lety 2013 a 2022 zvýšily o 41 %. Naopak k poklesu došlo v případě telekomunikačních služeb, kde hodnota cenového indexu spadla ze 106,8 na 97,2. Čistá cena za minutu volání poklesla z 1,2 koruny na 0,7. V případě mobilních dat došlo k poklesu ještě výraznějšímu – dokonce z 0,3 na 0,02 koruny.
Česko se potýká ve srovnání se 43 sledovanými evropskými zeměmi s 13. nejrychlejším zdražováním potravin. Meziroční potravinová inflace totiž v tuzemsku činila 24 %. Výrazně zdražila například slepičí vajíčka, jejichž cena se zvýšila o 92 %, bílé víno či med lze naopak pořídit za podobnou cenu jako vloni.
Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.
Vánoce jsou dávno za námi a z nového roku uplynulo několik týdnů. Týdnů, během nichž většina z nás podle statistik ztratí zájem či vůli dodržovat svá novoroční předsevzetí včetně toho asi nejčastějšího - zhubnout a začít se víc hýbat. Což je škoda, zvláště uvážíme-li, že nadváhou či dokonce obezitou trpí v Česku 71 % mužů a skoro 57 % žen. Nejvíce v historii.
Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!
