V roce 2018 se u nás vytěžilo nejvíc dřeva v historii. Vinu na tom nese především přibližně půlcentimetrový hnědý brouk lidově zvaný kůrovec. Ten se činil natolik, že loňská hmyzová těžba dosáhla historicky nejvyšších hodnot, a na Vysočině představovala až 70,5 % celkové těžby. Na to, jak kůrovec a další vlivy ovlivňují ceny dřeva, se zaměříme v nejnovějším článku Česka v datech.
První zemědělci se na našem území objevili před téměř devíti tisíci lety. Za tu dobu se způsob hospodaření na úrodné české půdě diametrálně změnil. A změnami prochází i dnes. Které plodiny jsou oproti situaci před pár lety na ústupu a kterých je naopak více? Jak jsou na tom malí pěstitelé a jak velké podniky? A jak do zemědělství pronikají novinky, jako je internet věcí? Podívali jsme se do dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Ministerstva zemědělství nebo IT společnosti Servodata a pokusili se najít odpovědi.
České rybníky mají ze sebou sezónu výlovů a na ulicích se brzy objeví kádě s kapry, kteří - s malou přestávkou ve vaně - poputují v řadě domácností na štědrovečerní stůl. Větší část ryb z českých vod se ale prodá v zahraničí. Kromě období výlovů a vánočních svátků jim Češi příliš neholdují. V rámci Evropy patříme mezi národy, které ryby jedí vůbec nejméně.
V České republice je přes 20 tisíc hektarů vinic, zhruba 2,5krát víc než před 50 lety. Přes 90 % z nich je na Moravě, nejvíc v okrese Břeclav. Nejoblíbenější, resp. nejčastěji pěstovanou odrůdou je veltlínské zelené. Češi také více pijí víno, v roce 2016 to bylo téměř 17 litrů na osobu, o 5,5 litrů více než před revolucí.
My Češi, když něco děláme správně, tak na to jdeme od lesa. Když jsme veselí, tak řveme jak na lesy a když kácíme les, létají třísky. Lesy mají zkrátka v našich srdcích nezastupitelné místo. V jakém jsou ale stavu a jak se na nich podepsala staletí změn v politice i způsobu hospodaření? Jaké stromy v nich rostou a jak je potřeba jejich druhovou skladbu změnit? Podívali jsme se na Česko v datech.
Údaje o zemědělství jsou spolu s demografickými statistikami na našem území zjišťovány vůbec nejdéle. I to svědčí o důležitosti, kterou nejen generace před námi, ale i my zemědělství přikládáme.
Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!
