Kempy nevymřely

Být na dovolené blízko přírodě je k nezaplacení. A jen málokde se to povede tak, jako v klasickém kempu. Na druhou stranu, žijeme ve 21. století, a nějakou tou technickou vymožeností asi nepohrdne nikdo z nás. V našem článku se tak dozvíte nejen kolik kempů najdeme v ČR nebo kde jich je nejvíc, ale i to, v kolika z nich se připojíte k wifi nebo v kolika budete mít možnost zaplatit kartou.

Tuzemská dovolená pod stanem? Vybírat můžete z téměř 600 kempů

Na mapě ČR bylo v roce 2018 možné najít hned 566 kempů, což nás v celoevropském srovnání (poslední data jsou z roku 2017) řadí na celkové 12. místo (co do počtu obyvatel je Česko 11. největší zemí EU). Mohlo by se zdát, že počty kempů u nás strmě rostou - vždyť ještě v roce 2017 bychom si mohli vybrat jen z 515 zařízení, na vině je ale podle ČSÚ především změna metodiky, díky které se loni do kategorie HUZ (hromadné ubytovací zařízení) vešlo více kempů než o rok dříve.

K poklesu počtu kempů u nás přitom došlo po sametové revoluci. Zatímco v roce 1989 bylo v západní části Československa hned 411 kempů, o rok později oficiálně už pouze 192, v roce 1995 pak 198 (na vině je opět částečně změna metodiky sčítání). Naopak větší nárůst - stejně jako v případě hotelů - je možné zaznamenat v letech 1997 a 1998 (částečně za tím opět stojí změna metodiky sčítání) a vysoké počty pak nesrazila ani krize v roce 2008 (ubylo zhruba 7 % kempů a 9 % kapacity). Zajímavé je, že co do kapacity byl vrcholem právě předkrizový rok 2007 a tehdejší počty se dodnes nedorovnaly (jakkoli činí rozdíl jen asi 200 míst).

Jihočeský kraj - Mekka kempařů

Více než čtvrtina tuzemských kempů, konkrétně 26,6 %, se nachází v Jihočeském kraji (kde je hned po Praze také nejvíce hotelových lůžek). Tradičně se kempy nejčastěji nacházejí u vody a jejich koncentrace na jihu Čech tak není žádný div. Nachází se zde téměř 27 % všech vodních ploch v ČR.

Po Jihočeském kraji následují kraje Středočeský s 10,8 % procenty kapacity v kempech a Jihomoravský s 10,4 %. Na samém konci je Praha, kde najdeme jen 2 % celkové kapacity tuzemských kempů, a také Olomoucký kraj s pouhými 2,6 %. Výrazně lišit se od sebe mohou i sousedící kraje. Například v Královéhradeckém najdeme téměř desetinu kapacity našich kempů, v Pardubickém pouhá 3,5 %.

To, jak je pro umístění kempů nebo tábořišť důležitá voda, je vidět i na následující mapě, která ukazuje místa největší koncentrace podobných zařízení u nás. Zřetelně je na ní vidět Vltava a její hlavní přítoky stejně jako Máchovo jezero v Libereckém kraji. Mapa obsahuje celkem 465 zařízení, tedy zhruba o stovku méně, než má v evidenci ČSÚ (chybí zejména kempy na střední a severní Moravě a také část v jižních Čechách, kde se údaje ČSÚ týkají počtu míst v kempech, nikoli už ale kempů samotných).

Nejvíce mají kempy v oblibě Dánové

Absolutně vůbec nejvyšší počet kempů (včetně autokempů) bychom v Evropě našli ve Francii, a to více než 8 tisíc. O téměř polovinu méně - zhruba 4 700 - je takových zařízení ve Spojeném království, necelé 3 tisíce v Německu a asi 2 800 v Nizozemí. Největší podíl nocí v kempech na celkovém počtu nocí strávených v hromadných ubytovacích zařízení mají ovšem v případě tuzemských dovolených Dánové (počítáme tedy Dány ubytované v kempech v Dánsku), a to přes 28 %. Více než pětinu nocí v domácích kempech stráví ještě Lucemburčané, Francouzi a Švédové. V případě Česka jde zhruba o 6,5 %, což je třetí nejvyšší hodnota mezi zeměmi někdejšího východního bloku za Chorvaty a Slovinci.

Wifi téměř samozřejmostí, s platebními kartami je to horší

Zajímavý vhled do světa tuzemských kempů poskytuje i katalog Kategorizované kempy ČR, který vydává Asociace kempů České republiky. Ta je dobrovolným sdružením provozovatelů kempů a chatových osad a vytváří též kategorizaci kempů. V jejím katalogu je aktuálně zařazeno 77 kempů a jde tedy v celorepublikovém měřítku o poměrně omezený vzorek, z těchto zařízení je ale jen každé šesté otevřeno celoročně, zbytek pak funguje jen v letní sezoně.

U většiny kempů v katalogu je také rozepsáno jejich vybavení. Z něj vyčteme, že ve více než 85 % zařazených kempů je dostupné wifi připojení, buď na většině plochy areálu, nebo je přítomen alespoň wifi point, například v okolí recepce. Na druhou stranu, kartou lze zatím zaplatit v méně než 50 % těchto kempů.

Zatímco platby kartou jsou i u velké části modernějších kempů zatím otázkou budoucnosti, připojení k wifi se stává stejně jako u většiny hotelů a penzionů prakticky samozřejmostí. I když jejich využití v tuzemských zařízeních láká méně, než je tomu při pobytu v zahraničí, i tady bychom měli být u připojování k veřejným sítím opatrní a omezit sdílení citlivějších údajů, jako jsou například firemní data v pracovním mailu nebo online placení platební kartou.

Miroslav Kvapil, generální ředitel společnosti Servodata