Škola základ Česka
V Česku je na 4 200 základních škol. Ve kterých obcích je víc míst než dětí a kde je naopak míst nejméně? A jak jsou na tom žáci jednotlivých škol z hlediska úspěšnosti u maturit z různých předmětů? Podívejte se na mapy Česka v datech.
Podle údajů ministerstva školství spadá do české soustavy regionálního školství více než 5 400 mateřských škol, 4 200 škol základních, 1 300 škol středních, 174 vyšších odborných škol a 18 konzervatoří.
Největší nepoměr mezi počtem dětí ve věku 6-14 let a kapacitou místních základních škol je ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností (SO ORP) Šlapanice, Praha, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav, Říčany, Beroun a Černošice. Kromě Prahy se jedná o obce, které stojí na předních místech žebříčku obcí s vysokým podílem dětí ve věku 6-14 let na celkovém počtu obyvatel.
Problémy s kapacitou škol v obcích v okolí velkých měst se mohou negativně projevit i na kvalitě výuky odborných předmětů. Naplnění jednotlivých tříd má za následek nejen nemožnost efektivně vyučovat, ale dochází třeba k přestavbě odborných učeben na kmenové třídy.
Miroslav Kvapil, generální ředitel Servodata a.s.
Vyšší kapacitu základních škol než jaký je počet dětí ve správním obvodu naopak najdeme ve Veselí nad Moravou, Jeseníku, Králíkách nebo Mohelnici, tedy obcích, kde je podíl dětí ve věku 6-14 let na celkovém počtu obyvatel velmi nízký.
Skutečnost, že je ve správním obvodu obce výrazně vyšší kapacita základních škol, sice dává rodičům větší jistotu, že své dítě mohou umístit do jimi vybrané školy například blíže jejich domovu, nicméně nelze na ní pohlížet jako na jednoznačné pozitivum. Na základě dat zpracovávaných v projektu Obce v datech je například vidět, že většina těchto obcí se výrazně vylidňuje a odstěhovávají se z nich mladí lidé.
Petra Konečná, Senior Consultant Deloitte
Pod pojmem regionální školství rozumíme předškolní, primární a sekundární vzdělávání - tedy veškeré školství mimo školství vysokého.
Pokud bychom hledali univerzální kritérium pro hodnocení kvality škol v regionech, můžeme si na pomoc vzít třeba výsledky státních maturit. V nich nejvíce zaostávají žáci škol v Ústeckém a Pardubickém kraji. V obou z nich se podíl žáků, kteří v roce 2018 neuspěli, pohyboval kolem 11 %. Naopak nejlépe na tom u státních maturit byli ve stejném roce žáci z Prahy a Zlínského kraje. Podobné pořadí krajů najdeme i u většiny předmětů, pouze v češtině nejvíce vynikají žáci škol v Jihočeském kraji (pražské školy skončily až na 6. místě), v matematice pak naopak nejhůře dopadli žáci škol v Karlovarském kraji.
Pokud porovnáme konkrétní předměty, pak jsou žáci téměř všude nejméně úspěšní v matematice. V Karlovarském kraji, který se drží na chvostu žebříčku, neuspěje v matematice téměř 29 % žáků, a i v nejlepší Praze jde téměř o 15 %. Jedinou výjimkou je Ústecký kraj, kde jsou žáci ještě méně úspěšní v němčině, ze které neprojde téměř 32 % z nich.
V projektu Obce v datech na základě výsledků státních maturit identifikujeme nadprůměrně kvalitní střední školy. Není překvapením, že nejvíce kvalitních středních škol se nachází v blízkosti Prahy. Ale existují v České republice i obce s rozšířenou působností, v jejichž dojezdové vzdálenosti do 30 minut není ani jedna takto hodnocená kvalitní střední škola – jsou to Kralovice a Stříbro v Plzeňském kraji a Mariánské Lázně v Karlovarském kraji.
Petra Konečná, Senior Consultant Deloitte
Nejmenší riziko, že žáci u maturit neuspějí, mají gymnázia a lycea, z odborných škol pak SOŠ ekonomické. Naopak nejnižší úspěšnost mají u maturit studenti technických a ostatních nástaveb a ostatních SOU. Poměrně vysokou neúspěšnost u maturit (20 %) pak najdeme i mezi studenty SOŠ zdravotnických.