V Česku je na 4 200 základních škol. Ve kterých obcích je víc míst než dětí a kde je naopak míst nejméně? A jak jsou na tom žáci jednotlivých škol z hlediska úspěšnosti u maturit z různých předmětů? Podívejte se na mapy Česka v datech.
V Česku žije přes 570 tisíc cizinců. Většina v Praze, najdou se ovšem i zajímavé enklávy v menších městech. Kolik z nich je zaměstnaných a kolik podniká? A na kolik zahraničních studentů narazíme na českých školách? Přehledně jsme pro vás zpracovali data z Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jaké finance plynou do tuzemské akademické sféry? Kolik je v ČR vysokoškolských studentů, kolik samotných vysokých škol a kolik vysokoškolských zaměstnanců? A jak se jejich počet měnil v průběhu historie Československa? Podívali jsme se v další analýze Česka v datech.
Další školní rok je tady. Do českých škol se vydá přes 900 tisíc žáků základních škol, 400 tisíc středoškoláků, 300 tisíc studentů vysokých škol a dalších více než 40 tisíc studentů ze zahraničí. Přesto dáváme na školství jednu z nejmenších částek v rámci všech zemí OECD. Jaká část HDP míří do vzdělávání? Jaké známky mají čeští školáci, jaké vybavení školy a kolik je u nás učitelů? Školní analýza je tu!
Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. Nepopisuje přitom povětrnostní podmínky ovocných sadů v Polabské nížině, ale podobnost rodičů s jejich potomstvem. Že se nemýlí, to potvrzuje i aktuální průzkum projektu Kalibro, který srovnával znalosti žáků 5. tříd základních škol dnes a před deseti lety. Ukazuje se totiž, že vzdělání rodičů má na výsledky jejich dětí poměrně značný vliv. V jakém předmětu se tento fenomén projevuje nejvíc? A jak vůbec dopadli čeští páťáci v porovnání se svými kolegy před deseti lety? Usedněte do lavic a čtěte!
Studenti českých vysokých škol. Aktuálně jich je přes 311 tisíc. Většina z nich jsou ženy, kromě Čechů jde o početné skupiny Slováků, Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Jejich počty pomalu klesají, přesto se najdou obory, kde je studujících víc než kdy dřív. Jací jsou vlastně čeští vysokoškoláci z generace mileniálů? Co nejčastěji studují? Jaké nároky kladou na své budoucí zaměstnavatele a jakou mají představu o svém nástupním platu? Podnikněte s Českem v datech cestu do hlubin študákovy duše jedenadvacátého století!
V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.
Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.
