Úsporná energetická opatření domácností

Čtvrtina domů postavených do roku 1970 nemá žádné zateplení, bez něj přitom další energetická úsporná opatření postrádají smysl

Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.

Nedávno přijatá revize pravidel o energetické náročnosti budov (EPBD – Energy performance of buildings directive) výrazně posílí snahu Evropské unie o snižování emisí z budov. O to se EU snaží již dlouhodobě, a to zejména skrze podporu energetických opatření. U domácností se jedná především o zateplení a následně obnovitelné zdroje energie – fotovoltaiku a tepelné čerpadlo.

Většina starších domů má stále nedostatečné zateplení

Podpora těchto opatření se přitom týká jak novostaveb, tak i starých bytů. „Jenže zatímco z rodinných domů postavených po roce 2015 mají už všechny aspoň nějaké zateplení, u těch postavených do roku 1970 ho nemá 26,3 %, vyplývá to z šetření Českého statistického úřadu Energo 2021. Stále zde tak existuje značný prostor pro renovace, které mohou výrazně snížit spotřebu energií na vytápění, a to navzdory tomu, že dlouhodobě podíl zateplených rodinných domů klesá. Mezi lety 2015 a 2021 se totiž snížil přibližně o 5 procentních bodů,” vysvětluje Milan Mařík z Česka v datech.

Dlužno ale dodat, že zatímco novostavby často disponují i zateplenou střechou a zateplenými stěnami, majitelé starších domů (postavených do roku 1970) mají většinou pouze okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechu z těchto domů má totiž jen čtvrtina a zateplené stěny jen 30,5 %.

Nezateplené domy mají až třikrát větší spotřebu energií na vytápění

Přitom zateplení představuje základ pro další úsporná opatření. Bez něj totiž mohou vzrůst energie u rodinného domu na vytápění až trojnásobně a například tepelné čerpadlo pak musí tento rozdíl kompenzovat. To platí i pro fotovoltaiku v případě, že energie z ní dům využívá pro vytápění. „Nezateplená budova není schopna teplo efektivně udržet. Jen pro představu, komplexně zateplený rodinný dům o podlahové ploše 150 m², kde se vytápí plynem, ročně spotřebuje maximálně 12 MWh. Nezateplený rodinný dům o stejné podlahové ploše průměrně spotřebuje na vytápění 40 MWh za rok, tedy třikrát více,“ vysvětluje Marta Gellová, ředitelka profesního svazu Šance pro budovy.

Nejvyužívanějším zdrojem pro vytápění je v Česku plyn, jehož roční spotřeba ve zcela nezatepleném domě může dosahovat až 40 MWh, zateplení střechy tuto spotřebu může snížit o 20 %. Ke kýženým výraznějším úsporám nicméně vede až komplexní zateplení, které obsahuje jak zateplenou střechu, tak i tzv. obálku a okna s tepelněizolačním zasklením. Pak mohou energie na vytápění poklesnout právě na zmíněných 12 MWh.

To potvrzuje i Marcela Kubů, výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace: „Kompletním zateplením lze ušetřit až 70 % nákladů na vytápění, což může být reálně kolem 30 MWh ročně u středně velkého rodinné domu postaveného před rokem 1980.“

Komplexní zateplení přijde na ¾ milionu korun, fotovoltaika a tepelná čerpadla na nižší stovky tisíc

Zateplení nicméně vyjde ze tří zmíněných úsporných opatření na nejvyšší částku „Komplexní zateplení středně velkého rodinného domu s podlahovou plochou 150 m² se může pohybovat okolo půl až tři čtvrtě milionu korun, záleží na konkrétním stavu, možnostech a detailech budovy,“ říká Pavel Zemene ze Sdružení EPS ČR.

Oproti tomu fotovoltaiku lze pořídit levněji. Jak uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace: „Průměrná cena [FVE] byla okolo 400 000 korun, přičemž ale každý systém je jiný, každý dům je jiný a nelze z průměrné ceny dělat příliš velké závěry.“ Cena se tedy výrazně liší s ohledem na daná specifika konkrétního domu a také na instalovaný výkon. FVE lze v praxi pořídit za menší (ale i vyšší) částky, například ČEZ uvádí jako orientační dolní hranici investice částku 200 tisíc korun.

Výše investice do pořízení tepelného čerpadla se odvíjí především od zvolené technologie, zpravidla se nicméně jedná spíše o nižší stovky tisíc. „Klíčové pro posouzení jsou tepelná ztráta domu a otopná soustava –⁠ ⁠⁠⁠ tedy zda jsou v budově radiátory, či podlahové topení.” osvětluje Jan Potucký z Asociace pro využití tepelných čerpadel. To jsou ale jen základní parametry, kromě nich cenu ovlivňuje ještě celá řada dalších okolností. „Pokud bychom se o nějakou generalizaci pokusili, tak se jedná o částku cca 200 až 300 tisíc korun v případě tepelného čerpadla vzduch-voda. Pokud bychom se bavili o čerpadle země-voda, pro které je potřeba ještě vybudovat zemní vrt či kolektor, tak potom částka bývá vyšší, ovšem zase získáte ještě úspornější a efektivnější zdroj tepla,” dodává Potucký.

Fotovoltaika má minimální životnost přibližně 30 let, zateplení 50 let

Pokud jde životnost jednotlivých opatření, z porovnání vychází nejlépe zateplení. „Výhodou zateplení je dlouhá životnost opatření – 50 a více let – a jeho v zásadě bezúdržbovost. Zateplení nepotřebuje na rozdíl od jiných energetických opatření pravidelné revize, výměnu vadných nebo opotřebených součástek, jeho provoz není závislý na vývoji cen energií, protože pro svůj provoz žádné energie nepotřebuje,” říká Pavel Svoboda z Cechu pro zateplování budov. Vyšší životnost potvrzuje i švédská studie, která u většiny materiálu využívaných v rámci izolace uvádí minimální životnost 50 let. U některých pak jejich životnost dokonce přesahuje životnost celé budovy.

U FVE záleží na celé řadě okolnosti, např. na teplotě vzduchu (a její proměnlivosti), prašnosti, vlhkosti atd. Americká Agentura pro energetickou efektivitu a udržitelnou energii uvádí jako minimální životnost FVE 30–35 let s tím, že v některých případech mohou fotovoltaiky tyto hodnoty významně přesáhnout.

Kromě toho je ale dobré počítat s postupnou degradací, která se týká jak samotných panelů, tak i případného akumulátoru. Například americká Národní laboratoř pro obnovitelné zdroje uvádí, že medián degradace fotovoltaik odpovídá 0,5 % ročně. Za 20 let provozu tak výkon klesne na přibližně 90 % výkonu v prvním roce. Některé zdroje nicméně uvádí, že degradace v prvním roce provozu může dosahovat až 3 %, přičemž následně výrazně zpomalí na výše uvedené hodnoty.

Fotovoltaika i tepelná čerpadla si žádají pravidelný servis

Životnost baterie se odvíjí od jeho typu a způsobu jejího využívání, nicméně běžně se jedná o hodnoty překračující 10 let, ačkoliv v brzké budoucnosti lze díky novým technologiím očekávat nárůst až na 30 let. Studie každopádně ukazují, že tato životnost překračuje dobu návratnosti investice.

Životnost tepelných čerpadel rovněž ovlivňuje celá řada vnějších a vnitřních faktorů. Výrobci většinou uvádějí minimální životnost v rozmezí 10–20 let, v případě ale tzv. GSHP tepelných čerpadel využívajících geotermální energii, se může jednat až o 40 let.

U fotovoltaiky i tepelného čerpadla si pak další náklady vyžádá pravidelný servis. Například u fotovoltaiky se jeho cena odvíjí od jejího výkonu, u běžných domácích elektráren se zpravidla pohybuje na nižších jednotkách tisíců korun. Podobně na tom jsou i tepelná čerpadla, jejichž servisní prohlídka by měla proběhnout ideálně každý rok. U fotovoltaik je pak revize vyžadována každé čtyři roky a tři roky v případě rozvodných skříní ve vnějším prostředí.

Na fotovoltaiky šly dotace šestkrát vyšší než na zateplení, či tepelná čerpadla

Jako ideální cesta k energetickým úsporám (pomocí zateplení a obnovitelných zdrojů energie) se tak jeví mix výše uvedených opatření odpovídající daným okolnostem, přičemž jeho základ by mělo představovat zateplení. To pak totiž zvyšuje efektivitu dalších opatření.

Výši investované částky do těchto opatření lze výrazně snížit díky dotacím. V Česku lze dotační podporu v rámci rodinných a bytových domů získat především z Nová zelené úsporám (případně Nová zelená úsporám light či Oprav dům po babičce), který čerpá z evropského Modernizačního fondu. Z něho Česko podle současných odhadů získá zhruba 500 miliard, a to mezi lety 2021–2030, přičemž podstatný zdroj těchto financí představují emisní povolenky.

Většina vyplacené částky z Nová zelená úsporám šla v období od září 2021 až do června 2023 na fotovoltaiku, a to přes 10 miliard korun (78,7 % z celkových vyplacených dotací v rámci tohoto programu). Tepelná čerpadla i zateplení pak fond podpořil méně než dvěma miliardami korun v obou případech. To odpovídá i počtu žadatelů, ty totiž ve stejném období podali téměř 120 tisíc žádostí o dotaci na FVE, což představuje 74,2 % z celkového počtu žádostí.

Dlužno nicméně dodat, že počátkem letošního roku došlo ke změně podmínek, který výrazně snížil počet žádostí o fotovoltaiku. Právě po ní jejím uvedení v platnost si o dotaci na fotovoltaiku žádalo v průměru 18 lidí denně, přičemž denní průměr za loňský rok představoval přibližně 300 žádostí. Změna, která platí od 15. února, totiž snížila maximální výši dotace za standardních podmínek ze 200 na 160 tisíc korun. Pokud nicméně žadatelé kromě pořízení fotovoltaiky svou nemovitost i zateplí, mohou získat opět 200 tisíc.

Každopádně program Nová zelená úsporám si prošel i dalšími změnami. „Jedná se zvýhodněné úvěry na komplexní renovace rodinných domů, bonusy až 150 tisíc korun pro nízkopříjmové domácnosti bydlící v bytech a také zvýšení částky na optimální zateplení stěn, střech a stropů suterénu na 1 300 Kč za metr čtvereční. To vítáme především v rámci naší iniciativy Zateplujeme česko, kterou tvoří AVMI, SEPS ČR a CZB, ” říká Kubů. Právě nízkopříjmové domácnosti mají nejvyšší emise z vytápění, a to kvůli nedostatečnému zateplení, jak vyplynulo z výzkumu Rozděleni klimatem.

Za boomem fotovoltaik stály odložené investice i jednodušší podání žádosti o dotace

Nasnadě je tedy otázka, proč lidé žádali o dotace na FVE o tolik více než na zateplení. Důvodů pro masivní boom FVE můžeme najít hned několik, jak tvrdí analytik Martin Philipp ze STEM: „Zájem o fotovoltaiku se ve veřejném prostoru zdvihl silně po začátku války na Ukrajině, a hlavně během z ní vycházející energetické krize, kdy se lidé snažili s její pomocí uspořit. Fotovoltaická energie měla ještě donedávna pořád jistou stopu nedůvěry přetrvávající z doby kauz ‚solárních baronů‘ kolem roku 2010, to se ale týkalo hlavně otázky velkých solárních parků. Energetická krize ale téma pořizování fotovoltaik více otevřela. Lidem přijde tato technologie zajímavá, přisuzují jí potenciál pro budoucnost a považují jí také samozřejmě za ekologickou variantu získávání elektřiny. Pro rozvoj má tak z hlediska společenského přijetí zkrátka ideální podmínky.“ doplňuje Philipp.

Celkový trend podpořila i větší dosažitelnost fotovoltaiky (a dotace na ni) než třeba zateplení. „Za nepoměrem dotací můžou stát i složitější podmínky pro podání žádosti o dotaci na zateplení, kdy je potřeba splnit více kritérií než pro podání žádosti na fotovoltaiku. Zároveň oblast zateplení je finančně i časově náročnější, a od toho se odvíjí i rozdíl vyplacených dotací, kdy je výše dotace omezena maximální možnou výší podpory,” míní Marek Vaculík ze společnosti enovation, která se zabývá dotačním poradenstvím.

Výkon nově instalovaných fotovoltaik narostl o více než 200násobek za posledních 6 let

Masivní nárůst FVE ukazují i data Solární asociace. Zatímco v roce 2017 v Česku přibylo nových FVE o celkovém výkonu 4,8 MWp, v roce 2023 to bylo již 970,1 MWp, tedy více než 200násobek. Podle dat se tento trend týká především posledních dvou let a v současnosti je otázkou, jak se bude vyvíjet po výše zmíněné změně pravidel pro vyplácení dotací.