Miliardy pro Česko z evropských dotací
Pro Českou republiku bylo na období 2007-2013 z tematických a regionálních operačních programů vyčleněno v přepočtu přes 750 mld. korun. Chcete si takovou částku lépe představit? Mohli byste si za ni pořídit například 2 163 553 Octavií v základní výbavě. Když byste je poté seřadili za sebe, vytvořily by kolonu tak dlouhou, že by stála z Prahy až do Madridu.
Zajímá vás, jaká část z této sumy připadla příjemcům ve vašem okolí? A které operační programy se podílí největší měrou na financování malých a velkých podniků? Podívejte se na nové analýzy Česka v datech.
Česká republika je na prvním místě v množství prostředků na obyvatele
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU je rozdělena na sedmiletá programová období. Česká republika tak po svém vstupu do EU v květnu roku 2004 dostala šanci zapojit se do dobíhajícího období 2000-2006, ze kterého získala 2,6 mld. eur. Už na další období, tedy právě námi sledovaný úsek let 2007-2013, bylo pro Českou republiku alokováno ze strukturálních fondů přes 26,6 mld. eur (cca 752,7 mld. Kč), což naši zemi zařadilo na první příčku v množství prostředků na jednoho obyvatele.
„To je na jednu stranu dobrá zpráva, na druhou stranu je ale podstatné, zda jsme schopni částku skutečně efektivně vyčerpat. Tedy nalézt dostatek kvalitních projektů, u kterých bude dotace efektivní. V tomto směru bohužel zatím Česká republika neexceluje,” komentuje situaci rektor vysoké školy Unicorn College Jan Čadil.
Na další období, tedy pro roky 2014-2020, je v Evropských investičních a strukturálních fondech pro Českou republiku vyčleněno zhruba 23,8 miliard eur. Pro toto období je v plánu i vytvoření jediného Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). „IROP spíše navazuje na aktivity IOP, neboť řadu aktivit doposud podporovaných ze strany ROPů nebylo možné ze strany ERDF fakticky podporovat,” vysvětluje význam integrovaného operačního programu Marek Jetmar, poradce místopředsedy vlády pro vědu, výzkum a inovace. „IROP by měl zároveň vést ke snížení administrativní zátěže žadatelů a příjemců,” dodává k problému Jan Čadil z Unicorn College.
Na jednoho obyvatele? 177 tisíc v Praze, 102 tisíc v Brně
Absolutně nejvyšší částky čerpaly z evropských dotačních programů subjekty ve velkých městech - v případě Prahy to bylo přes 220 mld. korun, v případě Brna 38 mld. a v Ostravě 26 mld. Podobně pak vypadá situace i v přepočtu prostředků na jednoho obyvatele okresu - přes 177 tisíc korun připadá na obyvatele Prahy, 102 tisíc je to v Brně, přes 80 tisíc v Jihlavě a více než 70 tisíc korun na jednoho obyvatele v Ostravě, Ústí nad Labem a Olomouci.
„Je pravdou, že velká část příjemců, ať už soukromých subjektů nebo veřejné správy, má sídlo v Praze nebo dalších velkých městech, nicméně realizace probíhala jinde. I tak je třeba se zamyslet nad tím, jak velká část finančních prostředků nakonec končí mimo místo realizace, tedy v regionu, kde firma sídlí. V případě Prahy je to tím zajímavější, že Praha patří k bohatším regionům s nižší intenzitou podpory,” dodává Jan Čadil
Interaktivní mapa zobrazuje v jednotlivých okresech odděleně soukromé a veřejné subjekty podpořené z evropských fondů. Kromě celkové částky, která v programovém období dosud přitekla do daného okresu, nabízíme možnost přepínání mezi jednotlivými operačními programy (OP) a umožňujeme tak zobrazit, které OP se na prostředcích plynoucích do jednotlivých okresů podílí největší měrou. Mapa zároveň ukazuje informaci, jakou částku čerpají okresy v přepočtu na jednoho obyvatele.
A jak jsou na tom podniky?
U mikropodniků, malých a středních podniků se pořadí tří nejvýznamnějších OP nemění - patří mezi ně OP Podnikání a inovace, OP Životní prostředí a OP Lidské zdroje a zaměstnanost.
7 miliard na prodloužení linky pražského metra
V případě velkých podniků se mezi tři nejvýznamnější programy dostal OP Doprava, a to především díky více než sedmi miliardové investici do prodloužení linky A pražského metra.
Druhá část naší analýzy se tedy nezaměřuje geograficky (na jednotlivé okresy), ale na soukromé podniky podle jejich velikosti. Je z ní tak patrné, jaký objem z konkrétních operačních programů čerpají mikropodniky, malé, střední a velké podniky. U tří nejvýznamnějších programů navíc v každé kategorii uvádíme i příjemce a projekt, který v daném období získal celkově nejvyšší částku.
„Soukromé společnosti, které provádějí vývoj či výzkum, mohou v České republice využít mimo některých výše uvedených dotací také podporu ve formě daňového odpočtu. Postoje podniků k podpoře výzkumu a vývoje (ať již ve formě dotací či odpočtu) blíže mapuje každoroční průzkum společnosti Deloitte a Technologické agentury České republiky (TA ČR),” doplňuje další statistický zdroj Luděk Hanáček, partner v daňovém oddělení společnosti Deloitte.
Letošní, v pořadí již 3. ročník průzkumu nejen potvrdil pozitivní trend a ochotu společností investovat do oblasti výzkumu a vývoje (81 % respondentů), ale ukázal i na největší problémy v aktuálním systému podpory výzkumu a vývoje (V&V). Nejčastěji podniky zmínily daňovou nejistotu u posuzování dotací nebo daňových odpočtů finančními či jinými úřady (34 %). Zároveň průzkum identifikoval nejdůležitější faktory, které ovlivňují investice společností do V&V,” dodává Luděk Hanáček.
Průzkum s názvem Daňová a grantová podpora činností výzkumu a vývoje si můžete stáhnout na www.deloitte.com/cz/vyzkum-vyvoj.
