Podpora podnikání v ČR: na kolik si přijdou české firmy z evropských dotací?
Co se čerpání dotací týká – osvěty není nikdy dost. V dalším dílu seriálu Česko v datech se tedy detailněji podíváme na to, jak jsme na tom s úspěšností získávání peněz z dotačních programů, tentokrát zaměřených na podporu podnikatelských subjektů. Zaměříme se na nejúspěšnější kraje, jak vypadá typický žadatel o dotaci nebo který kraj vede v počtu přidělených dotací na jednoho obyvatele.
OPPI (Operační Program Podpory a Inovace) je hlavním dokumentem Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, na jehož základě je České republice poskytována finanční podpora podnikatelům, a to jak ze zdrojů státního rozpočtu, tak z prostředků Evropské unie. Díky analytickému softwaru společnosti SAS máme nyní možnost detailněji prostudovat, jak vypadá tento projekt v praxi.
Celkový přidělený objem financí (od 5. listopadu 2008 do 17. prosince 2015) dosáhl částky 87 miliard Kč – to je přesně 87 miliard igelitových tašek, 87 miliard šroubků nebo 2 900 000 metrů čtverečních pozemků v Tokiu). V jakém kraji se tedy realizovaly projekty za nejvíce peněz? Nejúspěšnějším je Jihomoravský kraj, ve kterém uzřely světlo světa projekty za téměř 14 miliard Kč. Na druhém a třetím místě se umístil Moravskoslezský a Středočeský kraj (oba téměř 12 mld. Kč). Posledním je naopak kraj Karlovarský (2 mld. Kč).
Pokud vše rozpočítáme na obyvatele, dostaneme další zajímavá čísla. Například v Plzni připadá na obyvatele dotace 5 771 Kč, zatímco ve Zlíně je to takřka trojnásobek.
„Sídlo společnosti žadatele o dotaci a skutečné místo realizace projektu se samozřejmě nemusí shodovat. Do OPPI nepatří například projekty realizované v Praze (ty mají své vlastní dotační programy), přesto přibližně 10 % příjemců jsou právě pražské firmy – své projekty realizují v jiných částech republiky. Největší patrioti jsou obyvatelé Moravskoslezského kraje, shoda sídla firmy a místa realizace panuje v plných 92 % případů.” říká Zdeněk Honek, Country Manager společnosti SAS Instituce ČR. Pozitivní pak určitě je zpráva, že žádná z čerpajících firem nemá sídlo v Kajmanskoostrovském nebo Seychelském kraji.
Celkový počet žadatelů, kterým byla dotace přidělena, je 12 328. Z toho je – 8467 společností s ručením omezeným, 2765 akciových společností, 424 fyzických osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění nezapsaných v obchodním rejstříku, 42 spolků a třeba i jedna komora nebo dvě zemědělská družstva.
Pro každý operační program jsou stanoveny podporované ekonomické činnosti, ve kterých lze projekt realizovat (tzv. CZ-NACE). V případě OPPI bylo nejvíce peněz využito na činnosti v oblasti informačních technologií (cca 5 mld. Kč), pak pronájem a správa nemovitostí (4 mld. Kč) a obrábění (3,4 mld. Kč).
Jednou z částí z aktivit programu OPPI je výzva ICT a strategické služby, která podporuje je zaměřena na podporu vývojových činností v oblasti IT a podpořené Úspěšné projekty jsou řešeny společnostmi, jejichž hlavní podnikatelskou náplní jsou zejména informační technologie (4.5 mld. Kč), programování (451 mil. Kč), ostatní vědecké, profesní a technické činnosti (217 mil. Kč).
Podpora vývojových činností ve výzvě ICT a sdílené služby je i ve stávajícím programu OPPIK, který nahradil předchozí operační program OPPI, formou jak dotace na investice (např. vybavení vývojového pracoviště), tak i formou dotace na mzdy vývojových pracovníků. Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje i doprovodné a podpůrné projekty, kterými jsou například i zrychlené řízení při udělení pobytových a pracovních povolení vnitropodnikově převáděným či lokalizovaným specialistům z třetích zemí v rámci projektu „Fast Track“, případně projektu „Welcome Package“, určeného pro zahraniční investory z Číny, Indie, Ruska a třetích zemí osvobozených k pobytu na dobu do 90 dnů od vízové povinnosti. Ačkoliv škála profesí potenciálních žadatelů není nijak omezena, počet žádostí zapojených do obou projektů naopak limitován je – v prvním případě na 500, v druhém maximálně na 100 žádostí ročně. „Navzdory relativně velkoryse nastavenému stropu prozatím nebyla horní hranice kvót atakována,“ dokresluje situaci využití projektů manažerka imigračního oddělení společnosti Deloitte Anastasia Verkhorubova.
A jak tedy vypadá typický subjekt čerpající dotace z OPPI? Je to společnost s ručením omezeným z Jihomoravského kraje, kde také realizuje své projekty. Má mezi 25 a 49 zaměstnanci a zabývá se obráběním.
A co byste měli vědět, když žádáte o dotace? Je zde 14% šance, že vaše žádost bude zamítnuta, nejčastěji je to z důvodu nekvalitního podnikatelského záměru, špatného výběru dotačního titulu nebo nedostatečného prostudování relevantních dokumentů. „Proces hodnocení podaných projektů je složitý a poskytovatelé dotací musí v krátké době vyhodnotit i tisícovky žádostí. Proto stanovují žadatelům formu a obsah podkladů k žádosti. Tyto dokumenty je možno předložit pouze jednou ročně při vyhlášení dané výzvy, a to pouze po dobu 1 až 2 měsíců. Pokud žadatelé podcení přípravu projektu, popř. jen „zkouší štěstí“, není možné v takto krátké době např. zpracovat stavební dokumentaci a získat stavební povolení,“ vysvětluje Luděk Hanáček, partner v daňovém oddělení společnosti Deloitte.
