Ne všechno se páruje aneb o rozvodech v Česku
„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.
Z historie rozvádění
Rozvod jako jediná možnost zániku manželství za života manželů byl v Československu uzákoněn až v roce 1950. Do té doby existovaly možnosti dvě - rozvod od stolu a lože a rozluka. Rozvod v původním slova smyslu zprošťoval od manželských povinností a povoloval oddělené bydliště, manželství ale trvalo i nadále a nový sňatek nebyl možný. Oproti tomu rozluka umožňovala nový sňatek i založení nové rodiny a rozvodu, jak jej chápeme dnes, byla tedy podobnější. Rozvody a rozluky však nebyly příliš časté a často nebyly přijímány společností bez problémů. Častějšími se staly až po druhé světové válce, kdy byl sňatek sekularizován.
Od roku 1949 do roku 2014 se podle ČSÚ v Československu a Česku uskutečnily 4 799 250 svateb. Celkem 1 588 846 manželství pak skončilo rozvodem (v roce 1949 ještě rozlukou), což ve výsledku znamená, že zhruba 33 % tuzemských manželství za posledních 66 let zkrachovalo. Procento rozvodů ale samozřejmě nezůstává v čase konstantní. „Na počátku sledovaného období se rozvádělo jen o něco málo více než jedno manželství z deseti, nicméně rozvodovost velmi výrazně stoupla třeba po rozpadu Československa, kdy během několika málo let vzrostla téměř o 20 %. Dnes dosahuje zhruba 60 %, a to i navzdory tomu, že u nás výrazně poklesl počet svateb a tolerance vůči nesezdaným párům naopak vzrostla,” říká k vývoji rozvodovosti Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute ČR.
Nejvíce svateb se v Česku uskutečnilo v roce 1973 - téměř 100 000, nejméně v roce 2013 - 43 499. Nejvíce rozvodů zaznamenaly úřady v roce 1996 - 33 113, nejméně v roce 1953 - necelých 10 000. Vyjádřeno procenty, nejnižší rozvodovost byla v roce 1951 - 11,2 % oproti sezdaným párům. Naopak nejvyšší číslo bylo zaznamenáno v roce 2003, kdy byl poměr rozvodů a svateb zhruba 2:3.
Kdo se rozvádí nejčastěji?
Častějším navrhovatelem rozvodu jsou v současnosti ženy, děje se tak zhruba ve dvou třetinách případů. Emancipace pokročila i v tomto ohledu: Před více než šedesáti lety to sice byly také ženy, kdo podával návrh na rozvod častěji, šlo ale jen o necelých 55 % případů. Z více než 40 % jsou rozváděná manželství bezdětná, jen asi 3 % rozváděných manželství tvoří ta se třemi nebo více dětmi. Na přelomu 40. a 50. let to byl více než dvojnásobek, přesto se i tehdy jednalo o pouhý zlomek všech rozvodů. I když, najdou se i extrémní případy - například v roce 1950 bylo rozvedeno celkem 7 manželství s 10 a více dětmi. Lidé se u nás rozvádějí nejčastěji jednou - první rozvody tvoří asi 80 % všech případů, a to prakticky ve všech věkových skupinách bez ohledu na velikost obce.
„Z ekonomického hlediska jsou rozvody problémem zejména pro ženy, a to vzhledem k existujícím rozdílům v odměňování mužů a žen. Kvůli rozvodům se tak propadá část samostatně žijících žen, zejména matek, pod hranici chudoby. Tento problém se dále zvýrazňuje ve stáří. Ženy totiž doplácí na to, že jejich starobní důchod snižuje doba, kdy byly na mateřské a staraly se o děti. Na tento problém míří návrh na sdílení vyměřovacích základů, který vládě doporučila komise pro důchodovou reformu,” doplňuje aktualitu související s rozvody David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
Před více než 60 lety (1949-1951) se lidé rozváděli nejčastěji ve věku 25-29 let a nejméně pak ve věku 70+. Muži se dále rozváděli často i ve věku 35-39 let a naopak málo ve věku 19 a mladší. Nejvíce se rozváděly páry, kde byl muž starší než žena, a to o 5-9 roků, a rozváděly se po 1-3 letech manželství. Došel-li soud k vinně na straně jednoho z manželů, opět to byl častěji muž, a to asi čtyřikrát častěji než žena.
V dnešní době (2010-2014) se rozvádějí nejčastěji manželství, kde muž i žena jsou ve věku 35-39 let, přičemž muž je o 1-3 roky starší než žena. Stejně jako roste věk lidí, kteří se berou, roste postupně i věk lidí, kteří se rozvádějí. Nejmenší procento rozvodů je možné najít u lidí z nejmladších věkových kategorií.
Kde se rozvádíme?
Podle ČSÚ je a vždy byla nejnižší rozvodovost v nejmenších obcích (tj. těch do 2 000 obyvatel), kde se dnes rozvádí „jen” něco málo přes 50 % manželství. Oproti tomu ve velkých městech nad 100 000 obyvatel byla zpočátku rozvodovost nejvyšší, zde ale rostla pomaleji než v menších sídlech a dnes v podstatě stagnuje na druhých nejnižších hodnotách (okolo 58 %). Nejvyšší rozvodovost v posledních pěti letech byla ve městech s počtem obyvatel mezi 10 a 20 tisíci, kde se rozvádí průměrně přes 70 % manželství.
Podíváme-li se na podíl rozvedených manželství z geografického hlediska, zjistíme, že z krajů byl na počátku sledování zdaleka nejvyšší v Praze a v Ústeckém kraji, nejnižší pak v kraji Jihlavském a Gottwaldovském. Po změně krajského uspořádání v roce 1960 se situace příliš nemění, severní a západní část republiky a Praha mají stále rozvodovost vysokou, Jihomoravský, Jihočeský a Východočeský kraj nízkou. Výrazná změna nastala až v posledních letech, kdy nastal pokles rozvodovosti v Praze a naopak nárůst ve Středočeském kraji. Nízká rozvodovost zůstala podle ČSÚ na Vysočině a ve Zlínském kraji, vysoká v Karlovarském či Ústeckém kraji.
Vysočina přeje sezdaným
Jak jsme na tom tedy s rozvody v posledních pěti letech (2010-2014)? Nejnižší rozvodovost ukazují data ČSÚ na Vysočině, konkrétně v okresech Žďár nad Sázavou, Jihlava a Havlíčkův Brod. Obyvatelům Vysočiny šlapou na paty Valaši (jednu z nejnižších rozvodovostí má okres Vsetín) a překvapivě také Pražané. Naopak trvanlivosti manželských svazků v současnosti nejméně přeje okolí hlavního města (okrasy Praha-východ, Praha-západ a Kladno), Teplicko nebo Karlovarsko.
Především pozice hlavního města může být pro někoho překvapením. „Na počátku sledování rozvodovosti před více než půl stoletím patřila Praha spolu s průmyslovými oblastmi na severu Čech a Ostravsku k místům se suverénně nejvyšším procentem rozvodů. Zatímco v agrárnějších okresech jako Semily nebo Žďár nad Sázavou končila rozvodem méně než jedna setina manželství, v Praze či v Ústí nad Labem to bylo tehdy astronomických 20, resp. 25 %,” doplňuje k historickému vývoji Zuzana Lhotáková, Marketing Manager SAS Institute ČR.
Děkujeme za pozornost a přejeme vám, abyste se pokud možno nikdy nestali předmětem podobné analýzy!
