Kde domov můj aneb jak Češi bydlí

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

V roce 2011 existovalo
v České republice celkem
4 756 572
bytů

Podle výsledků posledního sčítání lidu, domů a bytů, které proběhlo v roce 2011, existovalo v České republice celkem 4 756 572 bytů, z čehož bylo 4 104 635 obydlených. Více než polovina – 55 % - se nacházela v bytových domech, necelých 44 % pak v domech rodinných. Na 1000 Čechů (všech, tedy v bytech i mimo byty) tak připadalo 391 obydlených bytů – tedy teoreticky dva a půl člověka do jednoho bytu. Pro představu je to víc obyvatel na jeden byt než například v Německu, Rakousku nebo Belgii, naopak méně než na Slovensku, v Polsku nebo v Bulharsku.

Ve vlastním bydlí více než polovina Čechů

Téměř 56 % bytů bylo podle posledního sčítání užíváno jejich vlastníky nebo lidmi vlastnícími přímo dům, ve kterém se byt nachází (tj. bezmála 2 300 00 bytů). Nájemníci pak obývali zhruba 22 % všech obydlených bytů (tj. přibližně 920 tisíc). Přes 9 % bytového fondu v Česku pak tvořily byty družstevní a necelá 3,5 % užívají lidé bezplatně, tj. jedná se například o bydlení v bytě některého z příbuzných apod.

Podíl domácností užívajících nájemní byty klesl od posledního sčítání do roku 2015 o další zhruba dvě procenta a tvořil 19,9 % ze všech domácností. V porovnání se zbytkem Evropské unie jde spíše o nižší podíl. Nejvíce nájemních bytů bychom našli v zemích s rozvinutým sociálním systémem – v Německu, kde v nich žije téměř polovina všech domácností, nebo v sousedním Rakousku. Následovaly by Dánsko, Francie nebo Velká Británie. Naopak nejmenší podíl nájemních bytů má v Unii Rumunsko (jen něco málo přes 4 %) nebo Litva (cca 8 %). Nižší podíl než Česko mají i všechny zbývající země V4 – nejméně pak Slovensko (přibližně 9,5 % všech domácností).

V rámci pravidelných sčítání se sleduje také stáří bytového fondu. V roce 2011 byl průměrný bytový dům v České republice starý přesně 52,4 roku, rodinný dům pak 49,3 roku. V porovnání s ostatními zeměmi EU tak Česko disponuje spíše starším bytovým fondem. Tempo výstavby nových bytů se navíc dosud nevyrovnalo tomu, které u nás panovalo před poklesem v roce 2011.

Zuzana Lhotáková, Marketing Manager ve společnosti SAS Institute ČR

Stavíme o 40 % bytů méně než před krizí

Bytová výstavba v Česku zareagovala na globální krizi později, než například v jižní nebo západní Evropě, a výrazně poklesla až ve srovnání let 2010 a 2011. Zatímco v roce 2010 bylo u nás dokončeno téměř 36,5 tisíce bytů, o rok později už to bylo o téměř osm tisíc bytů méně. Na zatím nejnižší úroveň klesl počet dokončených bytů v roce 2014 – s méně než 24 tisíci dokončenými byty se jednalo o více než 40% pokles oproti stavu před vypuknutím globální krize v roce 2007.

Mimochodem, vůbec nejvíc bytů vyrostlo na území pozdější České republiky v roce 1975 – tedy v době, kdy vrcholila výstavba velkých panelových sídlišť. Tehdy bylo dokončeno přes 97 tisíc bytů, tedy výrazně více, než v jakýkoli další rok 70. i 80. let.

V roce 2015 bylo v Česku dokončeno přes 25 tisíc bytů, což znamená návrat zhruba na úroveň roku 2000. Co se týče zahájené výstavby, ta rostla už od roku 2014, v roce 2015 pak zaznamenala více než 8% nárůst. O více než 10 % se pak v loňském roce zvýšila výstavba bytů v rodinných domech. Pokud se podíváme na oblasti, kde se v uplynulých deseti letech stavělo nejvíce bytů na obyvatele, je to okolí Prahy a dalších velkých měst, překvapivě ale také horské oblasti Krkonoš, Šumavy a části Jeseníků a Krušných hor. Tam se ale jedná v drtivé většině o stavby rekreačního charakteru.

Zuzana Lhotáková, Marketing Manager ve společnosti SAS Institute ČR

Mimochodem, když už jsme zmínili neobydlené byty: Jednou ze zemí, která byla nejhůře postižená jak ekonomickou krizí, tak splasknutím „realitní bubliny“ bylo v Evropě Španělsko. Do roku 2008 se na Pyrenejském poloostrově stavělo obrovské množství nemovitostí, které ale záhy ztratily na hodnotě, lidé nemohli splácet hypotéky a domy či byty propadly bankám. Právě ve Španělsku připadá dnes na 1000 obyvatel 540 bytů (jedno z nejvyšších čísel v Evropě), z nich je ale jen 387 obydlených – tedy méně než v Česku. Podle odhadů je v některých španělských regionech až 20 % bytů neobydlených.

Největší byty rostou na Karlovarsku, nejmenší na Vysočině

Dlouhodobé statistiky developerských projektů, které má k dispozici společnost Deloitte, ukazují, že ve velikosti dokončených bytů nedošlo v posledních letech k výraznému posunu. Ve vývoji výměr bytů se žádný zásadní rozdíl neprojevuje ani ve srovnání Prahy a ostatních krajů. V Praze i ostatních regionech České republiky se průměrná velikost nového bytu pohybuje na úrovni 68 metrů čtverečních1.

Petr Hána, oddělení nemovitostí společnosti Deloitte

„Pokud se podíváme podrobněji na současný stav, tak zjistíme, že největší výměru mají byty v novostavbách v Karlovarském kraji - téměř 80 metrů čtverečních - nejmenší pak v kraji Vysočina, kde se jedná průměrně o 61 metrů. Tento rozdíl může však být způsoben i odlišností developerského a bytového trhu v jednotlivých krajích. Postupné zvyšování standardu bydlení dokazuje i to, že byty v nových developerských projektech jsou v průměru o 11 % větší než ty ve starší panelové zástavbě,” doplňuje Hána. Nové byty tak sice co do výměry nerostou, dynamicky se ale zvyšuje jejich cena. „Na úrovni Prahy i všech dalších krajských měst se celková průměrná cena bytů v novostavbách zvýšila od roku 2000 o více než 47 %. Nejdražší byty dnes najdeme - vcelku očekávaně - v Praze, nejlevnější pak v Jihlavě nebo Ústí nad Labem. Zatímco ještě v roce 2000 jsme za průměrný byt v Česku zaplatili 2,54 milionu korun, dnes už je to 3,74 milionu.“

Kancelářské prostory: Největší teď hledáme v Brně, nejdražší jsou v centru Prahy

V zaměstnání tráví Češi 
podle dat OECD v průměru
1776 hodin
za rok

Náš životní prostor ale nezahrnuje jen byty, ale samozřejmě i místa, na která pravidelně chodíme za prací. Vždyť v zaměstnání tráví Češi podle dat OECD v průměru 1776 hodin za rok. Pro přehled jsme se proto podívali i na rozlohu a ceny pronájmu kancelářských prostor.

Vůbec nejvyšší zájem o kancelářské prostory je v rámci Česka stále v Praze (i když se v poslední době stávají populárními i další větší města, jako je Brno nebo Plzeň).

Zajímavé je, že právě v Brně je v současnosti, tj. za poslední rok, zájem o výrazně větší kancelářské plochy, než v ostatních městech. Zatímco průměrná velikost poptávaných ploch jedním zájemcem tu činí téměř 1 100 metrů čtverečních, v Praze je to pouhých 705 m2 a v Ostravě 420 m2.

Klára Bejblová, Head of Research & Consulting ve společnosti CBRE

Pokud srovnáme Prahu s hlavními městy okolních zemí, kancelářská plocha na obyvatele je tu srovnatelná s Varšavou - cca 2 m2 na obyvatele. Více než dvojnásobná je například v Berlíně, zhruba o jeden metr čtvereční na obyvatele je kancelářská plocha vyšší v Bratislavě.

Průměrné nájemné kancelářských prostor je v Praze poměrně stabilní a nezaznamenalo přílišné zvýšení (a následný pokles) ani před ekonomickou krizí v roce 2008 (jako tomu bylo například ve Varšavě, kde se ceny pronájmu kanceláří během dvou let zvýšily o téměř 60 %).

Pokud se na mapu Prahy podíváme detailněji, zjistíme, že nejvyšší ceny pronájmů kanceláří bychom našli v centru - na Starém a Novém městě. V průměru se tam dnes pohybují kolem 17 eur měsíčně za metr čtvereční. O něco nižší jsou pak nájmy v oblasti Smíchova, Chodova a Pankráce. Nejlevněji je zatím možné pronajmout kancelářské plochy v Holešovicích nebo v oblasti Proseka a Letňan.

Klára Bejblová, Head of Research & Consulting ve společnosti CBRE

1Není plocha jako plocha

Jak vůbec plochu našich bytů zjišťujeme? Metodika SLBD 2011, kterou využívá Český statistický úřad při sčítání lidu, domů a bytů, praví následující:

  • Obytná místnost je část bytu (zejména obývací pokoj, ložnice, jídelna, kuchyň), která je určena k bydlení a má podlahovou plochu minimálně 8 m2.
  • Obytná plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností a kuchyně, pokud má plochu 8 m2 a větší. Kuchyňský kout, resp. kuchyň menší než 8 m2 není považován za obytnou místnost.
  • Celková plocha bytu je součtem plochy všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu (příslušenství, předsíň, apod.). Je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn bytu, nezahrnuje tedy sklep, balkon nebo lodžii (ani zasklenou).

Podlahová plocha před a po občanském zákoníku

Nový občanský zákoník změnil pravidla, podle kterých je podlahová plocha na rezidenčním trhu vnímána a jak se vypočítává, což s sebou přineslo několik úskalí. Dříve platilo, že do podlahové plochy se standardně započítávala plocha všech místností (tzv. kobercová plocha), a to včetně těch, které tvoří příslušenství bytu (například sklep). Naopak se do něj ale nezapočítávala plocha příček v bytě a různých nosných konstrukcí jako jsou sloupy, pilíře nebo nosné zdi. A toto se právě novým občanským zákoníkem změnilo. Nově se do podlahové plochy všechny výše zmíněné konstrukční prvky, včetně plochy příček a nosných konstrukcí, započítávají. Touto změnou opticky narostly rozměry bytů o několik procent, i když skutečná plocha, kterou člověk může využít, zůstala stejná.

„Na obhajobu nové metodiky je třeba říci, že výpočet je nyní jednodušší, protože nezohledňuje dodatečné stavební úpravy. Například pokud se vlastník rozhodne pro vybourání nebo naopak přistavění některých příček, podlahová plocha zůstane stejná,” vysvětluje Michal Melč ze společnosti Deloitte.

„Praktickým příkladem může být byt, jehož podlahová plocha byla starým způsobem spočítána na 60 metrů čtverečních. Jeho cena je 3,9 milionů Kč, což znamená, že cena za metr čtvereční činí 65 tisíc korun. Když ale použijeme nový výpočet a do plochy bytu zahrneme i příčky a další konstrukce, zvětší se jeho výměra, cca o 6 % na 63,6 metrů. Jeho cena je stále 3,9 milionů Kč, ale cena za metr čtvereční je v tomto případě jen 61 320 Kč. Opticky tak jeden a ten samý byt vypadá levněji, což se dá dobře využít pro marketingové účely developerských projektů,” dodává Hána.

Mohlo by vás zajímat