Stavebnice Česko
Jak si stojí stavební průmysl v zemi, kde jsou asi nejznámějšími budovateli Pat a Mat, kde hlavní město čeká na svůj obchvat už desítky let a kde se podle některých dat staví nejdražší dálnice na světě? V posledních dvou letech stagnuje, v době nedávné ekonomické krize ale dostalo tvrdou ránu. Dnes ho táhne pozemní stavitelství (tedy především byty a kanceláře), zatímco objem inženýrských staveb klesá. Na vině je mimo jiné nízký počet vypsaných veřejných zakázek.
Inženýrské stavitelství klesá stejně rychle jako v dobách krize
Index stavební produkce - při současném vyjádření vzhledem k roku 2015 - postupně rostl od roku 2000 až do roku 2007 (ze 72 % až na 119,4 %). Poté, co následoval pokles v důsledku ekonomické krize, a to zpět až na úroveň 89,4 % v roce 2013, přišel opět mírný růst mezi lety 2013 a 2015. Poslední dva roky dochází spíše ke stagnaci, v roce 2017 bylo tuzemské stavebnictví na necelých 97 % úrovně roku 2015. Od zmíněného roku 2015 pohání českou stavební produkci především pozemní stavitelství (tedy byty, kanceláře, sklady apod.), které mírně roste, zatímco úroveň inženýrského stavitelství (tedy především silnic a železnic) klesá poslední dva roky srovnatelným tempem jako po roce 2008.
Hodnota nových vypsaných veřejných zakázek klesla v roce 2017 meziročně zhruba o polovinu, v některých měsících, například v září 2017, činil pokles objemu vypsaných stavebních investic dokonce více než 90 %. Soukromý sektor sice mírně rostl, na vyrovnání nabídky a poptávky to ale hlavně ve velkých městech přesto nestačí. Donedávna jsme tak u nás zažívali paradoxní situaci, kdy ekonomika rostla, ale stavebnictví to nereflektovalo. Za celkovou stagnací stavebnictví stojí zejména omezená připravenost nových projektů a dlouhodobý trend snižování počtu zaměstnanců ve stavebních podnicích. Zaměstnanost ve stavebnictví klesá téměř nepřetržitě od konce roku 2010.
Petr Hána, Deloitte
Podíl soukromé výstavby z hlediska hodnoty stavebních prací postupně narůstá, a to z úrovně kolem 47 % před rokem 2005 až na 67 % v roce 2016. Klesá naopak zastoupení veřejné výstavby, a to z 53 % na necelých 33 % ve stejném období. Z nejrůznějších studií navíc vyplývá, že se soukromí investoři v případě pozemních staveb zajímají o kvalitu použitých materiálů více než veřejní investoři. V rámci inženýrských staveb je pak zájem o kvalitu u privátních i veřejných investorů zhruba na stejné úrovni.
Použité stavební materiály pochopitelně ovlivňují výslednou kvalitu stavby, podmínkou je však jejich vhodná volba, respektování technologických postupů stanovených výrobci, vlastní zpracování stavební firmou, koordinace na stavbě s ostatními souvisejícími řemesly, skladování a další. Současný nedostatek skutečně kvalifikovaných zaměstnanců a řemeslníků, často nesmyslný tlak na rychlost výstavby nebo na jednotkové ceny bez zřetele na celkové náklady spolu s neznalostí nových technologií a postupů mohou dílo ve svém důsledku prodražit, a to i ve smyslu budoucích provozních nákladů.
Nikola Hoffmann, Rigips
Kromě nové soukromé výstavby bude i v dalších letech hrát nezanedbatelnou roli rekonstrukce bytů v panelových domech především ze 70. a 80. let. V Česku je na 1,2 milionu takových bytů a žije v nich celá čtvrtina naší populace. Předpokládaná životnost těch nejčastějších byla přitom 50 let.
Nikola Hoffmann, Rigips
Jak se díváme na stavebnictví
Základní stavební výroba (ZSV) představuje objem stavebních prací, které jednotka provedla pracovníky zahrnutými do svého evidenčního stavu včetně produktivní práce učňů a objemu stavebních prací na vlastním hmotném investičním majetku.
Stavební práce „S“ (podle dodavatelských smluv) vyjadřují celkovou hodnotu vlastních výkonů ze stavební činnosti vykazující jednotky (včetně zabudovaných materiálů) provedenou na základě smlouvy o dodávce pro konečného uživatele (stavebníka - tedy toho, kdo stavbu pořizuje a hradí) včetně hodnoty eventuálních poddodávek stavebních prací přijatých od jiných dodavatelských organizací pro splnění dané smlouvy o dodávce pro konečného uživatele. (Nepatří sem poddodávky stavebních prací vykazující jednotky pro jiné dodavatele ani dodávky stavebních prací realizované mezi závodovými jednotkami vykazující jednotky). Objem skutečně provedených prací se uvádí ve fakturovaných hodnotách (hodnota výkonů, která byla provedena, ale ještě nezúčtována, se stanoví odhadem) bez daně z přidané hodnoty. Stavební práce se člení na S v tuzemsku a S v zahraničí.
Index stavební produkce (ISP) je základní ukazatel konjunkturální statistiky stavebnictví. Při jeho výpočtu se vychází z vývoje stavebních prací ZSV přeceněných do stálých cen. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index (tedy vztahován k určitému vybranému období, v současné době k průměrnému měsíci roku 2015). Od bazických indexů jsou dále odvozeny indexy meziroční a případné kumulace v čase (čtvrtletní, pololetní, roční kumulace). Je publikován za celou populaci podniků s převažující stavební činností.
Zdroj: ČSÚ
Kraje ČR: Nejvíce se prostaví v Praze, na Ústecko míří prostředky pro ochranu životního prostředí
Hodnota stavební činnosti je dlouhodobě nejvyšší v Praze, zde se kromě dlouhodobě diskutovaných bytových budov výrazně investuje také do výstavby nebytových prostor. Poměrně vysoký podíl nebytové výstavby bychom také našli v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji, které jsou na druhém a třetím místě i co do celkové hodnoty stavební činnosti. Relativně vysoké hodnoty zaznamenané v Ústeckém kraji je možné přičítat i faktu, že právě sem dlouhodobě plyne nejvíce peněz z celkového objemu na ochranu životního prostředí a najdeme zde také vysoký podíl investic do ostatních staveb (např. dopravní infrastruktury). Nejméně finančních prostředků se vydává na stavby všech kategorií v krajích Karlovarském, Libereckém a Pardubickém, které patří ke krajům s nejmenší rozlohou.
Pozemní stavitelství: Kolik se v Česku staví bytů
V roce 2017 bylo v ČR dokončeno 28 575 bytů, zhruba o 1 200 více než v roce předcházejícím. To je - pro historické porovnání - zhruba polovina toho, co se v naší části federace postavilo v roce 1989. Zatímco výstavba bytů v rodinných domech stoupla za tu dobu zhruba o desetinu, dokončených jednotek v bytových domech ubylo o celých 70 %. Vrchol stavební aktivity zažila západní část tehdejšího Československa v 70. letech, kdy rostlo více než 80 tisíc bytů ročně, v roce 1975 dokonce téměř 100 tisíc bytů, a intenzita bytové výstavby tak výrazně překračovala tehdejší evropský průměr.
Obrovský propad bytové výstavby zaznamenal konec státní podpory po roce 1989. Do roku 1993 klesl počet vydaných stavebních povolení pod 7,5 tisíce, s lehkým zpožděním pak klesl i počet dokončených bytů (na necelých 13 tisíc v roce 1995). Následné oživení znamenalo nárůst zahájených staveb až na necelých 44 tisíc v roce 2007, příchod ekonomické krize ale aktivitu opět utlumil. V roce 2012 bylo zahájeno jen 22 108 bytů, což oproti stavu před pěti lety znamenalo pokles o 50 %.
Právě výrazný pokles výstavby v době ekonomické krize stojí za současnou nedostatečnou nabídkou bytů. Trh s nemovitostmi totiž reaguje na vývoj ekonomiky se zpožděním, které odpovídá minimálně délce povolovacích procesů a době výstavby. V době ekonomického růstu, který navazuje na recesi, tak rychle stoupá poptávka, na kterou ale nedokáže reagovat nabídka. K tomu se v současnosti přidává sdílená ekonomika (krátkodobé pronájmy bytů přes služby typu Airbnb)* nebo prodlužování povolovacích řízení ze strany třetích stran (ekologických nebo místních sdružení apod.).
* Sdílené ekonomice se bude detailně věnovat jedna z následujících analýz Česka v datech.
Zajímá vás, jak se vyvíjejí ceny bytů a kdo jsou ti, kteří si u nás byty kupují? Tomuto tématu se budeme věnovat v dalším článku. Sledujte nás na Facebooku a Twitteru a nezmeškejte nejnovější analýzy!