Mladí kuřáci, staří žebráci? Kolik Češi vykouří cigaret a kolik je to stojí

Ve spotřebě cigaret nám patří čtvrtá pozice mezi zeměmi EU a jen těsně se podle oficiálních statistik nevejdeme do první desítky na světě. A to i přesto, že v posledních letech kouříme stále méně. Na jednu stranu cena cigaret roste, na druhou stranu jsou u nás stále jedny z nejlevnějších v celé Evropské unii. Jak se vlastně tvoří cena krabičky cigaret? Kolik toho průměrný Čech za rok vykouří? A kolik je u nás vůbec kuřáků? Pojďme na aktuální analýzu Česka v datech, než se nám všechna čísla stačí vykouřit z hlavy…

Cigaretám přeje svoboda: Největší nárůst zaznamenala spotřeba ve zlatých šedesátých a po sametové revoluci

V roce 2015, za který máme k dispozici poslední souhrnné statistiky, vykouřil každý Čech v průměru 2010 cigaret. To je ovšem počet, do kterého se započítávají jak kuřáci, tak nekuřáci. Kdyby se průměrná spotřeba omezila jen na skutečně aktivní kuřáky, vystřelila by do mnohem vyšších čísel, stejně jako kdybychom do statistik dokázali promítnout nelegální obchod.

V posledních dvaceti letech lze ve spotřebě cigaret na hlavu zaznamenat obrovské skoky. Zatímco spotřeba na osobu kulminovala v roce 1997 na 2354 kusech, o rok později už to bylo jen 1852 cigaret. Znamenalo to pokles o 21 %, což je doposud historický rekord. Spotřeba sice v roce 1999 vzrostla, následoval ale opět pokles až na porevoluční minimum - 1664 ks na osobu v roce 2001. Naopak výrazný skok směrem vzhůru zaznamenala spotřeba cigaret v porovnání let 1989 a 1990. Nově svobodní Čechoslováci vykouřili - možná i po vzoru Václava Havla - o 376 cigaret na hlavu více než za poslední rok v socialismu.

Počínaje rokem 2004, kdy Česko vstoupilo do EU a kdy se také začalo s postupným zvyšováním sazeb spotřebních daní s cílem jejich harmonizace s požadavky Evropské komise, začal růst spotřeby (oproti letům 2001-2003) výrazně zpomalovat.

Pokud bychom šli hlouběji do historie, zjistili bychom, že k nejvýraznějšímu nárůstu spotřeby cigaret u nás došlo ve druhé polovině šedesátých let. Tehdy se ze zhruba 1500 kusů na osobu ročně zvedla až těsně pod dva tisíce (nakolik to lze přikládat liberálním „zlatým šedesátým” a nakolik depresi z vpádu vojsk Varšavské smlouvy zůstává otázkou). Naopak nejstabilnějším obdobím z hlediska kouření zůstává normalizace (především sedmdesátá a první polovina osmdesátých let), kdy se spotřeba s malými výkyvy pohybovala kolem hranice 1900 cigaret na osobu.

V unii nejvíc kouří Slovinci, Čechům patří bramborová medaile

Kdybychom se podívali na žebříček spotřeby cigaret v rámci celé EU, zjistili bychom, že jsou na tom Češi lépe než ve fotbale, ale hůře než v hokeji. Patřila by nám totiž bramborová pozice (a v celosvětovém měřítku pak jedenácté místo). Vůbec nejdůslednější kuřáky cigaret bychom podle statistik našli v Černé Hoře, v roce 2014 se Černohorci jako jediní vyšplhali nad číslo 4 tisíce cigaret za rok. V Evropské unii jsou pak podle oficiálních čísel největšími kuřáky Slovinci, kteří „vypálí” přes 2600 cigaret na osobu - ještě o téměř 300 více než Češi ve svých nejlepších letech. Nejmenší spotřebu je pak v rámci unie možné najít ve Skandinávii (především kvůli vysokému zdanění a také částečně kvůli tomu, že vám v zimě u cigarety nepříjemně mrznou prsty). Konkrétně ve Švédsku připadá na jednoho obyvatele pouhých 832 cigaret za rok.

Pokud už hodnotíme obyvatelstvo jednotlivých zemí podle počtu prodaných cigaret, musíme se podívat i na skutečné počty aktivních kuřáků. Tzv. denních kuřáků (tedy těch, kteří přiznají, že si cigaretu zapálí každý den) u nás v roce 2014 bylo 22,3 %. Je to téměř o 5 % méně než v roce 2003 a přesně o 5 % méně, než kolik je denních kuřáků v Řecku - zemi, která vede v rámci Evropské unie.

Drahé cigarety? Marže prodejců je pár korun, většinu ceny spolknou daně

Pokles spotřeby cigaret může - kromě zmiňované změny životního stylu - souviset také se zvyšováním spotřební daně. Ta u nás spolu s DPH ovlivňuje maloobchodní cenu krabičky z více než 76 %.

Dalším významným faktorem v cenotvorbě cigaret je pak 21% DPH. Co to znamená konkrétně? U hypotetické krabičky v ceně 80 korun spolkne spotřební daň 47 Kč, DPH pak 14 Kč. Stejnou částku - tedy cca 14 korun - tvoří i zisk výrobců, distributorů a výrobní ceny krabičky. Výsledná marže prodejce se tak na ceně takové krabičky podílí zhruba pěti korunami.

I přes postupný růst spotřební daně na cigarety u nás její výběry od roku 2012 klesaly. V roce 2014 se na ní vybralo zhruba o 2 miliardy korun méně, za což může právě v té době kulminující pokles spotřeby tabákových výrobků.

Přijdou vám cigarety drahé? Pak věřte, že v porovnání s okolními státy nebo třeba se západní Evropou stojíme z hlediska cen velmi nízko. O něco dražší cigarety byste našli na Slovensku, v Polsku i v Maďarsku, výrazně více byste pak museli vytáhnout z kapsy v Rakousku a Německu. Vůbec nejvíc z celé Evropy byste za krabičku cigaret zaplatili v Norsku nebo ve Spojeném království, za znatelně levnějšími cigaretami byste se pak museli vydat na Ukrajinu nebo do Běloruska.

O tom, že ceny cigaret rostou, svědčí i další údaj, a to počet krabiček, který si můžeme koupit za mediánovou mzdu. Zatímco ještě v roce 2006 si za mediánovou mzdu 19 512 korun mohli Češi koupit přes 424 krabiček, o osm let později už to při mediánové mzdě 23 078 Kč bylo pouhých 281 krabiček.

Ubyde v Česku kuřáků? Pomoci má i čerstvý zákon

Jaký bude vývoj do budoucna? Ke snížení počtu aktivních kuřáků (který, jak jsme psali výše, klesl od roku 2003 zhruba o 5 %, v posledních pěti letech ale více méně stagnoval) má přispět i nový zákon schválený ve sněmovně na začátku prosince 2016. Tzv. protikuřácký zákon zahrnuje například úplný zákaz kouření v restauracích, který začne platit od května letošního roku, finance pak začínají proudit také do prevence ve školách i u lékařů, a plán, který loni vytvořila vláda, zahrnuje i postupné zdražení cigaret. Cílem je do pěti let snížit spotřebu tabáku minimálně o osm procent. A jelikož na ní mají největší podíl právě cigarety, jednalo by se - za předpokladu, že bude tato strategie úspěšná - oproti posledním letům o výrazný skok.