Díky neustále se zkvalitňující medicíně se Češi průměrně dožívají 76,1 let a Češky věku ještě o téměř šest roků delšího. Za posledních sto let se náš život prodloužil až o 32 let, a velkou zásluhu na tom nese právě české zdravotnictví. Jak jsou na tom ale české nemocnice s vybavením? Jakými technologiemi disponují, a které jim naopak chybí? A jak si české zdravotnictví stojí oproti evropské konkurenci?
Jak jsme na tom v České republice s chronickými depresemi? Jak se v souvislosti s tím pohybuje spotřeba antidepresiv a kolik lidí ročně se u nás rozhodne dobrovolně ukončit život?
V Česku přibývá lékařů, zubařů i farmaceutů, výrazně pomaleji pak rostou počty sester a porodních asistentek. Nejvíce lékařů a nemocničních lůžek najdeme v Praze, která je ale centrem spádové oblasti i z dalších krajů. Lékárníků je nejvíce v univerzitních městech, kde se vyučuje obor farmacie.
Z našeho předchozího článku věnovaného dostupnosti zdravotní péče v ČR vyplynulo, že nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 pacientů se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře. Může být odpovědí na přetěžování lékařů zjednodušení jejich agendy prostřednictvím intuitivního a uživatelsky příjemného informačního systému, který bude sloužit jak jim, tak pacientům? Nad tím se zamyslíme v následujícím článku.
Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.
Všichni se jich bojí, ale všichni je chtějí. Jejich hledání je často utrpením, ve chvíli, kdy je najdeme, se ale děsíme dalšího setkání. Zubní lékaři. Jak jsme na tom v Česku se zajištěním zubní péče? Kde dentistů přibývá a kde se jich naopak nedostává? A hlavně, jaká je věková struktura naší zubařské obce? Podívejte se na statistiky Česka v datech, do problému jsme se tentokrát zavrtali opravdu hluboko.