Těžba dřeva

V roce 2018 se u nás vytěžilo nejvíc dřeva v historii. Vinu na tom nese především přibližně půlcentimetrový hnědý brouk lidově zvaný kůrovec. Ten se činil natolik, že loňská hmyzová těžba dosáhla historicky nejvyšších hodnot, a na Vysočině představovala až 70,5 % celkové těžby. Na to, jak kůrovec a další vlivy ovlivňují ceny dřeva, se zaměříme v nejnovějším článku Česka v datech.

Těžba dřeva v Česku neustále nabývá na objemu. Vloni bylo vytěženo téměř 25,7 milionů m³ dřeva (bez kůry), což je historicky nejvyšší množství. Byl tak překonán i dosavadní rekord 19 milionů m³ z roku 2017. Výrazný co do těžby byl i rok 2007, kdy se vytěžilo 18,5 milionů m³ dřeva, tehdy ale za mohutné kácení mohl orkán Kyrill, který za sebou nechal spoušť po celé Evropě. V roce 2007 proto 85 % těžby představovala těžba živelní, která měla za úkol odklidit následky této přírodní katastrofy. Největší škody orkán napáchal v okrese Klatovy, kde po osmihodinovém řádění zničil téměř 3 miliony m³ dřeva.

Katastrofa současnosti

V loňském roce nemusely české lesy čelit tak krutým povětrnostním podmínkám, přesto se však většina dřevní těžby skládala z těžby nahodilé, způsobené škodlivými činiteli jako je vítr, sníh, námraza, hmyz, houbové choroby a další. Ta v roce 2018 představovala nejen historicky největší objem, ale zároveň i poměr v porovnání s těžbou plánovanou. S třiadvaceti miliony m³ dřeva představovalo neplánované kácení 90 % celkové těžby. Tím byl překonán i doposud nejvyšší poměr z roku 1985, kdy se nahodilá těžba na té celkové podílela z 82 procent.

Hlavním důvodem pro kácení stromů tentokrát nebyl silný vítr, ale jiný škůdce, který znehodnocuje dřevo. Tím je obávaný lýkožrout (kůrovec), který žije v lýku i ve dřevě naprosté většiny stromů, ale i uvnitř ovoce, v semenech, v listech nebo ve stoncích bylin. Hmyz se stává čím dál častějším důvodem pro těžbu, jelikož hmyzová těžba v roce 2016 poprvé předčila těžbu živelní a od té doby neustále roste. Hmyzové kácení tvořilo téměř 57 % z rekordní neplánované těžby roku 2018 a vyšplhalo se tak až na 13 milionů m³ dřeva bez kůry.

Největší problémy s dřevokazným hmyzem měla v roce 2018 Vysočina, kde hmyzová těžba představovala 70 % z celkového objemu vytěženého dřeva. Vysočina je zároveň krajem, který měl v roce 2018 vůbec největší objem vytěženého dřeva, na kterém se  z 97,5 % podílela nahodilá těžba. Ve všech krajích kromě Prahy přesahuje podíl nahodilé těžby 76 % a hranici devadesáti procent překonává kromě Vysočiny i Jihočeský, Olomoucký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj.

Zdroje problémů

Problémy českých stromů vězí například i ve složení našich lesů, které neodpovídá přirozené skladbě. Až 71,9 % českých lesů je tvořeno jehličnany (50,3 % všech českých stromů tvoří smrky) a pouze 27 % představují listnaté stromy. Přirozená skladba lesů je přitom naprosto opačná.

Podle doporučených hodnot Ústavu hospodářské úpravy lesů bychom oproti současnému stavu měli více než zdvojnásobit populaci buků, o patnáct procentních bodů snížit rozšíření smrků a opatřit lesy čtyřnásobkem jedlí. Jediným druhem, jehož rozšíření vesměs odpovídá doporučenému zastoupení, je borovice, která se od doporučení liší jen o 0,4 procentního bodu. Správné druhové složení lesa je přitom klíčovou součástí jeho odolnosti proti mnoha vnějším vlivům, jako jsou hmyz a nebo živelní katastrofy.

Vývoj cen

Napadení stromu hmyzem, houbami či postižení například při vichřici má negativní vliv na kvalitu dřeva, která se dělí do třech základních jakostních tříd s dalšími subkategoriemi. Dřevo první třídy je tím nejkvalitnějším materiálem s minimem přirozených vad. Tohoto typu je však obecně velmi málo a nejčastěji se proto prodávají dřeva druhých a třetích jakostních tříd. Do třetí jakostní třídy spadá dřevo s jakýmkoliv počtem přirozených vad, které může být napadeno brouky nebo hnilobou.

Nejdražším dřevem zůstává podle Dřevařského magazínu i pro letošní rok dub, jehož cena v kulatině se v druhé jakostní třídě může vyšplhat až na 9 800 korun za metr krychlový a v průměru za toto množství zaplatíte 7 570 Kč. Průměrná cena oproti druhému pololetí roku 2018 stoupla o 870 korun a dub je tak nejrychleji zdražujícím druhem dřeva. Zdražení přišlo i v případě kulatiny buku. Cena m³ buku stoupla o 120 korun na 2 480 Kč.

Ceny dřeva ovlivňují faktory na straně nabídky i poptávky. Silným nabídkovým faktorem letošního roku je kůrovec, resp. vynucená těžba napadeného dřeva. Tento faktor zasáhl zejména ceny smrkového dřeva. Na straně poptávky je důležitý růst stavební aktivity, který například pomáhá zvyšovat ceny dubového dřeva.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte

U modřínů, borovic, smrků a jedlí cena naopak klesla a nejlevnější dřevinou tak nadále zůstává právě borovice, jejíž průměrná cena se v druhé jakostní kategorii snížila o čtyřicet korun na 2 160 Kč za metr krychlový. V kategorii nejmenší jakosti označované jako III D se dá m³ borovice pořídit průměrně za 820 korun a v extrémních případech se jeho cena zastavuje až na šesti stech korunách.

Dub je nejdražším dřevem i mezi opracovaným řezivem, kde se jeho cena za m³ nesušených truhlářských fošen může vyšplhat na 22 000 korun a průměrně se pohybuje na 17 170 korunách. V případě sušených truhlářských fošen je nejvyšší prodejní cena 26 tisíc korun a průměr se tak dostává na 20 680 Kč. Zatímco cena kulatiny ve většině případů oproti roku 2018 klesla, v případě sušeného řeziva cena stoupla u všech zkoumaných kategorií, a to jak u truhlářského, tak stavebního dřeva.

Ceny nesušených řeziv dlouhodobě kolísají a nelze u nich pozorovat nějaký výrazný trend. Jedinou výjimkou jsou ceny dubových truhlářských fošen, které od prvního pololetí roku 2017 stabilně rostou a za tu dobu zdražily v průměru o více než šest tisíc korun za metr krychlový dřeva.