Sebevědomí Čechů

Podle poloviny Čechů nám chybí sebevědomí, posilují jej ale náročné životní situace. Sílu nám dodávají blízcí

Více než polovina Čechů si myslí, že naše sebevědomí je nižší, než by mělo být. Své osobní sebevědomí hodnotí lidé na desetibodové škále v průměru známkou 6,4. Výzkum agentury Ipsos pro Česko v datech zároveň ukázal, že sebevědomí sílí s prožitými náročnými situacemi, spojenými zejména s rodinným životem, a že svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Pro téměř tři čtvrtiny z tří tisíc respondentů průzkumu je hlavním zdrojem osobní síly právě rodina nebo přátelé.

Češi se vnímají jako málo sebevědomý národ. Podle 54 % z téměř tří tisíc respondentů průzkumu agentury Ipsos realizovaného pro Česko v datech je naše sebevědomí nižší, než by mělo být. Jen čtvrtina lidí si myslí, že je na vhodné úrovni. A pouze desetina se domnívá, že Češi jsou sebevědomější, než by měli být, přičemž tento názor je častější u mladší generace ve věku 18 až 24 let. Mezi mladými si téměř 18 % myslí, že Češi by měli být sebevědomí méně. S rostoucím věkem naopak roste přesvědčení, že bychom měli mít sebevědomí větší. Ve věkové skupině 55 až 65 let si to myslí téměř 64 % lidí.

Své vlastní sebevědomí hodnotí Češi na desetibodové škále v průměru známkou 6,36. Muži přitom považují své sebevědomí za vyšší než ženy. Lidé také sami sebe lépe hodnotí s rostoucím věkem. Zatímco u nejmladší skupiny 18 až 24 let dosahuje průměrné hodnocení na 6 bodů, u lidí ve věku 55 až 65 let je to 6,8 bodu. Pokud jde o vzdělanostní skupiny, za nejvyšší považují své sebevědomí lidé se základním vzděláním, nejníže ho hodnotí lidé s výučním listem. Sebevědoměji než ostatní se podle průzkumu cítí podnikatelé. Průměrně volí známku o 9 % vyšší než zbytek populace. Většina podnikatelů (66 %) také usuzuje, že míra našeho národního sebevědomí je nižší, než by měla být, a za zdravé považují vyšší sebevědomí než ostatní Češi. Podle podnikatelů takové zdravé sebevědomí dosahuje na příčku 7,8 bodu, zatímco průměrný výsledek za všechny respondenty je 7,4 bodu. V regionálním srovnání se z hlediska hodnocení vlastního sebevědomí staví na první příčku obyvatelé Ústeckého kraje. Na druhém a třetím místě následují Liberecký a Moravskoslezský kraj. Naopak nejníže své sebevědomí hodnotí lidé z Plzeňského kraje.

Osobní síla roste s náročnými situacemi

Průzkum ukázal, že míra sebevědomí a osobní síly Čechů roste spolu s počtem prožitých zátěžových situací. Osobní odolnost podle lidí nejvíce posilují události a zkušenosti z rodinného života, jako je těhotenství, narození a výchova dětí, postavení vlastního domu nebo domácí péče o postižené či seniory. Mezi náročné životní situace spojené s růstem osobní síly a sebevědomí ale patří i záchrana života nebo zažití živelní pohromy jako povodně nebo požáru. Vlastní odolnost také respondentům posílily situace jako rozchod s partnerem či partnerkou, změna zaměstnání nebo začátek života v nové zemi. U podnikatelů se jako zásadní často objevuje i složení státních zkoušek na vysoké škole.

Nejdůležitější je rodina

Svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Pomáhá jim v tom především rodina, kterou téměř šest z deseti respondentů označilo za ten nejdůležitější zdroj sebevědomí a osobní síly a téměř osm z deseti respondentů ji jmenovalo jako jeden ze zdrojů, který jim sebevědomí osobní sílu dodává. Častěji to přitom bylo u žen. Druhá příčka patří přátelům, kteří jako hlavní zdroj sebevědomí a osobní síly fungují pro 14 % dotázaných a téměř 64 % lidí je jmenuje jako jeden z důležitých faktorů. Častěji jsou to opět právě ženy. Kariéru nebo peníze uvedlo jako hlavní zdroj sebevědomí vždy jen po 5 % respondentů, a tentokrát to častěji byli muži. Pokud si ale lidé mají vybrat z více možností, volí peníze a výši příjmu častěji (37 %). Pro podnikatele je hlavním zdrojem pro čerpání osobní síly také rodina. Bezmála polovina z nich ji volí jako ten nejdůležitější zdroj, jako jednu z možností ji zvolily tři čtvrtiny podnikatelů. Druhé místo patří jejich vlastnímu podnikání, které jako hlavní zdroj sebevědomí a osobní síly jmenovalo 11 % podnikatelů. Celkově tuto možnost uvedlo 46,5 % podnikatelů.

Podpora rodiny a přátel je tedy pro Čechy významným faktorem, který ovlivňuje jejich život. V mezinárodním srovnání si z tohoto hlediska vedou velmi dobře. Evropský statistický úřad Eurostat v minulosti zkoumal, jestli se Evropané mají na koho obrátit s osobními problémy. Češi v tomto ohledu dopadli výborně, protože před námi se umístily jen tři evropské země – Kypr, Španělsko a Slovensko – a stejně dopadlo ještě Maďarsko. Až 97,7 % Čechů starších šestnácti let má někoho, na koho se může obrátit s osobními problémy. Sociální zázemí dává Česku dobrý výsledek i v celosvětovém srovnání. V žebříčku World Happiness Report z roku 2020 obsadili Češi celkové 19. místo, a k tak dobrému výsledku jim pomohla zejména častá kladná odpověď na otázku, zda se mohou se svými problémy kdykoliv obrátit na rodinu nebo přátele, kteří jim pomohou.

Výzkum také ukázal, že lidé rozlišují mezi vlastním sebevědomím a tím, jak je vnímá jejich okolí. Ve chvíli, kdy mají Češi hodnotit sami sebe, volí v průměru o 4 % horší známku než v případě, kdy se mají zamyslet nad tím, jak by je asi hodnotili jejich blízcí a kamarádi. Pochvalu od ostatních přitom jen 18 % respondentů bere jako hlavní motivaci k tomu, aby sami sebe překonávali a posouvali se v životě dále. Takovou motivaci nám většinou (73 %) dává hlavně pocit, že jsme zvládli náročný úkol. I pro nadpoloviční většinu podnikatelů představuje hlavní motivaci pro další překonávání se pocit, že už zvládli nějaký náročný úkol. Pro 15 % z nich je nejdůležitějším faktorem finanční úspěch a možnost dávat práci ostatním. Desetina podnikatelů zase jako hlavní motivaci označuje dobré reference spojené s jejich podnikatelskou činností.

Národní sebevědomí spojujeme s politikou

Mají-li Češi uvést příklad silného a sebevědomého Čecha, na prvním místě (ve třetině případů) jej hledají v oblasti politiky. Nejčastěji se zde objevují jména Václava Havla a Tomáše Garrigua Masaryka. Na druhém místě (14 %) potom volí Češi hudebníky, kterým jednoznačně dominuje Karel Gott. Na třetím se umisťují sportovci (10 %) v čele s Jaromírem Jágrem. V těsném závěsu za nimi figurují historické osobnosti (9 %), mezi kterými zaujímá první příčku Karel IV. a druhou Jan Hus. Podnikatelů se průzkum také dotazoval na osobnosti, které by jim mohly být příkladem, jak podnikat. Téměř polovina z nich (47 %) si ale nedokázala na žádný vzor silného a sebevědomého byznysmena vzpomenout. V několika málo procentech případů jmenovali Petra Kellnera, Andreje Babiše nebo Tomáše Baťu. Do trojice vůbec nejdůležitějších vlastností silných a sebevědomých podnikatelů patří podle výsledků průzkumu vytrvalost (27 % ji jmenovalo jako hlavní podmínku, 76,5 % jako jednu z důležitých vlastností), zodpovědnost (25 % a 73,5 %) a orientace na své cíle (17 % a 54,5 %).

Politika také dominuje (v 27 % případů) v situacích, kdy podle Čechů národ prokázal své sebevědomí. A to zejména v kontextu listopadu 1989 nebo srpna 1968. Druhé místo s 12 % sdílí současná pandemie koronaviru s válkami. Třetí nejčastější ukázkou národního sebevědomí jsou podle průzkumu sportovní události (10 %). Zajímavé ale je, že 45 % dotázaných, tedy téměř polovina, si nedokázalo vybavit žádnou situaci, v níž by Češi jako národ prokázali své sebevědomí a osobní sílu. I to může být známkou toho, že máme tendenci naše sebevědomí spíše podceňovat. Nízkou míru národní hrdosti ukazuje i loňský výzkum World Values Survey, podle kterého je na svou zemi hrdých jen 74,6 % české populace. Mezi evropskými zeměmi je to pátý nejhorší výsledek. Méně než my jsou na svou národnost pyšní už jen v Německu, Bosně a Hercegovině, Makedonii, Švýcarsku a Andoře.

Dopady pandemie

Pokud jde o současnou pandemii, čtyři z deseti českých podnikatelů ji z byznysového hlediska vnímají pozitivně. Vidí v ní zejména možnost využít nové podnikatelské příležitosti, které dříve na trhu nebyly. Vnímají ji také jako vhodnou dobu pro osvojení práce s novými online kanály. Části z nich také krize dokonce přinesla více zakázek. Mezi podnikateli přesto v 58 % případů převládá názor, že jim krize nové příležitosti pro jejich podnikání. neposkytuje. Tito dotázaní si stěžují zejména na úbytek zakázek a klientů, nižší příjmy, ale také na omezení nebo úplný zákaz jejich činnosti.

Na dopady koronavirové pandemie na finanční situaci lidí se ptal také průzkum Eurobarometru z října 2020. V Česku 34 % respondentů odpovědělo, že dopady krize na vlastní finanční situaci již pociťuje, a 27 % lidí očekávalo, že dopady přijdou. Dopadli jsme tak o něco lépe než evropský průměr. Nejlépe si vede Dánsko, kde více než polovina lidí (54 %) dopady koronaviru na svou finanční situaci neočekává.