Výdaje domácností na potraviny

Výdaje domácností na potraviny

České domácnosti vynaloží 17,1 % svého rozpočtu na jídlo a pití. Jíst maso alespoň jednou za dva dny si nemůže dovolit přes 4 % z nich

Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.

Na jídlo a nealkoholické pití připadne 17,1 % z veškerých výdajů českých domácností, vyplývá to z posledních dat Eurostatu pro rok 2020. Česká republika se v tomto blíží eurounijnímu průměru, který činí 16,4 %. Nejhůře z EU dopadly rumunské domácnosti, které na jídlo a pití vynaloží více než čtvrtinu svých celkových výdajů, po nich následují domácnosti z Pobaltí a Balkánu. Naopak třeba v Lucembursku nebo Irsku dají lidé za potraviny a pití méně než desetinu svých výdajů.

Z dlouhodobého hlediska se tento podíl rozpočtu vyčleněný na potraviny a pití příliš nezměnil. V roce 1995 činil 19 % a poté klesal, a to až na 14 % (2010). Nicméně od té doby opět stoupá. Zásadní skokový růst z 15,2 % o dva procentní body nastal mezi roky 2020 a 2021 a na základě rostoucí inflace lze v příštích letech očekávat i překonání hodnoty roku 1995.

Celkově vidíme patrný rozdíl mezi bývalým západním a východním blokem Evropy. Zatímco v sousedním Německu dají rodiny za jídlo a pití 12 % svých výdajů, v Polsku už tato hodnota činí 17,9 % a na Slovensku dokonce 19,4 %.

Maso je dostupnější než před deseti lety

Maso, nebo vegetariánskou obdobu, si alespoň jednou za dva dny nemůže kvůli jeho ceně dovolit 4,1 % českých domácností. Počet těchto případů dlouhodobě klesá, například v roce 2013 si maso jednou za dva dny nemohlo dovolit 13,1 % domácností.

Češi jsou v tomto ohledu podstatně lepší, než jaký je evropský průměr, který činí 8,1 %. Nejhoršího výsledku dosahuje Bulharsko, kde si maso alespoň jednou za dva dny nemůže dovolit 25,9 % domácností, přičemž v roce 2012 to bylo dokonce 51,9 % domácností.

Autor článku:

Milan Mařík

Zástupce šéfredaktora

Milan se zaměřuje na témata spjatá s ekologií, technologiemi a společností. Zejména vlivem technologií na společnost se zabýval již při studiu sociologie na Masarykově univerzitě v Brně. Po završení studia se pak coby výzkumník věnoval vlivu nadměrného turismu na malé a střední obce v Česku.

Mohlo by vás zajímat