Vývoj výdajů domácností

Ceny služeb v Česku zvedá nízká nezaměstnanost a rostoucí mzdy. K poklesu došlo v posledních letech jen u telekomunikace – za minutu volání zaplatíme o 42 % méně

Od roku 2013 nejvíce vzrostly výdaje na elektřinu, plyn a další služby – o více než 50 %. Výrazně stouply také výdaje Čechů na nájemné, které se mezi lety 2013 a 2022 zvýšily o 41 %. Naopak k poklesu došlo v případě telekomunikačních služeb, kde hodnota cenového indexu spadla ze 106,8 na 97,2. Čistá cena za minutu volání poklesla z 1,2 koruny na 0,7. V případě mobilních dat došlo k poklesu ještě výraznějšímu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dokonce z 0,3 na 0,02 koruny.

Spotřební výdaje českých domácností od roku 2013 podle Eurostatu neustále narůstaly. K nejskokovějšímu nárůstu došlo napříč kategoriemi mezi rokem 2021 a 2022. U jídla a nealkoholických nápojů index výdajů v dlouhodobém horizontu roste od roku 2016, přičemž největší meziroční skok rovněž nastal v roce 2022. Detailnější pohled nabízí například ceny chleba, které v tuzemsku sleduje Český statistický úřad. Zatímco v prosinci roku 2013 stál jeden kilogram chleba průměrně 23,1 korun, v prosinci 2021 už se průměrná cena vyšplhala na 29,8 korun. O rok později pak cena rekordně vyskočila na 44,3 korun, což představuje skoro dvojnásobek oproti začátku sledované dekády. V tomto případě se jedná o spotřebitelské ceny platné pro daný rok, v jejichž vývoji se promítá výrazně inflace.

Křivka indexu sledující výdaje za oblečení a obuv se nevyvíjela tak jednoznačně, nicméně od roku 2019 narůstala, a největší skok i tato oblast zaznamenala mezi rokem 2021 a 2022. Výdaje za nájemné v Česku dle indexu až na výkyv v roce 2021 rostly, a podobně jako u předchozích zmíněných oblastí zaznamenaly největší nárůst mezi roky 2021 a 2022. Česko v takovém trendu není ojedinělé, nájmy se plynule zvyšovaly také v Evropské unii jako celku; od roku 2010 do roku 2024 narostly téměř o 25 %. Ač ne tak radikální, trend plynulého nárůstu výdajů se v Česku dotýká i dodávek vody a dalších služeb souvisejících s bydlením, jako je stočné či svoz odpadu. Průměrná cena za jeden kubík vodného a stočného byla v Česku v roce 2013 78,6 korun, v roce 2022 101,9 korun.

Vyšší ceny služeb v Česku: začarovaný kruh poháněný napjatým trhem práce

Pro českou ekonomiku platí, že růst cen služeb je prudší než růst cen zboží. „Na rozdíl od zboží, které je obchodovatelné přes hranice (tradables), jsou služby typicky neobchodovatelné (non-tradables). Jejich ceny jsou tedy formovány lokálními faktory, nikoliv globální konkurencí. V malé otevřené ekonomice, jako je Česká republika, se ceny tradables drží na uzdě díky globálnímu tlaku, zatímco ceny služeb rostou rychleji, protože odrážejí domácí podmínky – především rostoucí mzdy. Kombinace těchto faktorů vede k inflačním tlakům, které zasahují přímo do peněženek spotřebitelů,“ vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Vliv na to má nízká nezaměstnanost v Česku, za které musejí zaměstnavatelé zvyšovat mzdy, aby mohli snáze získávat pracovníky. To zvyšuje jejich provozní náklady, což se do cen služeb promítá. Děje se tak hlavně v oblastech, kde není snadné stávající nabídku rozšířit – například v pohostinství, zdravotnictví nebo dopravě. „V praxi to znamená, že lidé sice vydělávají více, ale zároveň čelí vyšším výdajům na základní služby,“ dodává David Navrátil a upozorňuje, že začarovaný kruh poháněný napjatým trhem práce, který dává cenám služeb impuls k růstu, je obtížné zastavit bez strukturálních změn.

V kontextu nedávné krize cen energií vykazuje index výdajů domácností nejstrmější linku v případě posledního sledovaného roku 2022 v oblasti sdružující elektřinu, plyn a další paliva. Čistá cena za jednu kWh elektřiny pro domácnosti dosahovala v roce 2013 3,6 koruny, v roce 2024 platily domácnosti dvojnásobek. Kilowatthodina plynu pak na počátku sledovaného období vyšla bez DPH na 1,4 koruny a svého vrcholu dosáhla v druhé polovině loňského roku s cenou 2,3 koruny. Výjimku ve sledovaném trendu představovaly pohonné hmoty. Korunové ceny za litr benzínu Natural 95, nafty i LPG se pro české spotřebitele během období 2013 až 2024 nevyvíjely jednoznačným směrem, spíše kolísaly. „Skokový nárůst se nicméně projevil v březnu 2022 po začátku války na Ukrajině. Průměrná cena benzínu Natural 95 dosáhla svého maxima s hodnotou 47,2 v červnu 2022. Nafta stála nejvíce o měsíc později, kdy se průměr ceny dostal na 47,4 koruny,“ přibližuje analytička Česka v datech Hana Vincourová.

Klesajícím trendem si mezi lety 2014 a 2020 prošly výdaje za osobní dopravní služby, kam spadá přeprava vlakem, autobusem nebo také taxi služby. Tyto služby zaznamenaly nárůst až v posledních dvou sledovaných letech. „Dopravní služby ovlivnil pokles cen ropy, která vzrostla po začátku války na Ukrajině. Vliv měla také pandemie covidu – zvýšená poptávka po dopravních službách, a zároveň omezení na straně nabídky,” komentuje vývoj David Navrátil z České spořitelny.

Za jednotku mobilních dat i za provolanou minutu Češi postupně platí méně

Komunikace je jedinou zastřešující oblastí, u které index výdajů domácností klesal nebo stagnoval, ale nenarůstal. Zahrnuty jsou zde kromě telekomunikačních služeb také komunikační zařízení a softwary. Pozvolný pokles vykazuje však i samostatný sektor informačních a komunikačních služeb. Ojedinělý pokles cen u komunikace potvrzuje ve Zprávě o vývoji cen na trzích elektronických komunikací v období 2019–2023 Český telekomunikační úřad (ČTÚ). „(...) celková cenová hladina v sektoru dle sledovaného indexu pro pošty a telekomunikace jak za většinu hodnoceného období (2019–2023), tak i za více jak uplynulé dvě dekády, klesala, tj. docházelo k deflaci. Tímto cenovým vývojem tak byl sektor telekomunikací výjimečný a přispíval k tlumení inflačního růstu v ekonomice,” uvádí ČTÚ ve zprávě.

Zatímco s cenami balíčků služeb postavených na pevném internetovém připojení spadá Česko podle mezinárodního srovnání Evropské komise z roku 2022 mezi levnější země, v případě balíčků mobilních služeb vychází podle srovnání naopak jako jedna z nejhorších. Logika měření cen podle balíčků služeb ale nemusí adekvátně vypovídat o vývoji cen za služby jako takové, neboť vychází z cen, které operátoři v jednotlivých zemích uvádějí na svých webových stránkách a nezahrnuje datově neomezené tarify či zvýhodněné nabídky související s kombinací služeb. Podle ČTÚ byly přitom právě ceny neomezených tarifů (co do volání, dat i SMS) i v evropském porovnání v roce 2023 průměrné. Úřad ve zprávě dodává, že neomezené tarify také „zaznamenaly z pohledu uživatelů pozitivní cenový vývoj, když jejich ceny ke konci sledovaného období klesly téměř o 40 %.“

Cena volání za deset let klesla o 42 %

Za dekádu 2014 až 2023 jednotkové ceny za volání v mobilní síti i za spotřebovaná mobilní data v Česku klesaly. Zatímco minutový hovor stál Čechy v roce 2014 bez DPH průměrně 1,23 koruny, v roce 2023 cena klesla o 41,5 % na 0,72 koruny. Výrazněji klesala i jednotková cena za MB mobilních dat, která na počátku dekády odpovídala bez DPH 0,29 koruny, a v loňském roce spadla na 0,02 koruny. Například v případě operátora T-Mobile v posledních třech až čtyřech letech klesla cena za 1 MB dat o 60 %.

„Z evropských zemí, kde působí mateřská společnost Deutsche Telekom, tu přitom máme největší porci neomezených datových tarifů, kterým stále narůstá počet uživatelů Na špičce v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie i se zbytkem světa je naše mobilní síť také co do kvality,“ dodává finanční ředitel společnosti T-Mobile Pavel Hadrbolec.

ČTÚ v návaznosti na aktuální cenový vývoj očekává, že také kvůli nahrazování klasického volání hovory přes internetové aplikace průměrná cena za volání již dále klesat nebude. Vyplývá to také z nedávného průzkumu mobilního trhu. „Ze stejného důvodu očekáváme spíše nárůst jednotkové ceny za SMS. Naopak u mobilních dat lze s ohledem na stále rostoucí spotřebu a navyšování datových limitů v tarifech mobilních operátorů očekávat další pokles jednotkových cen,” nastínila mluvčí ČTÚ Tereza Meravá.