Tento měsíc byl spuštěn webový portál Česko v datech a jedna z úvodních studií se věnuje zastoupení žen v politice v dolních komorách od roku 1918. Díky studii se tak dozvíme, že za uplynulých 97 let vstoupilo do dolních komor 1 082 žen a také, že historicky nejvyšší zastoupení žen v dolních komorách, a to 30 %, bylo po volbách v roce 1986 v tehdy komunistickém Československu. Za celou dobu se zastoupení žen pohybuje v průměru na 15,62 %. Nejúspěšnějšími volbami pro ženy pak v novodobé historii byly volby v roce 2010. Do křesel zasedlo 22 % žen.

Po nesmělých začátcích v letech 1918, kdy ženy obsadily 3 % křesel, nám čísla ukazují, že v dobách minulého režimu se počet žen v dolních komorách pohybuje okolo 25 % a kulminuje na již zmíněných 30 %. Po změně režimu zastoupení žen prudce klesá, a to na 10 %. Co tuto změnu způsobilo? V první řadě změna politického režimu. V dobách komunismu bylo vše koordinované, plánované a určované, a to včetně politické reprezentace. V té době pro obsazení křesel v dolních komorách platily také kvóty. Prudký pokles způsobený změnou režimu pak ukazuje, že ženy byly z veřejného života nasměrovány do sféry soukromé a rodinné. Není se čemu divit. Systém nedovoloval svobodnou volbu, a do parlamentu tak musel zasednout zástupce každé ze skupin – mužů i žen, Čechů i Slováků. Po změně politického režimu pak přirozeně odešli lidé, kteří chtěli upřednostnit jinou kariérní nebo životní volbu.

V následujících dvaceti letech pak vidíme přirozený nárůst žen, které obsazují křesla v obou komorách a nyní jsou na úrovni 20 %. Tento nárůst dokazuje, že ženy o aktivní politiku zájem mají a jsou rozhodnuty se podílet na vedení a řízení státu. Volby v roce 2010 pak chápu tak, že i voliči a voličky chtějí ženy v politice, protože v tomto volebním roce řada voličů využila možnost preferenčních hlasů. Ženy se posouvaly nejčastěji z 21. místa na první příčky. Ale zdá se, že tento nástroj na podporu žen v politice má i své limity, potenciál na zvýšení zastoupení žen je 5 %. Pokud bychom tedy chtěli, aby se v dalších volbách do dolních komor dostalo 30 % žen, což je doporučovaný limit pro očekávanou změnu v politice, bylo by třeba přidat další z možných nástrojů, a tím jsou kvóty. A můžeme zde mluvit o kandidátních listinách (což jsou kvóty na začátku procesu) anebo o obsazených křeslech (kvóty na konci procesu). Návrhy na zavedení kvót již zazněly, naposledy v letošním roce, a to s hranicí 40 % pro kandidátní listiny politických stran. Návrh zákona zatím nebyl schválen.

A moje prognóza na volby v roce 2017? Do dolních komor zasedne 23 % žen.