Kolik svařáků pořídíte za průměrnou výplatu v českých krajích? Svařákonomika odhaluje propastné rozdíly!
V roce 1986 přišel magazín The Economist poprvé s tzv. Big Mac indexem a na srovnání cen populárního sendviče od McDonald’s po celém světě se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech. Do podobného srovnání se v adventním čase pustilo i Česko v datech. Jenom se místo na země světa zaměřilo na české, moravské a slezské kraje a namísto Big Macu si jako předmět výzkumu vzalo komoditu pro náš vánoční trh mnohem typičtější.
Big Mac není zrovna vánočním symbolem, proto jsme se rozhodli analyzovat něco tradičně českého a zavést i v rámci naší republiky vlastní index, na kterém by bylo možné jednoduše ukázat rozdíly v cenových hladinách jednotlivých krajů.
Jak ale najít takovou komoditu, kterou byste našli v Česku skutečně všude a jejíž složení nebo specifika distribuce - a tím pádem i cenu - by co nejmenším způsobem ovlivňovala geografická poloha? Cukroví se peče všude jinak, vánočky jakbysmet, rybníky plné kaprů nejsou na každém rohu a čím dál jsme od lesa, tím více zpravidla zaplatíme za vánoční stromek.
Ideálním kandidátem na tvorbu indexu se proto stalo svařené víno. To je všude stejné: Červené víno, cukr, badyán, skořice, hřebíček, citron, pomeranč a je hotovo. Svařák index byl na světě. Pardon, v Česku!
Namísto dnes používané Burgereconomics (ekonomické situace vysvětlované skrze burgery) tak zavádíme nový, ryze český pojem Svařákonomika. Svařákonomika na jedné straně porovnává ceny svařeného vína na vánočních trzích krajských měst ČR (a překvapivě v nich nachází místy až propastné rozdíly), na straně druhé pak dává ceny hřejivého nápoje do souvislosti s průměrnou mzdou daného kraje. Snadno tak můžeme zjistit, kolik svařáků by si občan s průměrnou mzdou mohl dovolit během návštěvy vánočního trhu na náměstí svého krajského města. A pokud se rozhodne vycestovat do zahraničí a navštívit vánoční trhy v sousedních zemích, má nyní možnost si porovnat cenu svařáku i s nimi - zjistili jsme pro vás, kolik stojí svařené víno ve Vídni, Curychu a dalších evropských městech.
„Svařák index samozřejmě nemůže nahradit detailní ekonomické statistiky, nicméně může vtipnou, nápaditou formou pomoci popularizovat problematiku rozdílu v kupní síle mezi regiony České republiky, podobně jako to na úrovni zemí činí časopis Economist s použitím cen hamburgerů, nebo švýcarská banka UBS s cenami telefonů iPhone. Výsledky potvrzují, že nejlépe nemusí být tam, kde jsou nejvyšší platy, záleží také na cenách zboží a služeb. Moravskoslezský kraj trápí dlouhodobě nadprůměrná nezaměstnanost, problémy důlního průmyslu a řada dalších obtíží, ale alespoň si lidé v tomto kraji mohou na vánočních trzích koupit svařák výrazně levněji než v metropoli,” říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
A jak si oproti českým cenám stojí zahraniční trhy? Z měst, ve kterých jsme ceny zjišťovali, si nejdražší svařák koupíte v Curychu. Zaplatíte za něj 5,5 eura, v přepočtu tedy skoro 150 korun. Ve Vídni pořídíte svařák v průměru za 4 eura, v Drážďanech za 3,80. Nižší ceny mají pak například v Brémách, kde necháte 3,5 eura a Stuttgartu, 3 eura. Nejlevněji však tento vánoční nápoj koupíte v Berlíně, kde stojí méně než polovinu toho, co v Curychu, tedy pouze 2,50.
„Stejně jako Burgereconomics nikdy neměla ambici být přesným ukazatelem vychýlení měnových kurzů (spíše měla sloužit jako příklad, na kterém by bylo možné názorně vysvětlit teorii měnových kurzů), uvědomují si tvůrci Svařákonomiky její limity,“ vysvětluje Country Manager SAS Institute ČR Zdeněk Honek. „Jen těžko lze dosáhnout ideální situace, ve které bychom za všechny svařáky ve všech městech České republiky zaplatili stejnou částku,“ dodává k problematice Ivo Růžička, Production Stream Director Unicorn Systems.
Svařák index nebere v potaz kvalitu nabízeného nápoje v jednotlivých městech (ačkoli naši terénní pracovníci řadu z nich v rámci výzkumu ochutnali), ani cenu vstupních ingrediencí, ani turistický potenciál jednotlivých měst. Navíc chápeme, že se najdou i tací, kteří stánky se svařákem obejdou na vánočních trzích velkým obloukem a raději si dají čaj nebo horkou čokoládu. Nebo pivo.
