Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

V České republice je 72 vysokých škol. Z toho je 43 soukromých, 26 veřejných a 2 státní, celkově tak mají studenti možnost studovat na 153 fakultách. Asi se vám právě v hlavě rozsvítila klasická otázka: ‚‚není to moc?‘‘

Můžeme vás částečně uklidnit, zde problém není. Co se týče počtu vysokoškolských institucí přepočteno na obyvatele, Česká republika nijak nevybočuje – ani v rámci Evropy, ani v rámci světa. Na 147 000 Čechů vychází jedna vysoká škola. Evropští rekordmani jsou v tomto směru Lotyši, jedna VŠ zde přijde na 63 000 obyvatel.

Zájem o studium v poslední dekádě prudce roste

Zároveň však musíme přiznat, že na všem je trochu pravdy, problém je ovšem spíš v počtu studentů. Ke školnímu roku 2014/2015 jich totiž na českých vysokých školách studovalo 347 339. To je oproti roku 2001 nárůst o 71%. Jak říká Jan Čadil, rektor Unicorn College: „Pokud jde o údajnou „devalvaci vysokoškolských titulů“, ta není zcela logicky způsobena počtem vysokoškolských institucí, ale počtem vysokoškolských studentů a potažmo absolventů. Snaha dohnat vyspělé země v podílu vysokoškolsky vzdělaných nese svoje ovoce. Nárůst u nejmladších ročníků byl nicméně tak prudký, že se nutně nemohl obejít bez tlaku na pokles kvality.“ Přestože v posledních několika letech dochází k úbytku uchazečů o vysokoškolské vzdělání v absolutních číslech, neznamená to, že by se snižoval zájem o tento typ studia. Úbytek je způsoben především demografickým vývojem, tedy poklesem populace 19 letých uchazečů. Podíl uchazečů o VŠ vzdělání v tomto věku naopak roste, v současnosti činí více než 70%. Co se týče absolventů VŠ, v roce 2001 dostudovalo v ČR vysokou školu 30 103 studentů. O 13 let později počet absolventů činil již 88 152 – tedy takřka trojnásobek.

V diskusi o koncepci vysokoškolského vzdělávání v ČR se v poslední době stále častěji objevují názory, že po éře traktoristů a soustružníků přišla éra manažerů. Assistant Marketing Manager je sice neméně platný člen společnosti, ale prasklé těsnění hlavy motoru vám nevymění. Nicméně – jak říká známé pohádkové úsloví: konec dobrý, všechno dobré. ‚‚Není to pravda, nejsme nijak zbytečně překvalifikovaní, podíl vysokoškolsky vzdělaných občanů v populaci je u nás přibližně 28 %, mírně tedy zaostáváme za průměrem vyspělých zemí, který podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj činí 32 %,‘‘ objasnil Zdeněk Honek, Country manager SAS. Problémy českého vysokého školství jsou tak spíše porodními bolestmi, jež jsou způsobeny překotnou snahou dohnat vyspělejší kolegy.

O jaké obory je zájem?

Růst zájmu o vysokoškolské studium nebyl z hlediska oborů od roku 2001 do současnosti rovnoměrný. Zatímco technické vědy a nauky zaznamenaly relativně slabý nárůst počtu uchazečů (27%), humanitní obory zaznamenaly obrovský nárůst uchazečů (téměř 120%). „Je poměrně známým faktem, že atraktivita technických oborů v čase neroste, jsme svědky spíše stagnace, případně poklesu zájmu,“ komentuje Jan Čadil z Unicorn College. „Zarážející je to z mého pohledu například u informatiky, která přitom absolventům nabízí kreativní zaměstnání a vynikající uplatnění na trhu práce.“

Důležitou roli hraje i praxe

Důležitou roli během studia na vysoké škole hraje i zájem studentů o sbírání praxe. Podle nedávného průzkumu Deloitte s názvem První kroky na trhu práce mezi českými vysokoškoláky vyplynulo, že téměř všichni studenti (bylo jich přes 90 %), kteří měli práci nebo stáž související s oborem jejich studia, se domnívají, že šlo o užitečnou zkušenost.

„Možnost získat a rozvinout nové schopnosti byla mezi studenty ohodnocena jako nejdůležitější kritérium při výběru zaměstnání spolu s příjemnou pracovní atmosférou. Mladá generace chce kreativní a různorodou práci, v níž se mohou naplno realizovat a uplatnit a rozvíjet svůj talent. Práce je musí bavit a chtějí, aby viděli konkrétní, hmatatelný dopad své práce,“ doplnila Lucie Lidinská, senior konzultantka v oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte.

Jaká je šance na dostudování?

Dostat se na vysokou a dokončit ji – to jsou dvě rozdílné věci. Vzali jsme tedy počty přijatých studentů a počty absolventů za posledních 5 let a podívali se detailně na jednotlivé školy a fakulty v ČR. Do výsledků se promítá jednak náročnost studia, ale i dobrovolné ukončení VŠ ze strany studenta.

Podíváme-li se na veřejné vysoké školy, ve statistice „úmrtnosti” vede Vysoká škole technická a ekonomická v Českých Budějovicích, kterou dostuduje pouhých 38,9 % studentů. Druhé místo náleží Univerzitě Pardubice, kde se šance na získání titulu pohybuje okolo 47 %. Za nimi následují Univerzita J. E. Purkyně a pražská VŠCHT, obě se pohybují těsně nad hranicí 50 %. Největší šanci na zvládnutí vysoké školy naopak máte, pokud se dostanete na Akademii múzických umění nebo na Akademii výtvarných umění v Praze. Dostuduje je zhruba 80 % přijatých, nicméně v tomto případě je to způsobeno především náročným přijímacím řízením a malým počtem studujících.

Zajímavý pohled nabízejí soukromé vysoké školy, kde najdeme instituce, které vystuduje více než 90 % studentů, tedy více než jakoukoli veřejnou VŠ. Avšak máme tu i soukromé školy, které se šancí na dostudování blíží těm veřejným, například pražská Unicorn College nebo Vysoká škola aplikovaného práva.