V Česku žije přes 570 tisíc cizinců. Většina v Praze, najdou se ovšem i zajímavé enklávy v menších městech. Kolik z nich je zaměstnaných a kolik podniká? A na kolik zahraničních studentů narazíme na českých školách? Přehledně jsme pro vás zpracovali data z Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.
Jaké finance plynou do tuzemské akademické sféry? Kolik je v ČR vysokoškolských studentů, kolik samotných vysokých škol a kolik vysokoškolských zaměstnanců? A jak se jejich počet měnil v průběhu historie Československa? Podívali jsme se v další analýze Česka v datech.
V roce 2017 u nás byla dokončena jen polovina bytů v porovnání s rokem 1989. Český realitní trh se stále potýká s útlumem výstavby v době hospodářské krize, poptávka vysoko převyšuje nabídku a ceny hlavně ve velkých městech rostou raketovým tempem. Navazujeme na článek o stavebnictví a přinášíme detailní informace o nabídce bytů v Česku. Kolik se u nás prodává bytů, na čem závisí jejich cena a kdo jsou ti, kteří je kupují?
Česká republika má nejnižší nezaměstnanost v EU, což je dobrá zpráva pro potenciální zaměstnance, horší už pro samotné zaměstnavatele. Jakým oborům aktuálně schází nejvíc lidí, kde je naopak stále přetlak uchazečů a kolik v Česku pracuje cizinců? Pracovnímu trhu se věnuje nejnovější analýza Česka v datech.
Studenti českých vysokých škol. Aktuálně jich je přes 311 tisíc. Většina z nich jsou ženy, kromě Čechů jde o početné skupiny Slováků, Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Jejich počty pomalu klesají, přesto se najdou obory, kde je studujících víc než kdy dřív. Jací jsou vlastně čeští vysokoškoláci z generace mileniálů? Co nejčastěji studují? Jaké nároky kladou na své budoucí zaměstnavatele a jakou mají představu o svém nástupním platu? Podnikněte s Českem v datech cestu do hlubin študákovy duše jedenadvacátého století!
Stovky hradů a zámků, více než tři desítky lázní, dvanáct památek UNESCO nebo třeba Mistrovství světa v ledním hokeji, závody MotoGP, Halové mistrovství Evropy v atletice a Plzeň jako Evropské hlavní město kultury. To jsou hlavní lákadla, za kterými v Česku od června 2014 do stejného měsíce roku 2015 mířili turisté. Projekt Česko v datech se tentokrát zaměřil na návštěvnost jednotlivých krajů ČR. Jak se vyvíjela během roku, jaké národnosti najdeme mezi turisty v jednotlivých regionech, nebo jaký rozdíl je mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky v českých krajích? Podívejte se na naši analýzu.
Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.
Expat neboli cizinec žijící dlouhodobě mimo zemi, jejíž má občanství, je dnes každý sedmý obyvatel Prahy. Počet cizinců v našem hlavním městě vzrostl za posledních deset let o sto procent a v polovině roku 2015 to bylo téměř 170 tisíc lidí. Zajímá vás, ve kterých městských částech žije nejvíc cizinců? A jaké je rozložení jednotlivých národností? Podívejte se na naši analýzu!
