Od roku 2013 nejvíce vzrostly výdaje na elektřinu, plyn a další služby – o více než 50 %. Výrazně stouply také výdaje Čechů na nájemné, které se mezi lety 2013 a 2022 zvýšily o 41 %. Naopak k poklesu došlo v případě telekomunikačních služeb, kde hodnota cenového indexu spadla ze 106,8 na 97,2. Čistá cena za minutu volání poklesla z 1,2 koruny na 0,7. V případě mobilních dat došlo k poklesu ještě výraznějšímu – dokonce z 0,3 na 0,02 koruny.
Centrální vytápění je nejrozšířenějším způsobem vytápění v sektoru služeb a využívá ho i 40 % domácností. Na centrální zdroje tepla je zároveň napojena téměř polovina nově postavených bytů. Podle odhadů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) se ceny tepla v letošním roce budou pohybovat v průměru od 875 korun za GJ v Pardubickém kraji až po 1 223 korun za GJ v Praze, kde obyvatelé zaplatí za teplo nejvíce. Na konečnou cenu pro spotřebitele má vliv nejen cena surovin a údržba zařízení, ale také rostoucí cena emisních povolenek, která za poslední čtyři roky vzrostla 2,5krát. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Česko v datech.
Ačkoliv tři čtvrtiny z rodinných domů postavených do roku 1970 mají aspoň nějakou formu zateplení, ve většině případů spoléhají majitelé jen na vyměněná okna s tepelněizolačním zasklením. Zateplenou střechou disponuje jen každý čtvrtý rodinný dům a zateplenými stěnami 30,5 % z nich. Absence komplexního zateplení přitom výrazně snižuje efektivitu dalších úsporných energetických opatření jako např. tepelných čerpadel, jelikož zateplení může samo o sobě až trojnásobně snížit spotřebu energie. Zatímco nové budovy budou muset být podle nedávno schválené revize evropských pravidel o energetické náročnosti budov bezemisní, tj. využívat zateplení a obnovitelné zdroje energie, ty starší v energetických úsporách stále pokulhávají.
Vody v řekách ubývá a v poslední době se snižují i stavy spodních vod. Ty přitom mimo jiné představují důležitý zdroj pitné vody. Poukazují na to data Českého hydrometeorologického ústavu. Například hodnota indikátoru standardizované měsíční vydatnosti pramenů, tzv. VAL, poklesla za posledních 10 let u hlubokých vrtů o 127 %. Podle některých modelů v budoucnu sice může více pršet, srážky ale budou nerovnoměrné, a především v důsledku oteplování vzroste výpar. Ten byl například mezi lety 2015 až 2019 o 17 % nad dlouhodobým průměrem. S tímto problémem mohou pomoci vědecké projekty jako Chytrá krajina, ale i sukcese či bobři.
Duševní zdraví je stále častěji zmiňovaným tématem, o které se zajímají bezmála dvě třetiny českých dětí a dospívajících. Těm podle průzkumu společnosti T-Mobile a organizací Nevypusť duši a G82 nejvíce pomáhá kontakt s kamarády či fakt, že se mají komu svěřit. Z průzkumu vedeného se 400 dětmi ve věku 12–19 let vyplynulo, že se u svých kamarádů nejčastěji setkávají s neklidem a nepozorností. Téměř 47 % z nich se ale svěřilo i s tím, že u kamarádů pozorují sebepoškozování či sebevražedné myšlenky. Duševními onemocněními jich podle UNICEF v Česku trpí zhruba 11 %, častěji jde o chlapce. Ti přitom duševní zdraví řeší méně než dívky.
V českém zdravotnictví počet lékařek dlouhodobě převyšuje počet lékařů. Jejich počet neklesá ani v posledních letech, a se 79% podílem žen tak Česko patří mezi země s největším zastoupením žen v medicíně. Za jejich převahou stojí především stárnutí mužských lékařů, častý odchod do zahraničí, malý zájem mužských studentů, ale také technický vývoj zdravotnictví, které již nevyžaduje takovou fyzickou sílu jako dříve.
Česko se potýká ve srovnání se 43 sledovanými evropskými zeměmi s 13. nejrychlejším zdražováním potravin. Meziroční potravinová inflace totiž v tuzemsku činila 24 %. Výrazně zdražila například slepičí vajíčka, jejichž cena se zvýšila o 92 %, bílé víno či med lze naopak pořídit za podobnou cenu jako vloni.
Dezinformační weby v Česku loni zveřejnily 197 177 článků. To je o 6 % více než v předchozím roce. Současně klesá počet lidí, kteří si myslí, že jsou schopni rozlišit dezinformace od ostatních zpráv. Letos se tak vyjádřilo 56 % Čechů, zatímco před šesti lety to bylo ještě 67 %. Tento pokles nicméně nemusí znamenat pokles mediální gramotnosti, ale naopak to, že Češi přistupují k médiím kritičtěji.
Češi duševní zdraví považují za důležité, ale pokud nastanou problémy, pomoc vyhledá jen 6 % z nich. Příčinou je nedůvěra v psychologické/psychiatrické odborníky. Například psychoterapie může dítěti pomoci jen podle poloviny Čechů a psychofarmaka podle pětiny. Spíše než profesionální pomoc upřednostňují pro své potomky pobyt v přírodě či kontakt s kamarády, vyplývá to z průzkumu realizovaného pro T-Mobile a neziskovou organizaci Nevypusť duši. Dalším problémem je ale i nedostatek péče, například na dětského psychiatra či psychologa se průměrně čeká až 6 měsíců.
České stromy trápí úbytek jehličí a listí. Defoliace je známkou toho, že stromy nejsou v dobrém stavu. Zcela zdravých jehličnanů starších 59 let (pokud jde o množství jehličí) jsou v Česku jen 2 %, listnáčů ve stejné věkové kategorii pak 13 %. Za špatný zdravotní stav mohou především vlny extrémního sucha a kůrovcová kalamita. Česká zemědělská univerzita ve spolupráci se společností T-Mobile spustila projekt Jevany, v rámci něhož budou vědci pomocí senzorů, dronů a internetu věcí hledat možnosti ochrany lesů před zhoršujícími se podmínkami.
