Během posledního roku se 31,8 % českých firem setkalo s kybernetickým útokem. Další desetina nicméně ani nemá přehled o svém zabezpečení. Čtvrtina podniků pak nepovažuje úroveň svého IT zabezpečení za dostatečnou, nicméně jen necelá třetina z těchto firem plánuje na něj zvýšit svůj rozpočet. Vyplývá to z průzkumu Česka v datech realizovaného prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
Češi dají za jídlo a nealkoholické pití 17,1 % rozpočtu své domácnosti. Tato hodnota od roku 1990 mírně klesla o necelé dva procentní body. Současně dlouhodobě klesá i počet domácností, které si nemohou aspoň jednou za dva dny dovolit maso, nebo jeho vegetariánský ekvivalent. Zatímco v roce 2020 to bylo pouze 4,1 % domácností, v roce 2013 šlo o 13,1 % domácností.
Předat firmu svým potomkům si přejí téměř dvě třetiny českých podnikatelů. Předávku na další generaci přežije ale jen třetina firem. Během pandemické krize se rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti, ale i alternativním způsobem pomocí svěřenských fondů. Zájem o oba typy řešení stoupl, a zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých 12 %, u svěřenských fondů šlo o téměř 40% nárůst. Vyplývá to z dostupných dat Evidence svěřenských fondů.
Během vánočních svátků roste počet zranění a požárů. Častěji se přitom zraňují ženy, které jsou také více ve stresu. Mezi nejčastější nehody patří úrazy spjaté s vánoční výzdobou a přípravou jídla, ale také zažívací potíže způsobené přejídáním. Objevují se však i takové situace jako poranění při rozbalování dárku. Pokud jde o požáry, o Vánocích hoří spíše v domácnostech kvůli adventním věncům a stromečkům. Na přelomu roku pak vzplanou keře a kontejnery zapálené zábavní pyrotechnikou. Výjimkou byl poslední Silvestr, kdy došlo meziročně k 70% poklesu výskytu požárů, a to nejspíše i vlivem proticovidových opatření.
Počet dopravních nehod napříč Evropou dlouhodobě klesá. Přispívá k tomu zejména vytrvalá prevence a nástup nových technologií. Podle mezinárodní studie mohou chytrá auta snížit nehodovost o polovinu. Mnohé pokročilé prvky se už ale v praxi používají. Příkladem za všechny je záchranný systém eCall využívající evropské satelity, s jejichž pomocí vozidlo při nehodě samo kontaktuje tísňovou linku a operátorům sdělí přesnou polohu. Tento systém umožní záchranářům dostat se na místo havárie až dvakrát rychleji, čímž se v Evropě zachrání 2 500 životů ročně. Technologie ale zjednodušují i komunikaci s pojišťovnami, například Generali Česká pojišťovna nabízí chatbota, s jehož pomocí lze řešit pojistnou událost de facto jen s pomocí chytrého telefonu.
Loni darovala peníze více než čtvrtina Čechů. Svůj volný čas ale dobročinným účelům věnovalo jen 19 % lidí. To odpovídá trendu ve vyspělých zemích, kde převažující formu pomoci ostatním tvoří právě finanční dary. Naopak v chudších zemích se lidé věnují spíše dobrovolnictví. To na sebe ve vyspělých zemích berou neziskové organizace. Potvrzují to i data univerzity z americké Indiany, která hodnotila prostředí pro fungování prospěšných organizací ve světě. Ve vyspělých zemích je prostředí pro neziskové organizace přívětivější a univerzita je často hodnotila maximálním počtem 5 bodů. Česko za nimi zaostává, bylo totiž ohodnoceno 3,7 body.
Dvě třetiny Čechů vyhledávají na internetu informace ke svému zdraví. To je v evropském měřítku poměrně vysoký podíl, který ale překonávají například Finové. Z údajů Googlu vyplývá, že mezi bolestmi Čechy nejčastěji zajímá bolest hlavy, mezi zažívacími potížemi průjem a mezi civilizačními chorobami nejčastěji hledají informace o stresu. Podle studií je ale „googlení” diagnóz nepřesné, riskantní a může způsobovat úzkostlivé stavy. Průvodce online světem zdraví v Česku nabízí například chatbot Medik Leo, kterého nedávno spustila Generali Česká pojišťovna. Dokáže podložit možnou diagnózu vědecky potvrzenými informacemi a určit, jak je přesná. Konečné slovo je ale stejně potřeba přenechat skutečnému lékaři.
Pandemie koronaviru je tu s námi už druhé léto, ale letos si jí Češi dovolenou kazit nenechali. Oproti loňskému roku, kdy jsme převážně zůstávali doma a letní útraty poklesly napříč celým cestovním ruchem, jsme se letos odvážili vrátit do oblíbených destinací za hranicemi. Nejvíce jsme utráceli v Chorvatsku, kde oproti loňsku české útraty stouply o 72 %, jak vyplývá z dat České spořitelny o platbách kartou jejích klientů. Polepšily si i hotely a restaurace, které na tom byly z hlediska objemů transakcí platebními kartami o prázdninách lépe než před dvěma lety. Pod hodnotami předloňského roku však stále zůstávají cestovní kanceláře a aerolinky.
Zhruba 67 % Čechů ve věku 16 až 29 let žije u svých rodičů. Pronájem vlastního bydlení nejvíc zasahuje do peněženek Čechů ve věku 18 až 24 let, které připraví o bezmála 30 % měsíčních výdělků. Na vlastní bydlení mladí Češi spoří nejdéle v Praze, kde si při teoretickém odkládání třetiny měsíčních výplat naspoří na 57,8 metrů čtverečních za 31 let. Zatímco ve zbytku republiky si Češi na byty našetří za kratší dobu než v roce 2011, v Praze doba spoření z mediánu mzdy v tom samém období téměř o rok vzrostla.
Pandemie koronaviru téměř zdvojnásobila počet tatínků, kteří trávili čas doma s dětmi. Zatímco na rodičovské, mateřské nebo otcovské bylo doma s dětmi 21 % mužů, kvůli protiepidemickým opatřením přibylo dalších 18 %, ukázal průzkum Česka v datech, který provedla agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 840 mužů v polovině června 2021. Ze stejného průzkumu také vyplývá, že 70 % mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek mužů, kteří mají obvykle výrazně vyšší plat a odchod na mateřskou by znamenal významné snížení příjmu domácnosti.
