Archiv

Neziskovky a dárcovství

Loni darovala peníze více než čtvrtina Čechů. Svůj volný čas ale dobročinným účelům věnovalo jen 19 % lidí. To odpovídá trendu ve vyspělých zemích, kde převažující formu pomoci ostatním tvoří právě finanční dary. Naopak v chudších zemích se lidé věnují spíše dobrovolnictví. To na sebe ve vyspělých zemích berou neziskové organizace. Potvrzují to i data univerzity z americké Indiany, která hodnotila prostředí pro fungování prospěšných organizací ve světě. Ve vyspělých zemích je prostředí pro neziskové organizace přívětivější a univerzita je často hodnotila maximálním počtem 5 bodů. Česko za nimi zaostává, bylo totiž ohodnoceno 3,7 body.

Zdraví online

Dvě třetiny Čechů vyhledávají na internetu informace ke svému zdraví. To je v evropském měřítku poměrně vysoký podíl, který ale překonávají například Finové. Z údajů Googlu vyplývá, že mezi bolestmi Čechy nejčastěji zajímá bolest hlavy, mezi zažívacími potížemi průjem a mezi civilizačními chorobami nejčastěji hledají informace o stresu. Podle studií je ale „googlení” diagnóz nepřesné, riskantní a může způsobovat úzkostlivé stavy. Průvodce online světem zdraví v Česku nabízí například chatbot Medik Leo, kterého nedávno spustila Generali Česká pojišťovna. Dokáže podložit možnou diagnózu vědecky potvrzenými informacemi a určit, jak je přesná. Konečné slovo je ale stejně potřeba přenechat skutečnému lékaři.

Druhé léto s covidem

Pandemie koronaviru je tu s námi už druhé léto, ale letos si jí Češi dovolenou kazit nenechali. Oproti loňskému roku, kdy jsme převážně zůstávali doma a letní útraty poklesly napříč celým cestovním ruchem, jsme se letos odvážili vrátit do oblíbených destinací za hranicemi. Nejvíce jsme utráceli v Chorvatsku, kde oproti loňsku české útraty stouply o 72 %, jak vyplývá z dat České spořitelny o platbách kartou jejích klientů. Polepšily si i hotely a restaurace, které na tom byly z hlediska objemů transakcí platebními kartami o prázdninách lépe než před dvěma lety. Pod hodnotami předloňského roku však stále zůstávají cestovní kanceláře a aerolinky.

Bydlení pro mladé

Zhruba 67 % Čechů ve věku 16 až 29 let žije u svých rodičů. Pronájem vlastního bydlení nejvíc zasahuje do peněženek Čechů ve věku 18 až 24 let, které připraví o bezmála 30 % měsíčních výdělků. Na vlastní bydlení mladí Češi spoří nejdéle v Praze, kde si při teoretickém odkládání třetiny měsíčních výplat naspoří na 57,8 metrů čtverečních za 31 let. Zatímco ve zbytku republiky si Češi na byty našetří za kratší dobu než v roce 2011, v Praze doba spoření z mediánu mzdy v tom samém období téměř o rok vzrostla.

Tátové na rodičovské

Pandemie koronaviru téměř zdvojnásobila počet tatínků, kteří trávili čas doma s dětmi. Zatímco na rodičovské, mateřské nebo otcovské bylo doma s dětmi 21 % mužů, kvůli protiepidemickým opatřením přibylo dalších 18 %, ukázal průzkum Česka v datech, který provedla agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 840 mužů v polovině června 2021. Ze stejného průzkumu také vyplývá, že 70 % mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek mužů, kteří mají obvykle výrazně vyšší plat a odchod na mateřskou by znamenal významné snížení příjmu domácnosti.

Češi a investování

V roce 2020 začali Češi přes nepřízeň pandemie spořit více než v uplynulých letech. Měsíčně si průměrný Čech podle průzkumu Erste Group ušetří v přepočtu 2 853 Kč, což je zhruba o stokorunu méně než průměrný Slovák, který dostává výplatu v eurech. Za posledních pět let se u nás průměrná měsíční ušetřená částka zvedla o 43 %, což je nejvíc ze všech sedmi států, kde banka působí. Po zaplacení nezbytných výdajů nám zůstane 12,4 % našich platů, což je jen o 1,3 procentního bodu méně než u Rakušanů. Zatímco v ostatních zemích si lidé ukládají peníze především do spořicích účtů, u nás dominuje penzijní pojištění. Roste však zájem o investice do podílových fondů a cenných papírů.

Sebevědomí Čechů

Více než polovina Čechů si myslí, že naše sebevědomí je nižší, než by mělo být. Své osobní sebevědomí hodnotí lidé na desetibodové škále v průměru známkou 6,4. Výzkum agentury Ipsos pro Česko v datech zároveň ukázal, že sebevědomí sílí s prožitými náročnými situacemi, spojenými zejména s rodinným životem, a že svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Pro téměř tři čtvrtiny z tří tisíc respondentů průzkumu je hlavním zdrojem osobní síly právě rodina nebo přátelé.

Toky elektřiny

I když je Česko významným vývozcem elektřiny, každý rok nastávají období, kdy proud musíme nebo chceme dovážet. Při jarní vlně pandemie takovou situaci způsobila nízká cena elektřiny, kvůli které se českým výrobcům vývoz nevyplatil a raději energii levně nakupovali. Výjimečně tak nastala situace, kdy byla česká soustava po několik dnů čistě importní. Vedle spotřeby ovlivňuje dovozy a vývozy i výše výroby z obnovitelných zdrojů. Na trh mají vliv zejména větrné elektrárny v Německu.

Spotřeba alkoholu

Hodnota prodaných lihovin a čepovaného piva klesla během jarní vlny pandemie o 5,6 miliardy korun. Alkohol tvoří téměř polovinu výdělku restaurací, od ledna do září se ale jeho podíl propadl na 17 %. Na spotřebě i dovozu „tvrdého alkoholu“ se podepsala protiepidemická omezení více než u piva a vína. Svou roli hrálo jak uzavření restaurací, tak i výrazný úbytek zahraničních turistů. Zato tržby specializovaných obchodů s alkoholem v listopadu překonaly loňský výsledek až o 69 %, vyplývá z údajů České spořitelny o karetních transakcích.

Vánoční dárky

Protipandemická opatření se letos promítají i do předvánočních nákupů. V hračkářstvích utrácíme o třetinu méně, pokles zaznamenaly také útraty v knihkupectvích, za sportovní potřeby či oblečení. Kamenné obchody zažívají krušné období, ale některé specializované online obchody s kosmetikou či oblečením hlásí podle dat České spořitelny o karetních transakcích znatelný meziroční nárůst v objemech plateb.