Archiv

Řešení nástupnictví

Předat firmu svým potomkům si přejí téměř dvě třetiny českých podnikatelů. Předávku na další generaci přežije ale jen třetina firem. Během pandemické krize se rodinné kruhy podnikatelů semkly a zároveň se u Čechů zvedl zájem o řešení pozůstalosti nejen formou závěti, ale i alternativním způsobem pomocí svěřenských fondů. Zájem o oba typy řešení stoupl, a zatímco počet notářsky vytvořených závětí vzrostl oproti loňskému roku o necelých 12 %, u svěřenských fondů šlo o téměř 40% nárůst. Vyplývá to z dostupných dat Evidence svěřenských fondů.

Vánoční nehody

Během vánočních svátků roste počet zranění a požárů. Častěji se přitom zraňují ženy, které jsou také více ve stresu. Mezi nejčastější nehody patří úrazy spjaté s vánoční výzdobou a přípravou jídla, ale také zažívací potíže způsobené přejídáním. Objevují se však i takové situace jako poranění při rozbalování dárku. Pokud jde o požáry, o Vánocích hoří spíše v domácnostech kvůli adventním věncům a stromečkům. Na přelomu roku pak vzplanou keře a kontejnery zapálené zábavní pyrotechnikou. Výjimkou byl poslední Silvestr, kdy došlo meziročně k 70% poklesu výskytu požárů, a to nejspíše i vlivem proticovidových opatření.

Bezpečnost na silnicích

Počet dopravních nehod napříč Evropou dlouhodobě klesá. Přispívá k tomu zejména vytrvalá prevence a nástup nových technologií. Podle mezinárodní studie mohou chytrá auta snížit nehodovost o polovinu. Mnohé pokročilé prvky se už ale v praxi používají. Příkladem za všechny je záchranný systém eCall využívající evropské satelity, s jejichž pomocí vozidlo při nehodě samo kontaktuje tísňovou linku a operátorům sdělí přesnou polohu. Tento systém umožní záchranářům dostat se na místo havárie až dvakrát rychleji, čímž se v Evropě zachrání 2 500 životů ročně. Technologie ale zjednodušují i komunikaci s pojišťovnami, například Generali Česká pojišťovna nabízí chatbota, s jehož pomocí lze řešit pojistnou událost de facto jen s pomocí chytrého telefonu.

Neziskovky a dárcovství

Loni darovala peníze více než čtvrtina Čechů. Svůj volný čas ale dobročinným účelům věnovalo jen 19 % lidí. To odpovídá trendu ve vyspělých zemích, kde převažující formu pomoci ostatním tvoří právě finanční dary. Naopak v chudších zemích se lidé věnují spíše dobrovolnictví. To na sebe ve vyspělých zemích berou neziskové organizace. Potvrzují to i data univerzity z americké Indiany, která hodnotila prostředí pro fungování prospěšných organizací ve světě. Ve vyspělých zemích je prostředí pro neziskové organizace přívětivější a univerzita je často hodnotila maximálním počtem 5 bodů. Česko za nimi zaostává, bylo totiž ohodnoceno 3,7 body.

Zdraví online

Dvě třetiny Čechů vyhledávají na internetu informace ke svému zdraví. To je v evropském měřítku poměrně vysoký podíl, který ale překonávají například Finové. Z údajů Googlu vyplývá, že mezi bolestmi Čechy nejčastěji zajímá bolest hlavy, mezi zažívacími potížemi průjem a mezi civilizačními chorobami nejčastěji hledají informace o stresu. Podle studií je ale „googlení” diagnóz nepřesné, riskantní a může způsobovat úzkostlivé stavy. Průvodce online světem zdraví v Česku nabízí například chatbot Medik Leo, kterého nedávno spustila Generali Česká pojišťovna. Dokáže podložit možnou diagnózu vědecky potvrzenými informacemi a určit, jak je přesná. Konečné slovo je ale stejně potřeba přenechat skutečnému lékaři.

Druhé léto s covidem

Pandemie koronaviru je tu s námi už druhé léto, ale letos si jí Češi dovolenou kazit nenechali. Oproti loňskému roku, kdy jsme převážně zůstávali doma a letní útraty poklesly napříč celým cestovním ruchem, jsme se letos odvážili vrátit do oblíbených destinací za hranicemi. Nejvíce jsme utráceli v Chorvatsku, kde oproti loňsku české útraty stouply o 72 %, jak vyplývá z dat České spořitelny o platbách kartou jejích klientů. Polepšily si i hotely a restaurace, které na tom byly z hlediska objemů transakcí platebními kartami o prázdninách lépe než před dvěma lety. Pod hodnotami předloňského roku však stále zůstávají cestovní kanceláře a aerolinky.

Bydlení pro mladé

Zhruba 67 % Čechů ve věku 16 až 29 let žije u svých rodičů. Pronájem vlastního bydlení nejvíc zasahuje do peněženek Čechů ve věku 18 až 24 let, které připraví o bezmála 30 % měsíčních výdělků. Na vlastní bydlení mladí Češi spoří nejdéle v Praze, kde si při teoretickém odkládání třetiny měsíčních výplat naspoří na 57,8 metrů čtverečních za 31 let. Zatímco ve zbytku republiky si Češi na byty našetří za kratší dobu než v roce 2011, v Praze doba spoření z mediánu mzdy v tom samém období téměř o rok vzrostla.

Tátové na rodičovské

Pandemie koronaviru téměř zdvojnásobila počet tatínků, kteří trávili čas doma s dětmi. Zatímco na rodičovské, mateřské nebo otcovské bylo doma s dětmi 21 % mužů, kvůli protiepidemickým opatřením přibylo dalších 18 %, ukázal průzkum Česka v datech, který provedla agentura Ipsos na reprezentativním vzorku 840 mužů v polovině června 2021. Ze stejného průzkumu také vyplývá, že 70 % mužů by zůstalo doma s dítětem aspoň část rodičovské dovolené. Ve skutečnosti se ale takto rozhodne jen zlomek mužů, kteří mají obvykle výrazně vyšší plat a odchod na mateřskou by znamenal významné snížení příjmu domácnosti.

Češi a investování

V roce 2020 začali Češi přes nepřízeň pandemie spořit více než v uplynulých letech. Měsíčně si průměrný Čech podle průzkumu Erste Group ušetří v přepočtu 2 853 Kč, což je zhruba o stokorunu méně než průměrný Slovák, který dostává výplatu v eurech. Za posledních pět let se u nás průměrná měsíční ušetřená částka zvedla o 43 %, což je nejvíc ze všech sedmi států, kde banka působí. Po zaplacení nezbytných výdajů nám zůstane 12,4 % našich platů, což je jen o 1,3 procentního bodu méně než u Rakušanů. Zatímco v ostatních zemích si lidé ukládají peníze především do spořicích účtů, u nás dominuje penzijní pojištění. Roste však zájem o investice do podílových fondů a cenných papírů.

Sebevědomí Čechů

Více než polovina Čechů si myslí, že naše sebevědomí je nižší, než by mělo být. Své osobní sebevědomí hodnotí lidé na desetibodové škále v průměru známkou 6,4. Výzkum agentury Ipsos pro Česko v datech zároveň ukázal, že sebevědomí sílí s prožitými náročnými situacemi, spojenými zejména s rodinným životem, a že svou osobní sílu zvládat náročné životní situace Češi považují za nadprůměrnou. Pro téměř tři čtvrtiny z tří tisíc respondentů průzkumu je hlavním zdrojem osobní síly právě rodina nebo přátelé.