V roce 2018 se u nás vytěžilo nejvíc dřeva v historii. Vinu na tom nese především přibližně půlcentimetrový hnědý brouk lidově zvaný kůrovec. Ten se činil natolik, že loňská hmyzová těžba dosáhla historicky nejvyšších hodnot, a na Vysočině představovala až 70,5 % celkové těžby. Na to, jak kůrovec a další vlivy ovlivňují ceny dřeva, se zaměříme v nejnovějším článku Česka v datech.
Díky neustále se zkvalitňující medicíně se Češi průměrně dožívají 76,1 let a Češky věku ještě o téměř šest roků delšího. Za posledních sto let se náš život prodloužil až o 32 let, a velkou zásluhu na tom nese právě české zdravotnictví. Jak jsou na tom ale české nemocnice s vybavením? Jakými technologiemi disponují, a které jim naopak chybí? A jak si české zdravotnictví stojí oproti evropské konkurenci?
Senioři jsou mnohem aktivnější skupinou, než by se mohlo na první pohled zdát. S neustálým prodlužováním života mnohem častěji pracují, rádi cestují, a nebojí se ani moderních technologií. Jaký je skutečně život seniorů, to se dozvíte z dalšího článku Česka v datech.
Češi využívají kola převážně k rekreačním účelům, Evropané na nich jezdí do práce. Na silnicích tak často ráno i večer potkáte stejné množství řidičů jako cyklistů. Tento trend se začíná postupně rozšiřovat i u nás a popularita cyklodopravy roste.
V Česku je na 4 200 základních škol. Ve kterých obcích je víc míst než dětí a kde je naopak míst nejméně? A jak jsou na tom žáci jednotlivých škol z hlediska úspěšnosti u maturit z různých předmětů? Podívejte se na mapy Česka v datech.
Že léto kinům nepřeje? Jak se to vezme. Do těch kamenných s klimatizací se můžete skočit přes den ochladit, do těch pod širým nebem si zase můžete večer dojít vychutnat kromě filmů i jedinečnou atmosféru. Letní kina přitom během sezóny zvyšují celkovou kapacitu tuzemských biografů až o 80 %, jak ukazují data shromažďovaná v rámci projektu porovnávajícího kvalitu života v českých obcích Obce v datech.
Češi patří mezi nejaktivnější dovolenkáře v Evropě. Alespoň jednou za rok u nás vyrazí za oddychem 8 z 10 lidí. K tomuto číslu, které je v mezinárodním měřítku nadprůměrné, přispívá především vysoký počet domácích cest. Mezi nejoblíbenější zahraniční destinace Čechů patří Chorvatsko, Slovensko a Itálie, k nám naopak nejčastěji míří návštěvníci z Německa, z Ruska a v posledních letech i z asijských zemí.
Chytré město se nespokojí s odpadkovým košem, který hlásí, že je plný, nebo s lavičkou, u které se připojíte na wifi. Jádrem celého konceptu jsou především data a využívání informací, které technologické „vychytávky” poskytují. A spolu s tím i jejich efektivní poskytnutí veřejnosti. Jak jsme na tom tedy s otevřenými daty v Česku?
Být na dovolené blízko přírodě je k nezaplacení. A jen málokde se to povede tak, jako v klasickém kempu. Na druhou stranu, žijeme ve 21. století, a nějakou tou technickou vymožeností asi nepohrdne nikdo z nás. V našem článku se tak dozvíte nejen kolik kempů najdeme v ČR nebo kde jich je nejvíc, ale i to, v kolika z nich se připojíte k wifi nebo v kolika budete mít možnost zaplatit kartou.
V Česku žije přes 570 tisíc cizinců. Většina v Praze, najdou se ovšem i zajímavé enklávy v menších městech. Kolik z nich je zaměstnaných a kolik podniká? A na kolik zahraničních studentů narazíme na českých školách? Přehledně jsme pro vás zpracovali data z Ministerstva vnitra, Českého statistického úřadu nebo Ministerstva práce a sociálních věcí.
