Přes 77 % všech obalů, které se v Česku dostanou na trh, se následně také zrecykluje. Za jediný rok se v kontejnerech na tříděný odpad sejde téměř 800 tisíc tun obalových odpadů, ke kterým přibývají tuny dalšího papíru, plastu, kovu a skla. Na konci celého recyklačního řetězce pak může stát nové oblečení nebo hračky. Podle statistik třídí 72 % Čechů, možnost třídit má ale přes 99 % z nich.
Dámy a pánové, právě jsme přistáli na Letišti Václava Havla v Praze/letišti Brno-Tuřany/letišti Leoše Janáčka v Ostravě/letišti Pardubice/letišti Karlovy Vary. Místní čas je 11 hodin a 23 minut, venkovní teplota 21 stupňů Celsia. Zůstaňte prosím připoutáni, dokud letadlo zcela nezastaví a světelné nápisy připoutejte se nezhasnou.
Československý seriál z 80. let Dynastie Nováků sice vypráví jen o jedné rodině, stejně tak by ale mohl vystihovat i celé současné Česko. Právě příjmení Nováková a Novák jsou u nás totiž dlouhodobě nejčastější. Kolik ale chybělo, abychom žili pod dynastií Svobodů, Dvořáků nebo Procházků? Ve kterých krajích jsou Nováci přemnoženi? A kde byli naopak přemoženi? Vydejte se s námi po stopách nejtypičtějších českých příjmení!
Další školní rok je tady. Do českých škol se vydá přes 900 tisíc žáků základních škol, 400 tisíc středoškoláků, 300 tisíc studentů vysokých škol a dalších více než 40 tisíc studentů ze zahraničí. Přesto dáváme na školství jednu z nejmenších částek v rámci všech zemí OECD. Jaká část HDP míří do vzdělávání? Jaké známky mají čeští školáci, jaké vybavení školy a kolik je u nás učitelů? Školní analýza je tu!
Je tomu už téměř dva roky, co jsme se podívali na zoubek především zahraničním turistům přijíždějícím do Česka. Tentokrát se - v době vrcholících dovolených - zaměříme nejen na turisty z ciziny, ale i na našince trávící své volné dny v tuzemsku. Zajímá vás, kde je nejvíce cizinců a kam jezdí naopak Češi? Kde se takový turista ubytuje a kde zůstane nejdéle? Směle do čtení!
Pokud byste měli vybrat jednu věc, ve které Češi vynikají téměř nad všemi ostatními národy, zřejmě byste jmenovali pivo, o něco méně dnes už asi hokej. Je tu ale ještě jeden fenomén, který nám mohou závidět po celém světě. Objevíte ho snadno - stačí vzít do ruky kteroukoli turistickou mapu a začít prstem „cestovat” po síti červených, modrých, zelených, žlutých a dnes už i fialových linií. Ano, jde o unikátní síť turistického značení, ke kterému v poslední době přibývá i hustá síť cyklotras.
Rozloha naší republiky je 78 866 kilometrů čtverečních. Přibližně 2 % jejího povrchu zabírají vodní plochy a na pevnou zem tak připadá zhruba 77 289 km2. Přemýšleli jste ale někdy, na jakou část z této rozlohy smí vstoupit noha obyčejného člověka? Pojďte se s námi podívat do hlubin dolů i na vrcholky hor. Na místa, kde dobrou noc dávají vlci, tanky nebo obří rypadla. Na Česko zakázané, chráněné i zničené.
Známé rčení praví, že jablko nepadá daleko od stromu. Nepopisuje přitom povětrnostní podmínky ovocných sadů v Polabské nížině, ale podobnost rodičů s jejich potomstvem. Že se nemýlí, to potvrzuje i aktuální průzkum projektu Kalibro, který srovnával znalosti žáků 5. tříd základních škol dnes a před deseti lety. Ukazuje se totiž, že vzdělání rodičů má na výsledky jejich dětí poměrně značný vliv. V jakém předmětu se tento fenomén projevuje nejvíc? A jak vůbec dopadli čeští páťáci v porovnání se svými kolegy před deseti lety? Usedněte do lavic a čtěte!
Na první pohled by to snad mohlo vypadat, že chceme nepoctivcům poskytnou návod, kde, kdy a jak provést ideální „vloupačku”. Věřte ale, že tak to není. Chceme vám pouze zcela bezelstně nabídnout zajímavá data o vývoji krádeží vloupáním, ukázat místa, kde k nim dochází nejčastěji, a zároveň regiony, kde se policii daří vloupání nejčastěji objasnit. Spolu s tím jsme si posvítili i na to, jak se zloději nejčastěji do objektů dostávají, co je od vloupání odradí a čeho se nebojí, nebo jak Češi obecně dbají na zabezpečení svých domácností. Tak pojďte dál, přeci nezůstanete stát na zápraží.
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak by vypadal nový československý státní znak, kdyby se měl řídit zvířenou v zoologických zahradách obou zemí? Nejspíš asi ne, představa je to ale veskrze humorná. Pokud by totiž naše soustátí mělo být reprezentováno zvířetem, které se v českých a slovenských zoo vyskytuje nejhojněji, seděl by ve státním znaku lemur obklopený hejnem plameňáků, medvědy a ptáky nandu. Právě tato zvířata jsou totiž v 19 zahradách (15 českých a 4 slovenských) sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad zastoupena vůbec nejčastěji.