Společnost

Přepravní kontrola Česka v datech
Nejdražší MHD nabízí Liberec, nejméně dopravu dotují v Ústí

Zajímá vás, kde v Česku jezdí vůbec nejstarší autobusy a tramvaje? Jak který dopravní podnik investuje do vozového parku, které město na svou hromadnou dopravu doplácí nejvyšší částky nebo kolik lidí přepraví ve špičkách dopravní podniky jednotlivých měst? Víte, kde musíte počítat s nejdražšími jízdenkami a jakou dobu musí obyvatelé jednotlivých měst a krajů strávit v práci, aby si koupili roční jízdenku na městskou dopravu? Pokud ne, pak nastupte do nejnovější analýzy Česka v datech a projeďte se velkým přehledem hromadné dopravy v našich krajských městech!

Celý článek

Studenti nové generace
Kdo navštěvuje české vysoké školy a co chce od svého budoucího zaměstnání

Studenti českých vysokých škol. Aktuálně jich je přes 311 tisíc. Většina z nich jsou ženy, kromě Čechů jde o početné skupiny Slováků, Rusů, Ukrajinců nebo Kazachů. Jejich počty pomalu klesají, přesto se najdou obory, kde je studujících víc než kdy dřív. Jací jsou vlastně čeští vysokoškoláci z generace mileniálů? Co nejčastěji studují? Jaké nároky kladou na své budoucí zaměstnavatele a jakou mají představu o svém nástupním platu? Podnikněte s Českem v datech cestu do hlubin študákovy duše jedenadvacátého století!

Celý článek

Kde domov můj aneb jak Češi bydlí (a kde pracují)

Kde domov můj, kde domov můj, ptal se už v roce 1834 Josef Kajetán Tyl. Kdyby si stejnou otázku položil dnes, odpovědí by mu s největší pravděpodobností bylo „v bytě“, a to navíc ještě „ve vlastním“. V bytě v osobním vlastnictví nebo ve vlastním domě u nás totiž v roce 2015 bydlelo téměř 56 % obyvatel. Zajímá vás, kolik se u nás staví ročně nových bytů? Jak se v čase mění jejich rozloha nebo to, na jakém prostoru pracujeme a kde u nás najdeme ty vůbec nejdražší kancelářské prostory? Pak se ve svém bytě či kanceláři pohodlně usaďte a zahloubejte se do nejnovější analýzy Česka v datech. Téma? Životní prostor nás, Čechů.

Celý článek

V Česku ubývá osevních ploch: Jde ale o důsledek přirozeného vývoje

Údaje o zemědělství jsou spolu s demografickými statistikami na našem území zjišťovány vůbec nejdéle. I to svědčí o důležitosti, kterou nejen generace před námi, ale i my zemědělství přikládáme.

Celý článek

Zdravotnictví potřebuje IT – je to řešení nepřehlednosti i dlouhých front

Z našeho předchozího článku věnovaného dostupnosti zdravotní péče v ČR vyplynulo, že nejlepší dostupnost tzv. ‚‚obvoďáků‘‘ je nepřekvapivě v centrech velkých měst (zejména těch s větším množstvím lékařských fakult). Na začátku roku 2014 připadalo nejméně pacientů na jednoho praktického lékaře v okrese Plzeň-město (1 378), kolem hranice 1 500 pacientů se pohybovaly i Praha, Brno-město, Hradec Králové, Olomouc, Písek či Ostrava-město. Na opačném konci spektra najdeme naopak Prahu-západ a Plzeň-jih s neuvěřitelnými 3 364 a 3 106 pacienty na jednoho praktického lékaře. Může být odpovědí na přetěžování lékařů zjednodušení jejich agendy prostřednictvím intuitivního a uživatelsky příjemného informačního systému, který bude sloužit jak jim, tak pacientům? Nad tím se zamyslíme v následujícím článku.

Celý článek

Voda (opravdu)
základ života

Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.

Celý článek

Základní vzdělávání v Česku: Ubývá škol i mladých učitelů

V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.

Celý článek

Z bláta do louže: V Česku prší víc než loni, sucho přesto zůstává hrozbou

Žijeme v období sucha. A není to sucho, které by trvalo týden, měsíc, nebo jedno léto, ale sucho dlouhodobé. Jen za rok 2015 způsobil nedostatek srážek miliardové škody na zemědělských plodinách, a i když se katastrofické předpovědi pro letošní rok zatím nevyplnily, rozhodně to neznamená, že bychom měli nad suchem vyhráno. Mizející zásoby podzemní vody vedou k intenzivní debatě o zdražení jejího odběru a veřejné mínění víří i možné budování přehrad na českých řekách. Jak jsme na tom s množstvím srážek v porovnání s předchozími obdobími? A jak stoupaly a klesaly průtoky našich řek v posledních letech? Proplujte s námi další analýzou Česka v datech!

Celý článek

Zakleté dostavby dálnic a neposlušní řidiči. Jak je na tom Česká republika s dopravou?

České silnice a doprava po nich patří v našich myslích k těm horším aspektům života v poklidné zemičce v srdci Evropy. Povrch připomínající spíše tankový polygon než moderní evropskou dálnici, okresky, které poslední úpravu zažily za císaře Justiniána, a neukáznění sváteční řidiči – to vše nám dokáže pěkně zkomplikovat kýženou cestu z bodu A do bodu B. Jak se pak na všechny tyto představy, ale dívají čísla? Jak to, že nám během jediného dne přibylo takřka 434 kilometrů dálnic ? Proč se nevyplatí jezdit v Brně v sobotu na koni? Odkud je to v osm ráno autem do centra lepší, ze Suchdolu, nebo ze Štěrbohol? Na to vše i mnohé další odpoví nový díl série Česko v datech.

Celý článek

České zdravotnictví trápí stárnutí lékařů i odchod talentů do zahraničí

Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.

Celý článek