Na rozdíl od Santa Clause či Dědy Mráze nevíme, jak Ježíšek vypadá. Netušíme, jak rozdává ratolestem dárky, ani kde bydlí, ale to neznamená, že je „datuvzdorný’’, před neúprosnými čísly vás zkrátka neubrání ani nadpřirozené schopnosti (to kdybyste se náhodou při vyplňování dalšího daňového přiznání odhodlali zvolit raději dráhu superhrdiny).
Stovky hradů a zámků, více než tři desítky lázní, dvanáct památek UNESCO nebo třeba Mistrovství světa v ledním hokeji, závody MotoGP, Halové mistrovství Evropy v atletice a Plzeň jako Evropské hlavní město kultury. To jsou hlavní lákadla, za kterými v Česku od června 2014 do stejného měsíce roku 2015 mířili turisté. Projekt Česko v datech se tentokrát zaměřil na návštěvnost jednotlivých krajů ČR. Jak se vyvíjela během roku, jaké národnosti najdeme mezi turisty v jednotlivých regionech, nebo jaký rozdíl je mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky v českých krajích? Podívejte se na naši analýzu.
Tento měsíc byl spuštěn webový portál Česko v datech a jedna z úvodních studií se věnuje zastoupení žen v politice v dolních komorách od roku 1918. Díky studii se tak dozvíme, že za uplynulých 97 let vstoupilo do dolních komor 1 082 žen a také, že historicky nejvyšší zastoupení žen v dolních komorách, a to 30 %, bylo po volbách v roce 1986 v tehdy komunistickém Československu. Za celou dobu se zastoupení žen pohybuje v průměru na 15,62 %. Nejúspěšnějšími volbami pro ženy pak v novodobé historii byly volby v roce 2010. Do křesel zasedlo 22 % žen.
Všichni se jich bojí, ale všichni je chtějí. Jejich hledání je často utrpením, ve chvíli, kdy je najdeme, se ale děsíme dalšího setkání. Zubní lékaři. Jak jsme na tom v Česku se zajištěním zubní péče? Kde dentistů přibývá a kde se jich naopak nedostává? A hlavně, jaká je věková struktura naší zubařské obce? Podívejte se na statistiky Česka v datech, do problému jsme se tentokrát zavrtali opravdu hluboko.
Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.
Už od 70. let se na prvních příčkách popularity drží jméno Jan, které ovšem v poslední dekádě přepustilo vedoucí pozici (kterou zaujímalo třicet let) Jakubovi. Mezi další stálice patří už od 70. let Tomáš nebo Martin (který ale po roce 2010 klesl až na 20. místo), mezi dívkami pak největší vzestup zaznamenala Eliška, která se ještě v 90. letech pohybovala ve čtvrté desítce popularity, v současné dekádě je ale vůbec nejpopulárnějším dívčím jménem.
Praha, 30. září 2015 - Aktuální témata i historické sondy prostřednictvím přehledných infografik nebo detailních map, zkrátka v podobě, ve které se s nimi veřejnost příliš často nesetkává. Přesně to nabídne nový projekt Česko v datech, který na přelomu září a října letošního roku startuje analýzami prvních témat.
Expat neboli cizinec žijící dlouhodobě mimo zemi, jejíž má občanství, je dnes každý sedmý obyvatel Prahy. Počet cizinců v našem hlavním městě vzrostl za posledních deset let o sto procent a v polovině roku 2015 to bylo téměř 170 tisíc lidí. Zajímá vás, ve kterých městských částech žije nejvíc cizinců? A jaké je rozložení jednotlivých národností? Podívejte se na naši analýzu!
Ženy v politice – téma, které zaznívá na veřejnosti stále častěji. Svou premiérku mají v Polsku, měli ji i na Slovensku. Česko na svou první premiérku či prezidentku stále čeká. V parlamentu, respektive v jeho dolních komorách patřilo od roku 1918 ženám celkem 1 080 křesel. 850 z toho v Československu, dalších 230 od rozdělení federace. Za 97 let od vzniku samostatného Československa to dělá v průměru 15,62 % žen v každém ze zvolených (či jinak delegovaných) parlamentů.
Historie vinařství se u nás píše už víc než tisíc let a jazyk Čechů je, i podle romance Jana Nerudy, „jak známo vybíravý“. Dnes na nás z regálů v obchodech nebo vinotékách shlíží stovky lahví červeného, bílého i růžového. Víme ale, odkud většina z nich pochází? A jaké jsou ceny dovážených vín?