Odborníkům to není třeba opakovat, ale laická veřejnost o tom nemá tušení. V Čechách je nedostatek vody a trend, který je spíše nepříznivý, bude s nejvyšší pravděpodobností pokračovat i v budoucích letech.
V době, kdy českou společností rezonuje debata o inkluzivním vzdělávání nebo o financování tuzemského školství, pomalu startuje další školní rok. První zářijový den se do více než 4100 českých základních škol vrátí po prázdninách statisíce žáků. Projděte si spolu s Českem v datech nejzajímavější statistiky českého školství. Zjistíte nejen to, jak se vyvíjely počty žáků za posledních deset let, ale třeba i počty dětí připadajících v jednotlivých krajích na jednu školu, jednu třídu nebo jednoho učitele. Nebo také jaké je množství těch, kteří musejí jednotlivé ročníky opakovat. Mimochodem, můžete být v klidu. Alespoň podle této poslední statistiky česká mládež za poslední dekádu nikterak výrazně nezhloupla.
Žijeme v období sucha. A není to sucho, které by trvalo týden, měsíc, nebo jedno léto, ale sucho dlouhodobé. Jen za rok 2015 způsobil nedostatek srážek miliardové škody na zemědělských plodinách, a i když se katastrofické předpovědi pro letošní rok zatím nevyplnily, rozhodně to neznamená, že bychom měli nad suchem vyhráno. Mizející zásoby podzemní vody vedou k intenzivní debatě o zdražení jejího odběru a veřejné mínění víří i možné budování přehrad na českých řekách. Jak jsme na tom s množstvím srážek v porovnání s předchozími obdobími? A jak stoupaly a klesaly průtoky našich řek v posledních letech? Proplujte s námi další analýzou Česka v datech!
České silnice a doprava po nich patří v našich myslích k těm horším aspektům života v poklidné zemičce v srdci Evropy. Povrch připomínající spíše tankový polygon než moderní evropskou dálnici, okresky, které poslední úpravu zažily za císaře Justiniána, a neukáznění sváteční řidiči – to vše nám dokáže pěkně zkomplikovat kýženou cestu z bodu A do bodu B. Jak se pak na všechny tyto představy, ale dívají čísla? Jak to, že nám během jediného dne přibylo takřka 434 kilometrů dálnic ? Proč se nevyplatí jezdit v Brně v sobotu na koni? Odkud je to v osm ráno autem do centra lepší, ze Suchdolu, nebo ze Štěrbohol? Na to vše i mnohé další odpoví nový díl série Česko v datech.
Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.
„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.
V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.
Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.
Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!
Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.
