Archiv

Kdo (si) hraje, nezlobí: Jak jsou na tom Češi s počítačovými hrami a videohrami?

Od spojování barevných bonbonů po fotbalovou Ligu mistrů, od Tetrisu ke studené válce. V současnosti asi neexistuje téma, které by nebylo zpracováno v počítačové hře (znáte tu, kde se jeden hráč snaží v roli otce uhlídat své dítě, zatímco druhý hráč se v kůži dítěte snaží co nejrychleji zabít za pomoci volně položených předmětů a kuchyňských spotřebičů?). Kdo u nás ale všechny ty hry hraje? A jak jsme na tom v porovnání s Mekkou videoher USA? Přerušte na moment Solitaire a podívejte se na další analýzu Česka v datech!

Asistovaná reprodukce je dostupnější a častější. Přispívá k tomu ale stále vyšší věk prvorodiček

V České republice se podle posledních statistik potýká s neplodností 20 až 25 % párů. Na odborníka by se přitom měly obrátit, pokud se jim ani po jednom roce snažení nedaří dítě počít. Při vhodné a včasné léčbě dnes totiž dokáží specialisté pomoci až v 95 procentech případů. Od roku 2007 se počet umělých oplodnění zdvojnásobil, v důsledku toho dochází i k rychlému nárůstu IVF center v Česku. Detailní statistiky o tom, v jakých případech a s jakou úspěšností se ženy (ale i muži) obracejí na odborníky, ukazují unikátní výstupy Národního registru asistované reprodukce z let 2007 až 2014, ze kterých čerpala i statistika projektu Česko v datech.

Kina již Čechy tolik netáhnou, přesto mají rekordní tržby

Návštěva kinosálu je skvělou kratochvílí – není lepší cesty, jak oddálit na 2,5 hodiny trapné ticho na rendez-vous nebo umlčet vzdorného potomka. Oproti 90. létům, kdy byla zlatá éra kin v plném proudu, se však počet návštěvníků dramaticky snížil – v současné době dokonce více Čechů míří za kulturou do divadla. Jak vypadá průměrný návštěvník kina? Jaké filmy byly nejnavštěvovanější? Kolikrát jste mohli za průměrný plat do kina před dvaceti lety a kolikrát můžete nyní? Na to vše naleznete odpověď v dalším díle seriálu Česko v datech.

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Podpora podnikání v ČR: na kolik si přijdou české firmy z evropských dotací?

Co se čerpání dotací týká – osvěty není nikdy dost. V dalším dílu seriálu Česko v datech se tedy detailněji podíváme na to, jak jsme na tom s úspěšností získávání peněz z dotačních programů, tentokrát zaměřených na podporu podnikatelských subjektů. Zaměříme se na nejúspěšnější kraje, jak vypadá typický žadatel o dotaci nebo který kraj vede v počtu přidělených dotací na jednoho obyvatele.

Bio, bio, komu by se nelíbilo?

Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!

Bude letos ještě zima?

Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.

Vánoce v číslech aneb Co všechno musí umět Ježíšek

Na rozdíl od Santa Clause či Dědy Mráze nevíme, jak Ježíšek vypadá. Netušíme, jak rozdává ratolestem dárky, ani kde bydlí, ale to neznamená, že je „datuvzdorný’’, před neúprosnými čísly vás zkrátka neubrání ani nadpřirozené schopnosti (to kdybyste se náhodou při vyplňování dalšího daňového přiznání odhodlali zvolit raději dráhu superhrdiny).

Kolik svařáků pořídíte za průměrnou výplatu v českých krajích? Svařákonomika odhaluje propastné rozdíly!

V roce 1986 přišel magazín The Economist poprvé s tzv. Big Mac indexem a na srovnání cen populárního sendviče od McDonald’s po celém světě se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech. Do podobného srovnání se v adventním čase pustilo i Česko v datech. Jenom se místo na země světa zaměřilo na české, moravské a slezské kraje a namísto Big Macu si jako předmět výzkumu vzalo komoditu pro náš vánoční trh mnohem typičtější.

Odvrácená strana internetu: český Darknet v číslech

Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?