Archiv

Kdo se vám v Česku podívá na zoubek?

Všichni se jich bojí, ale všichni je chtějí. Jejich hledání je často utrpením, ve chvíli, kdy je najdeme, se ale děsíme dalšího setkání. Zubní lékaři. Jak jsme na tom v Česku se zajištěním zubní péče? Kde dentistů přibývá a kde se jich naopak nedostává? A hlavně, jaká je věková struktura naší zubařské obce? Podívejte se na statistiky Česka v datech, do problému jsme se tentokrát zavrtali opravdu hluboko.

Kde počít fotbalového reprezentanta?

Češi postoupili na EURO 2016 do Francie, a národ tak v červnu příštího roku dostane alespoň na chvíli možnost ponořit se do fotbalové horečky, vytáhnout červené či bílé dresy a oprášit vlajky. To, že se Češi dostali na mistrovství Evropy, není samo o sobě ničím výjimečným. Koneckonců na něm od rozdělení federace nechyběli ani jednou. Současný národní tým je zajímavý spíše tím, že jeho osu tvoří hráči z domácí soutěže, kteří výrazně převládli nad internacionály.

Cizinci v Praze a evropských městech

Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.

Jak se jmenujete a bylo či je vaše jméno "in"?

Už od 70. let se na prvních příčkách popularity drží jméno Jan, které ovšem v poslední dekádě přepustilo vedoucí pozici (kterou zaujímalo třicet let) Jakubovi. Mezi další stálice patří už od 70. let Tomáš nebo Martin (který ale po roce 2010 klesl až na 20. místo), mezi dívkami pak největší vzestup zaznamenala Eliška, která se ještě v 90. letech pohybovala ve čtvrté desítce popularity, v současné dekádě je ale vůbec nejpopulárnějším dívčím jménem.

Startuje projekt Česko v datech, nabídne unikátní pohled na datovou žurnalistiku

Praha, 30. září 2015 - Aktuální témata i historické sondy prostřednictvím přehledných infografik nebo detailních map, zkrátka v podobě, ve které se s nimi veřejnost příliš často nesetkává. Přesně to nabídne nový projekt Česko v datech, který na přelomu září a října letošního roku startuje analýzami prvních témat.

Cenová mapa prodejních cen (www.cenovamapa.org) ukazuje veřejnosti skutečné ceny bytů a rodinných domů

Aplikaci CENOVAMAPA.ORG dnes používají hlavní developerské firmy, významné realitní kanceláře, realitní makléři, znalci, finanční poradci i veřejnost. Díky tomuto projektu společností Deloitte a Hyposervis tak může odborná i laická veřejnost získat detailní přehled o skutečných prodejních cenách bytů a rodinných domů.

Data očima Jakuba Chovance

Velká data (Big Data) byla poprvé definována nejvýš několik let zpátky. Mnozí si o Velkých datech – i vzhledem k jejich názvu – dodnes myslí, že se týkají pouze těch opravdu velkých společností. Okamžik, kdy se data stávají velkými, ale nemusí zažít pouze velké organizace a korporace. Při bližším pohledu je totiž zřejmé, že pojem Big Data může být velmi blízký i segmentu středních, a dokonce i menších firem. I malá či střední firma totiž produkuje stále větší a větší množství dat.

Od míru k ženám, od Matušky k Langerové

Jak šly roky v textech písní

57 městských částí, 170 tisíc cizinců. Kde žijí expati v Praze?

Expat neboli cizinec žijící dlouhodobě mimo zemi, jejíž má občanství, je dnes každý sedmý obyvatel Prahy. Počet cizinců v našem hlavním městě vzrostl za posledních deset let o sto procent a v polovině roku 2015 to bylo téměř 170 tisíc lidí. Zajímá vás, ve kterých městských částech žije nejvíc cizinců? A jaké je rozložení jednotlivých národností? Podívejte se na naši analýzu!

Křeslo pro ženy

Ženy v politice – téma, které zaznívá na veřejnosti stále častěji. Svou premiérku mají v Polsku, měli ji i na Slovensku. Česko na svou první premiérku či prezidentku stále čeká. V parlamentu, respektive v jeho dolních komorách patřilo od roku 1918 ženám celkem 1 080 křesel. 850 z toho v Československu, dalších 230 od rozdělení federace. Za 97 let od vzniku samostatného Československa to dělá v průměru 15,62 % žen v každém ze zvolených (či jinak delegovaných) parlamentů.