Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.
Na rozdíl od Santa Clause či Dědy Mráze nevíme, jak Ježíšek vypadá. Netušíme, jak rozdává ratolestem dárky, ani kde bydlí, ale to neznamená, že je „datuvzdorný’’, před neúprosnými čísly vás zkrátka neubrání ani nadpřirozené schopnosti (to kdybyste se náhodou při vyplňování dalšího daňového přiznání odhodlali zvolit raději dráhu superhrdiny).
V roce 1986 přišel magazín The Economist poprvé s tzv. Big Mac indexem a na srovnání cen populárního sendviče od McDonald’s po celém světě se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech. Do podobného srovnání se v adventním čase pustilo i Česko v datech. Jenom se místo na země světa zaměřilo na české, moravské a slezské kraje a namísto Big Macu si jako předmět výzkumu vzalo komoditu pro náš vánoční trh mnohem typičtější.
Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?
Stovky hradů a zámků, více než tři desítky lázní, dvanáct památek UNESCO nebo třeba Mistrovství světa v ledním hokeji, závody MotoGP, Halové mistrovství Evropy v atletice a Plzeň jako Evropské hlavní město kultury. To jsou hlavní lákadla, za kterými v Česku od června 2014 do stejného měsíce roku 2015 mířili turisté. Projekt Česko v datech se tentokrát zaměřil na návštěvnost jednotlivých krajů ČR. Jak se vyvíjela během roku, jaké národnosti najdeme mezi turisty v jednotlivých regionech, nebo jaký rozdíl je mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky v českých krajích? Podívejte se na naši analýzu.
S koncem roku 2015 končí i období, ve kterém mohly subjekty v České republice žádat o prostředky z operačních programů (OP) Strukturálních fondů Evropské unie na období 2007-2013. Z tematických a regionálních OP bylo pro Česko vyčleněno v přepočtu přes 750 mld. korun. Jaká část z této sumy přitekla právě do vašeho okolí? A které OP se podílí největší měrou na financování malých a velkých podniků? Podívejte se na nové analýzy Česka v datech.
Tento měsíc byl spuštěn webový portál Česko v datech a jedna z úvodních studií se věnuje zastoupení žen v politice v dolních komorách od roku 1918. Díky studii se tak dozvíme, že za uplynulých 97 let vstoupilo do dolních komor 1 082 žen a také, že historicky nejvyšší zastoupení žen v dolních komorách, a to 30 %, bylo po volbách v roce 1986 v tehdy komunistickém Československu. Za celou dobu se zastoupení žen pohybuje v průměru na 15,62 %. Nejúspěšnějšími volbami pro ženy pak v novodobé historii byly volby v roce 2010. Do křesel zasedlo 22 % žen.
Všichni se jich bojí, ale všichni je chtějí. Jejich hledání je často utrpením, ve chvíli, kdy je najdeme, se ale děsíme dalšího setkání. Zubní lékaři. Jak jsme na tom v Česku se zajištěním zubní péče? Kde dentistů přibývá a kde se jich naopak nedostává? A hlavně, jaká je věková struktura naší zubařské obce? Podívejte se na statistiky Česka v datech, do problému jsme se tentokrát zavrtali opravdu hluboko.
Češi postoupili na EURO 2016 do Francie, a národ tak v červnu příštího roku dostane alespoň na chvíli možnost ponořit se do fotbalové horečky, vytáhnout červené či bílé dresy a oprášit vlajky. To, že se Češi dostali na mistrovství Evropy, není samo o sobě ničím výjimečným. Koneckonců na něm od rozdělení federace nechyběli ani jednou. Současný národní tým je zajímavý spíše tím, že jeho osu tvoří hráči z domácí soutěže, kteří výrazně převládli nad internacionály.
Různorodost obyvatelstva je nedílnou součástí života v dnešních městech. Osobní zkušenost nám však umožňuje seznámit se pouze s omezeným okruhem lidí, kteří žijí ve stejném prostoru. Snahu o vlastní poznání, kde je v rámci celého města rozmístěna cizinecká populace, navíc znesnadňuje jazyková bariéra a prostorová rozptýlenost cizinců. Cenné údaje o tom, kdo jsou naši sousedé a kde žijí, však poskytují statistická data, například Sčítání lidu, domů a bytů nebo Informační systém evidence obyvatelstva Ministerstva vnitra, jehož výsledky jsou využity v analýze Česka v datech.