Archiv

Vysoké školy v Česku – cesta do hlubin študákových dat

Škola základ života. Začíná to v první třídě – řešením zapeklitých numerických problémů lidí, kteří kompulzivně rozdávají své zásoby jablek a hrušek. A končí to před státnicemi – dumáním nad tím, co je panebože myšleno tím „internalizace reality sekundární socializace: internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů“. Na léta vysokoškolského studia se zkrátka vzpomíná vždy krásně. Pojďme nyní VŠ podrobit našemu tradičnímu datovému ekvilibrismu v dalším díle projektu Česko v datech.

Podpora podnikání v ČR: na kolik si přijdou české firmy z evropských dotací?

Co se čerpání dotací týká – osvěty není nikdy dost. V dalším dílu seriálu Česko v datech se tedy detailněji podíváme na to, jak jsme na tom s úspěšností získávání peněz z dotačních programů, tentokrát zaměřených na podporu podnikatelských subjektů. Zaměříme se na nejúspěšnější kraje, jak vypadá typický žadatel o dotaci nebo který kraj vede v počtu přidělených dotací na jednoho obyvatele.

Bio, bio, komu by se nelíbilo?

Jako od mámy to prostě vždycky být nemůže, a tak asi každý z nás občas sáhne po kávomatccinu nebo autentické vietnamské polévce za 5 korun. Zdraví je ale jen jedno, tématem dalšího neúprosného datového diktátu projektu Česko v datech je tedy svět přírodních potravin a produktů. Fandové mražené šunkové pizzy s osmiprocentním obsahem šunky a šmakulád z pomazánkového másla – zřete!

Bude letos ještě zima?

Letošní zimní počasí se mi vůbec nelíbí. Nostalgicky vzpomínám na to, kdy naposledy ležel sníh déle než pár dní. Poslední slušná zima byla v roce 2011. Když se dívám na průběh letošního počasí, často se ptám, jestli se počasí ještě tuto zimu umoudří, nebo jestli zima skončí tak smutně jak začala. A protože mou profesí i koníčkem je analytika, rozhodl jsem se odpovědět si na tuto otázku s pomocí historických dat.

Vánoce v číslech aneb Co všechno musí umět Ježíšek

Na rozdíl od Santa Clause či Dědy Mráze nevíme, jak Ježíšek vypadá. Netušíme, jak rozdává ratolestem dárky, ani kde bydlí, ale to neznamená, že je „datuvzdorný’’, před neúprosnými čísly vás zkrátka neubrání ani nadpřirozené schopnosti (to kdybyste se náhodou při vyplňování dalšího daňového přiznání odhodlali zvolit raději dráhu superhrdiny).

Kolik svařáků pořídíte za průměrnou výplatu v českých krajích? Svařákonomika odhaluje propastné rozdíly!

V roce 1986 přišel magazín The Economist poprvé s tzv. Big Mac indexem a na srovnání cen populárního sendviče od McDonald’s po celém světě se rozhodl ukázat cenové hladiny v jednotlivých státech. Do podobného srovnání se v adventním čase pustilo i Česko v datech. Jenom se místo na země světa zaměřilo na české, moravské a slezské kraje a namísto Big Macu si jako předmět výzkumu vzalo komoditu pro náš vánoční trh mnohem typičtější.

Odvrácená strana internetu: český Darknet v číslech

Akční filmy nás naučily, že jakákoliv nestandardní činnost s počítačem vypadá tak, že psychopatickou rychlostí mačkáme nesmyslně úplně všechny klávesy a za patnáct vteřin vítězoslavně vykřikneme, že jsme právě kontaktovali Nea z Matrixu nebo hacknuli penzijní fond Saddáma Hussajna. Vše je ale tak trochu (hodně) jinak. Hřiště pro hackerské a politické aktivisty, ale také prodejce drog nebo nájemné zabijáky se v 21. století jmenuje Darknet. Jaká je tedy česká stopa v této síti?

Turistický ráj Česko: Kam jezdí nejvíce cizinců a kde trávíme tuzemské dovolené

Stovky hradů a zámků, více než tři desítky lázní, dvanáct památek UNESCO nebo třeba Mistrovství světa v ledním hokeji, závody MotoGP, Halové mistrovství Evropy v atletice a Plzeň jako Evropské hlavní město kultury. To jsou hlavní lákadla, za kterými v Česku od června 2014 do stejného měsíce roku 2015 mířili turisté. Projekt Česko v datech se tentokrát zaměřil na návštěvnost jednotlivých krajů ČR. Jak se vyvíjela během roku, jaké národnosti najdeme mezi turisty v jednotlivých regionech, nebo jaký rozdíl je mezi tuzemskými a zahraničními návštěvníky v českých krajích? Podívejte se na naši analýzu.

Miliardy pro Česko: Jak jsou na tom naše okresy a podniky z hlediska evropských dotací

S koncem roku 2015 končí i období, ve kterém mohly subjekty v České republice žádat o prostředky z operačních programů (OP) Strukturálních fondů Evropské unie na období 2007-2013. Z tematických a regionálních OP bylo pro Česko vyčleněno v přepočtu přes 750 mld. korun. Jaká část z této sumy přitekla právě do vašeho okolí? A které OP se podílí největší měrou na financování malých a velkých podniků? Podívejte se na nové analýzy Česka v datech.

Ženy v politice za 97 let existence samostatného státu

Tento měsíc byl spuštěn webový portál Česko v datech a jedna z úvodních studií se věnuje zastoupení žen v politice v dolních komorách od roku 1918. Díky studii se tak dozvíme, že za uplynulých 97 let vstoupilo do dolních komor 1 082 žen a také, že historicky nejvyšší zastoupení žen v dolních komorách, a to 30 %, bylo po volbách v roce 1986 v tehdy komunistickém Československu. Za celou dobu se zastoupení žen pohybuje v průměru na 15,62 %. Nejúspěšnějšími volbami pro ženy pak v novodobé historii byly volby v roce 2010. Do křesel zasedlo 22 % žen.