Archiv

Olympiáda očima Davida Marka: Kolik medailí přivezou naši sportovci z Ria?

Vztahů mezi sportem a ekonomickými aspekty je celá řada. Bohatší společnost – tedy výkonnější ekonomika – dovoluje věnovat více peněžních prostředků a volného času sportovním aktivitám. Díky propracovaným statistickým modelům, které staví na této základní hypotéze, jsme tak schopni přesně předpovědět to, kolik která země získá na olympiádě medailí. Vítejte v budoucnosti – odchylky jsou malé, zázraky žádné a datznalí sázkaři mají žně. Bude nakonec olympiáda jen o tom, ve kterých disciplínách předem předpovězený počet medailí získáme? Dozvíte se v našem článku.

Kybernetické útoky v energetice

V jedné z předchozích analýz se Česko v datech zabývalo energetikou a výrobou energie v České republice. Řeč přišla i na tzv. inteligentní rozvodné sítě – tedy ty, které umožňují regulovat výrobu a spotřebu elektrické energie v reálném čase a obousměrně komunikovat mezi výrobními zdroji a spotřebiči nebo spotřebiteli – a spolu s nimi i nutnost jejich efektivního zabezpečení. Je ale hrozba útoku na energetické sítě skutečná? Co může znamenat pro koncového odběratele? A jak se proti útokům bráníme v Česku? Podívejte se na názory odborníků a případy z minulosti, které pro vás Česko v datech shromáždilo.

Češi si oblíbili nakupování po internetu, tuzemská e-commerce strmě roste.

E-commerce, tedy obchodování prostřednictvím internetu, je celosvětovým fenoménem posledních let. Již dávno to není experimentování metodou pokus-omyl, při kterém nám místo objednaných letních minišatů přijde látka s proporcemi cirkusového šapitó a místo telefonu třeba briketa. I doručování zboží ve stejný den již podle průzkumu začíná být naprostou samozřejmostí. Proto využívá služeb internetu stále větší část Čechů. Co nakupujeme nejraději? Čeho se naše e-shopy nejvíce obávají? Jsou kamenné obchody přežitkem? To vše a mnohé další se dozvíte v dalším díle ze série Česko v datech.

Rio se blíží: Jak si vedly naše olympijské výpravy v minulosti?

Olympijské hry napsaly za svou přesně stodvacetiletou historii řadu dramatických příběhů spojených s politickými událostmi, nevraživostí národů, států a celých mocenských bloků nebo s osobním nasazením a odvahou jednotlivců. Do kronik se zapsalo krvavé finále vodního póla mezi Maďary a Sověty krátce po brutálním potlačení revoluce v Maďarsku, teroristické útoky v Mnichově 1972 nebo politicky motivované bojkoty olympiád 1980 a 1984. Podobné příběhy se nevyhnuly ani Československu. Kromě zmiňovaného bojkotu her v Los Angeles 1984 můžeme připomenout nedohrané finále fotbalového turnaje v Antverpách 1920, ze kterého Čechoslováci odešli na protest proti tendenčnímu rozhodování rozhodčího a provokacím belgických vojáků, nebo tichý protest Věry Čáslavské proti sovětské okupaci Československa na olympiádě v Mexiku 1968.

Zakleté dostavby dálnic a neposlušní řidiči. Jak je na tom Česká republika s dopravou?

České silnice a doprava po nich patří v našich myslích k těm horším aspektům života v poklidné zemičce v srdci Evropy. Povrch připomínající spíše tankový polygon než moderní evropskou dálnici, okresky, které poslední úpravu zažily za císaře Justiniána, a neukáznění sváteční řidiči – to vše nám dokáže pěkně zkomplikovat kýženou cestu z bodu A do bodu B. Jak se pak na všechny tyto představy, ale dívají čísla? Jak to, že nám během jediného dne přibylo takřka 434 kilometrů dálnic ? Proč se nevyplatí jezdit v Brně v sobotu na koni? Odkud je to v osm ráno autem do centra lepší, ze Suchdolu, nebo ze Štěrbohol? Na to vše i mnohé další odpoví nový díl série Česko v datech.

České zdravotnictví trápí stárnutí lékařů i odchod talentů do zahraničí

Návštěva lékaře nepochybně nepatří k našim oblíbeným kratochvílím, a to i přesto, že úroveň vzdělání českých lékařů je vysoká a dostupnost péče je (minimálně ve větších městech) velmi dobrá. I tak je však z dalšího dílu pravidelné série Česko v datech patrné, že naše zdravotnictví trápí řada problémů. Každý pátý student lékařské fakulty například odchází po studiích do zahraničí a průměrný věk lékařů vzrostl za patnáct let takřka o čtyři roky. O tom všem i mnohém dalším čtěte na následujících řádcích.

Počty pojistných podvodů stoupají: Jsou Češi větší šejdíři nebo mají pojišťovny lepší nástroje?

Pojistit si dnes můžete prakticky cokoli. Auto, dům, zdraví, byt, mobil, život, nohy (pokud jste atlet), ruce (pokud jste klavírista) nebo vlasy (pokud jste modelka). Jenže jsou to i pojišťovny, kdo musí sám hledat pojistky. Proti čemu, ptáte se? Třeba proti nepoctivým klientům, které napadne zkusit si na pojišťovně zahojit své finanční potíže. V Česku působí více než tři desítky pojišťoven, které za rok 2015 evidovaly téměř 16 tisíc odhalených pojistných podvodů. To znamená jeden podvod každých 34 minut!

Elektřina v ČR: Čistý export v roce 2015 klesl, Česko ale stále patří mezi největší vývozce

Množství elektřiny, které se v roce 2015 vyrobilo v České republice, meziročně kleslo a spolu s tím poklesl i čistý export energie. I přes to se ale Česko dlouhodobě drží na evropské špičce vývozců elektřiny. Podle Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny se v roce 2014 řadilo objemem exportované elektrické energie na třetí místo v Evropě za Francii a Německo. Pokud vás tedy zajímá, jak jsme na tom nejen s exportem, ale i s výrobou a spotřebou elektřiny v jednotlivých krajích, nebo kde hraje prim jádro a kde obnovitelné zdroje, nechte se provést nejaktuálnějšími statistikami za rok 2015.

Zlatavý mok je stále v kurzu. Export výrazně roste a poprvé v historii se vyrobilo více než 20 milionů hektolitrů piva.

Stará láska nerezaví, rezavou barvu má totiž odjakživa. Pivo, které je pro Čechy tím samým, čím kouzelný elixír pro Asterixe a Obelixe, se těší stále větší oblibě. Poprvé v historii jej bylo uvařeno přes dvacet milionů hektolitrů (4 miliardy piv) a výrazně vzrostl i export do celého světa. Dařilo se také minipivovarům, které potvrdily, že nejsou pouze sezónní módou. Už se vám sbíhají sliny? Tak si zaběhněte do lednice, ponořte svá ústa do tekutého chleba a zrak zase do dalšího dílu projektu Česko v datech.

Ne všechno se páruje aneb o rozvodech v Česku

„Je jaro. Mládí nám tu randí, co? Místo učení. Někdo spoléhá na rodiče, co? Ale hormony pracují. Všechno se to páruje v přírodě. A tady nám, jak se zdá, někdo přebývá. Co, Šebku?” Legendární hláška Jaroslava Duška alias učitele Saši Mašláně z filmu Pelíšky uvádí další z témat, které se dostalo do hledáčku Česka v datech. Rozvody. Že je to téma pro rodící se jaro poněkud cynické? Inu, někdo musí zůstat nohama na zemi, když budou všichni zamilovaní zrovna létat v oblacích.